„Vedlejším, nicméně velmi důležitým efektem rozhodnutí je skutečnost, že Rusové zůstanou za našimi hranicemi,“ řekl ParlamentnímListům.cz Martin Bursík, který se na nedávné demonstraci proti ruské okupaci Krymu vyslovil i pro tvrdé sankce vůči Rusku.
Fotovoltaika – koule na noze české ekonomiky
Ale rozhodnutí ČEZu, které následovalo poté, kdy vláda odmítla dát státní garance na výkupní ceny elektrické energie z elektrárny, přivítali nejen ekologové, ale i mnozí politici a ekonomové. A experti nevylučují, že se otevře cesta i pro další výrobu energie z obnovitelných zdrojů, byť se solární elektrárny kvůli vysokým dotacím, které zvýšily ceny energií, staly podle expremiéra Petra Nečase „koulí na noze české ekonomiky“.
Na který druh výroby elektřiny má Česko spoléhat v první řadě?Anketa
Kvůli mimořádně příznivým subvencovaným výkupním cenám elektřiny vyrobené v solárních elektrárnách nastal v roce 2010 v České republice solární boom. Až v listopadu 2010 schválil Parlament novelu zákona, která podporu fotovoltaiky omezila. Podezření spojená s připojováním solárních elektráren a transakcemi některých společností, například firmy Amun.Re, dodnes vyšetřují orgány činné v trestním řízení. Potvrdila to včera i pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. „Ve věci probíhá nadále prověřování, v této fázi řízení nemůžeme další informace poskytnout,“ sdělila ParlamentnímListům.cz vrchní žalobkyně.
Doplatek za elektřinu z jádra by byl vyšší než ze solárních elektráren
Exministr životního prostředí Martin Bursík je přesvědčen, že podobné problémy mohly nastat i v případě jaderné energetiky. „Měl jsem pravdu, kterou však nikdo nechtěl slyšet. Už v únoru 2013 jsem v Otázkách Václava Moravce varoval před tím, že nelze postavit nové jaderné reaktory bez toho, aby stát garantoval podporu výroby elektřiny z jádra formou pevné výkupní ceny a uvedl jsem, že po dobu 35 let provozu nových reaktorů by spotřebitelé zaplatili neuvěřitelných 1,4 bilionu korun,“ připomněl Bursík, že Nečasova vláda ve státní energetické koncepci vzala na vědomí, že by podpora z obnovitelných zdrojů energie měla být přenesena do jádra. Měl být zaveden kompenzační mechanismus, kde by občanům do konečné ceny byl rozpočítán rozdíl mezi tržní cenou a fixovanou cenou energie, která bude garantována výrobci. Rozdíl by tedy zaplatil zákazník. Bursík vypočetl, že by výsledný doplatek byl vyšší než za energii z fotovoltaiky.
Nezávislá Pačesova komise chtěla polovinu veškeré elektřiny vyrábět z jádra
Martin Bursík přiznává, že cítí obrovskou satisfakci, že na jeho slova došlo. Současně se ptá, kolik stály dosavadní práce na tendru, který se teď ruší. „Odpovědět by měl dnešní zástupce státu v dozorčí radě ČEZ Václav Pačes,“ řekl ParlamentnímListům.cz Bursík. V roce 2012 totiž skupina odborníků v čele s bývalým předsedou Akademie věd ČR Pačesem a předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danou Drábovou navrhla, aby jaderné elektrárny v roce 2030 vyráběly polovinu veškeré elektřiny v Česku.
Fotogalerie: - Osiřelý europarlament
Dnes se to pohybuje okolo jedné třetiny. Už tehdy byli někteří experti k takové ambici skeptičtí kvůli rizikům i nejistým investicím. Ale náklady na vypsání tendru budou nepochybně nesrovnatelně nižší, než by byly náklady, pokud by v letech 2006 až 2009 Strana zelených v Topolánkově vládě neprosadila moratorium na jádro. „Kdybychom to neudělali, teď tu možná máme rozestavěný Temelín a z toho by se hůř vycouvávalo než dnes,“ podotkl tehdejší šéf zelených Bursík.
Psali jsme:
Co vás potěšilo nejvíce?Anketa
Dotovali bychom život v Německu a Rakousku
I někdejší premiér a expředseda ČSSD Jiří Paroubek považuje krok vlády i ČEZu za logický. „Plně s tím souhlasím, nelze stavět něco, když nevíme, jaká bude konečná cena elektřiny,“ řekl ParlamentnímListům.cz. Investice kolem 300 miliard korun do dostavby Temelína se podle něj nemůže vejít do rentability. „Nebo by cena elektřiny byla tak vysoká, že by to zdražilo chod českých domácností a narušilo konkurenceschopnost českých firem,“ konstatoval. A kdyby stát garantoval výkupní ceny elektrické energie, byl by nucen dotovat vývoz elektřiny do Německa nebo Rakouska za nižší ceny. „Fakticky bychom dotovali život v těchto zemích,“ poznamenal současný předseda strany LEV 21.
Jiří Paroubek radí vyčkat na nové objevy
Pokud jde o budoucnost, musíme se podle expremiéra Paroubka dívat do západní Evropy. „Musíme sledovat, jak to tam dělají, nekopírovat chyby, a v případech, kde jsou velké dotace do obnovitelných zdrojů, počkat na levnější technologie,“ je přesvědčen jeden z bývalých nejvyšších českých ústavních činitelů. Je to možné, protože Česko v současné době nemá deficit, pokud jde o výrobu elektrické energie, má dostatečnou výrobní kapacitu. „Odborníci říkají, že deficit může nastat za 15 let, ale stejně tak může nastat až za 20 nebo 25 let, do té doby mohou přijít takové objevy v oblasti obnovitelných zdrojů, že to zlevní technologie,“ radí vyčkat.
Bedřich Moldan: Výroba elektřiny z jádra byla stále dražší
Polistopadový ministr životního prostředí Bedřich Moldan zrušení tendru na dostavbu jaderné elektrárny uvítal, protože příklon k jádru považoval za špatnou cestu. „Jsem přesvědčen, že celá technologie má řadu nebezpečných aspektů, které jsou známy a s nimiž se celá technologie velmi dobře vyrovnává, i když ne stoprocentně, ovšem za cenu neustále se zvyšujících nákladů. Po Fukušimě zavedla Evropská unie zátěžové testy, z nichž zcela jistě vyplývají nové a nové náklady. To jsou prostě mimořádně drahé věci. A když se člověk podívá na náklady, které jsou spojeny s výrobou elektřiny z jádra, jdou neustále nahoru, a to docela dramaticky,“ upozorňuje ParlamentníListy.cz profesor Moldan.
Psali jsme:
Brzy nebude potřeba energii z obnovitelných zdrojů dotovat
Nelze očekávat, že by se ceny energie z jádra snižovaly, protože podle profesora Bedřicha Moldana chce mít veřejnost technologie co nejbezpečnější, a to je náročné a strašně nákladně. „Ale když se podíváme na cenu fotovoltaických panelů nebo větrníků, jdou dramaticky dolů. Je jasné, že dřív nebo později celá technologie obnovitelných zdrojů dospěje do stadia, že ji nebude potřeba dotovat,“ konstatoval. A tomu se přizpůsobí další technologické věci, které nejsou dořešeny, jako například uchovávání energie. „Je otázka, jestli to budou lithiové baterie nebo něco jiného, slibných technologií je celá řada, záleží, které se na trhu prosadí jako nejefektivnější a nejjednodušší. Vývoj jde velmi rychle dopředu, obnovitelná energetika je celý komplex, ale nerýmuje se to s tou velkou energetikou, která má jeden nebo dva Temelíny, všechno se zadrátuje, veškerá elektřina je odtud. Tak to není a nebude,“ prohlásil Bedřich Moldan.
Vedení ČEZu by v budoucnu mohlo čelit stíhání, kdyby Temelín dostavělo
Ekonomka Markéta Šichtařová považuje rozhodnutí ohledně Temelína za racionální. „Jsem ráda, že k tomu došlo. Kdyby ne, riskovali bychom, že se dostaneme do situace jako se solárními elektrárnami, že stát bude garantovat něco, co tady udělá paseku,“ shoduje se ekonomka s ekologem Martinem Bursíkem. Poukazuje na to, že pro státní firmu je nutné se chovat tak, aby dosahovala co nejvyššího zisku. „Jestliže nemá garantováno, že dosáhne zisku, když vláda projeví přání, aby investovala, nemá nárok, aby se do takové investice pouštěla,“ řekla Šichtařová ParlamentnímListům.cz. Mohla by pak čelit i obvinění z porušení zákona. „Management ČEZu si pravděpodobně moc dobře uvědomuje, že příští vláda by za pár let mohla současné vedení společnosti napadnout u soudu, že jednalo proti státním zájmům, když státní firmu vystavilo situaci, kdy nebylo jisté, že bude její opatření ziskové,“ míní ředitelka Next Finance.
Ani jádro, ani fotovoltaika, ale břidlicový plyn a uhlí
A mohl k rozhodnutí přispět i plán ministra financí Andreje Babiše, že ČEZ celý zisk vyplatí na dividendách? „Jistě, mohlo to vzbudit dojem, že podmínky pro podnikání nejsou tak skvělé, jako byly za předchozích vlád, takže manažeři dospěli k tomu, že je třeba se chovat daleko víc obezřetně,“ připustila ekonomka.
Ale na rozdíl od ekologů si nemyslí, že se odklonem od jádra otvírá cesta k vyššímu podílu výroby energie z obnovitelných zdrojů. „Myslím, že vývoj půjde úplně jiným směrem, že se u nás nebude investovat tolik do jádra, jak se původně čekalo, ale vedle toho se nebude tolik investovat ani do obnovitelných zdrojů, jako je fotovoltaika, protože se to neukázalo jako výhodné pro stát,“ míní Markéta Šichtařová. Poukázala na to, že dnes je světový trh válcovaný levným břidlicovým plynem ze Spojených států. „Zřejmě dojde globálně ke změně technologií, kdy se bude zkapalněný břidlicový plyn dovážet z Ameriky, nebo se může těžit v odlehlejších částech Evropy. Také zřejmě poklesne cena uhlí, je ho přetlak, proto zlevňuje. Zažijeme návrat k méně ekologickému uhlí, od kterého se ustupovalo, ale technologie pro jeho spalování je dnes mnohem ekologičtější, než byla kdysi,“ je přesvědčena ekonomka, že tyto nerostné suroviny zažijí svou renesanci.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
