Možnou alternativou k EU je členství v Evropském hospodářském prostoru či Evropském sdružení volného obchodu a NAFTA, i když v EFTA a EHP bychom směrnice Bruselu týkající se obchodu aplikovat museli. Adrian je spolu s Janem Zahradilem a dalšími spoluautorem Manifestu českého eurorealismu.
Bylo by podle vás pro Českou republiku vystoupení z EU výhodné?
Nyní sotva. Je to velmi spekulativní a hlavně na to není „počasí“. Nejbližší příležitost je rok 2020.
Proč? Kterého z nominovaných moderátorů máte nejraději? Všichni soutěží v anketě TýTý 2013.
K nějakému rozkolísání ekonomiky i politiky by jistě došlo a to je nyní společností nepřijatelné.
Anketa
Co by se stalo „den poté“, po našem vystoupení? Nemohla by EU proti nám zavést sankce a obchodní bariéry?
Ne, protože již své drobné sankce trvale uplatňuje na národní úrovni a na té mezinárodní platí členství ve WTO (Světová obchodní organizace). Takže bez EHP bychom mohli akorát „trpět“ v zemědělských produktech, ale těch více dovážíme, takže v systému autonomních cel bychom mírně vydělali v obchodě asi 20 miliard korun.
Zůstali bychom automaticky členy Evropského hospodářského prostoru (EHP čili EEA) i po našem vystoupení?
To ne.
Nestáhly by po našem vystoupení z EU zahraniční firmy své investice?
Sotva, ani by nebyl důvod – v tom to není, jen by se asi změnila struktura a hlavně ten režim obchodu dopředu není jasný, jako byl jako alternativa před vstupem – tedy v letech 2002-2003. Tehdy pozvánka byla, byť tajná.
Kdybychom vystoupili z EU a zůstali v EHP, co by to konkrétně znamenalo z hlediska toho, jakou legislativu EU bychom museli z EU povinně přijímat? V jakých oblastech bychom museli nadále povinně implementovat směrnice a předpisy Bruselu?
Skoro ve všech, co se týká ochrany spotřebitele, bezpečnosti práce a výrobků, to znamená naprosté většiny podmínek pro výrobu, obchod a služby. Na většině sjednávání se země ESVO (Evropské sdružení volného obchodu – také EFTA) podílejí v rámci společných výborů a komisí – je to patrné i na webu EFTA/EEA.
Psali jsme:
Jak by to bylo s celní a obchodní politikou? Mohli bychom si vyjednat se státy mimo EU vlastní cla, respektive jejich snížení a odstranění bariér?
Mohli, ale v tom bychom spíše ztratili výhody silného vyjednávání. Je to tak padesát na padesát.
Fotogalerie: - U soudu s Martinem Bartákem
Je pravda, co uvádí Vít Jedlička ze Svobodných, že „členství v EHP nám dává možnost jakoukoliv právní normu podle článku 102 Smlouvy o EHP vetovat. Norsko již tento článek v minulosti úspěšně použilo a ze strany unie nenásledovalo nic dramatického. EU je poté povinna s členským státem o dané legislativě jednat. Nejhorší, co by se nám mohlo stát, je, že bychom byli v oblasti, které se nařízení týká, připraveni o výhody, které přináší EHP, a unie by mohla na část našeho zboží uvalit cla. To je ale spíše nepravděpodobné.“
Naopak, je to pravděpodobné, protože členství v EHP není nyní automatické, má také politický aspekt, jakkoliv by to asi tím směrem mohlo dobře dopadnout. Anebo je možností členství v NAFTA (Severoamerická dohoda o volném obchodu) po sjednání dohody s USA zhruba za dva až tři roky.
Je také pravda, že bychom se vystoupením z EU a členstvím v EFTA zbavili okolo 70 až 90 procent veškeré byrokratické zátěže, kterou nám dnes EU přináší a že Norsko díky tomu, že je pouze členem EHP, mezi roky 2000 a 2009 muselo schválit pouze 8,9 procenta legislativy, která se přijala v EU?
Spíše ano, ale týká se to byrokratické zátěže mimo ekonomiku a v zásadě – podobně jako v otázce státního deficitu bychom ty podobné normy museli a chtěli řešit. Například otázku cikánů, boje s korupcí a tak dále.
Co by pro nás znamenalo členství v EFTA? Umožnilo by obchod s EU? Je možné, že bychom byli členy EFTA a ne EHP, nebo naopak?
Nic není automaticky a jednostranně vynutitelné. Teoreticky je možné vše, ale pouze jako členové EHP, ostatní, ale i toto, je k jednání. K tomu nedojde.
Psali jsme:
Euroskeptický europoslanec Dan Hannan uvádí: „Švýcarští exportéři musejí splňovat standardy EU, když prodávají do EU, stejně tak jako musejí splňovat japonské standardy, když prodávají do Japonska. Ale nejsou povinni dodržovat tyto standardy v domácí ekonomice nebo v exportech do zemí mimo EU. Protože jsou mimo celní unii, sledují mnohem méně protekcionistickou politiku než EU a teď, kromě jiného, vyjednávají dohodu o volném obchodu s Čínou – něco, co Británie udělat nemůže, dokud je v EU. Švýcarsko není zastoupeno v bruselských institucích a platí jenom symbolickou částku do rozpočtu EU. Což ale nepoznamenává jeho obchod s EU.“ Je tomu tak?
Ano, ale i LINET musí splňovat podmínky francouzského ministerstva zdravotnictví – ty jsou vylobbovány domácím výrobcem, takže by se skoro nic v tomto směru nezměnilo.
A nebylo by tedy dle vzoru Švýcarska lépe nebýt v EHP, ale jenom v EFTA?
Možná, ale je to velmi spekulativní, my na švýcarský tým ve WTO a v Bruselu nemáme lidi, vůli, peníze.
Byla by podle vás vůle členských států nás do EFTA přijmout?
Kdo ví?
Nemohla by nás EU, či její státy, z EHP při našem vystoupení z EU „vyloučit“?
Mohly a skoro jistě by to chtěly udělat.
Psali jsme:
Jan Zahradil uvedl tento argument proti vystoupení z EU: „Uvedu jeden jediný argument, týkající se obchodu: Předpokládám, že i stoupenci našeho vystoupení z EU chtějí, aby ČR zůstala členem EEA (Evropského hospodářského prostoru), stejně jako země EFTA (Norsko či Švýcarsko). To ovšem předpokládá, že drtivá většina eurounijní legislativy (která se týká právě tak či onak vnitřního trhu) zůstane v ČR zachována i po našem vystoupení, které tak na tyto naše závazky nebude mít žádný dopad.“ Namítl byste proti tomu něco? O kom jste v souvislosti s evropskými volbami slyšeli nejvíc?
Anketa
„Odchod z EU by znamenal postavení obrovské celní bariéry okolo celého u nás sídlícího byznysu,“ uvedl zase europoslanec Hynek Fajmon. Co byste namítl proti tomuto?
Že v průmyslových výrobcích se uplatňuje režim WTO a doložka nejvyšších výhod. Jde o spekulativní soud, ale teoreticky se to úplně nedá vyloučit. Znamená to opět, že by se předem přesně muselo určit, do jakého režimu by to přešlo – EHP/NAFTA či jiné?
Jaký je Váš odhad – vystoupí Británie z EU? Co by nastalo?
Spekulativně může Velká Británie opravdu vystoupit, má Commonwealth a mohla by opět být v ESVO, popřípadě v NAFTA. To by mohl být i politický nástroj, jak se připojit a vše by se dalo výrazně zjednodušit v tomto duchu i pro nás.
Zastánci EU argumentují tím, že přijímáme více peněz na dotacích. Nejsou zde ale vyšší náklady v tom, že musíme kofinancovat, navíc projekty, které bychom sami třeba nechtěli? A co ztráta příjmů z vlastních cel plus evropské záchranné mechanismy, bankovní unie, ESM, fiskální pakt... Plus legislativa EU, byrokracie, která nás zatěžuje dodatečnými náklady?
To je opět nespočítatelná matérie, kde já osobně si myslím, že klíčové je riziko například Slovenska a záchranných mechanismů pro euro. Jednotná měna je velký průšvih a všichni to vědí. Naštěstí nás to ještě dlouho bude míjet – doufejme. Jinak je to do roku 2020 tak nějak vyrovnané a hlavně dané – nic na tom naše polemiky nezmění. Kdybychom do EU nevstoupili a byli v EHP, bylo by to asi jednodušší, ale to se nestalo.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Lukáš Petřík
