Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil tento týden data, která potvrzují, že tzv. podnikatelský důchod ze zemědělské činnosti za rok 2023 je očekáván ve výši 16 mld. Kč, což představuje meziroční pokles o poměrně značnou hodnotu 37,5 %.
Na úvod si přibližme, co to zmíněný podnikatelský důchod znamená. Podnikatelský důchod je tedy v zemědělství chápán jako výsledek využívání výrobních kapacit a výrobních faktorů, jako jsou půda, práce či kapitál.
„Na výši podnikatelského důchodu ze zemědělské činnosti za rok 2023 má vliv především postupný pokles realizačních cen, zejména u rostlinných komodit jako je pšenice, ječmen či řepka, kdy ceny se postupně dostávají na úroveň roku 2021. Můžeme pozorovat i pokles cen vybraných vstupů, nicméně tento pokles není tak markantní jako v případě cen realizačních,“ říká podle Českého statistického úřadu Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ.
Vadí vám chování Andreje Babiše v TV debatách a v Poslanecké sněmovně?Anketa
Z uvedených údajů dále plyne, že produkce zemědělského odvětví v běžných cenách za rok 2023 bude meziročně nižší (aktuálně –8,5 %) s tím, že hodnota rostlinné produkce je odhadována ve výši 93 mld. Kč, což představuje meziroční pokles o 18,8 %. Klesá především hodnota produkce realizovaná z pěstování obilovin (–27,6 %) a technických plodin (–12,6 %). Podíl těchto dvou skupin plodin na celkové hodnotě rostlinné produkce činí zhruba dvě třetiny.
U hodnoty živočišné produkce se předpokládá mírný meziroční růst na 71 mld. Kč (+8,2 %), v případě chovu zvířat se očekává růst o 11,2 %, u produkce živočišných výrobků o 6,3 %.
Na zprávu ČSÚ reagovala vzápětí Agrární komora České republiky. Ta na svých stránkách zveřejnila tiskovou zprávu, resp. komentář prezidenta Agrární komory České republiky Jana Doležala k prvnímu odhadu podnikatelského důchodu ze zemědělské činnosti za rok 2023.
„Oficiální statistiky jen potvrdily dosavadní odhady Agrární komory České republiky, podle kterých české zemědělství zažívá jeden z nejhlubších poklesů za posledních několik let,“ začíná zmíněný komentář neradostným konstatováním a pokračuje s tím, že se výsledek nominálně blíží roku 2018, přičemž od té doby došlo kvůli inflaci k propadu hodnoty peněz o téměř 30 procent.
Obilí z Ukrajiny, ukazuje na příčinu komora
„Hlavním viníkem masivního propadu agrárního sektoru jsou nízké realizační ceny, které mnohdy nemají šanci pokrýt neustále rostoucí náklady na energie, krmiva či hnojiva,“ uvádí dále Agrární komora a dokládá, že ceny mléka se momentálně pohybují na úrovni roku 2000 a ceny hlavních tahounů tuzemské zemědělské ekonomiky, tedy obilovin a olejnin, se pohybují dokonce na úrovni roku 1989.
Mgr. Marek Výborný
Tisková zpráva pak pokračuje konstatováním, že se do výsledků rostlinné výroby kromě ochlazení evropské poptávky vlivem stagnace HDP značnou měrou propisují také bezcelní a levné dovozy zemědělských komodit z Ukrajiny, které místo třetích zemí končí na evropském trhu.
„Přitom tyto plodiny s velkou pravděpodobností nebyly vypěstovány v souladu s vysokými evropskými standardy a tlačí na ceny domácí produkce,“ varují agrárníci a připomínají problémy, na které dlouhodobě upozorňují v souvislosti s dovozem obilí z Ukrajiny.
Zmiňují i společnou akci polských, maďarských a slovenských zemědělských organizací, které nedávno vyzvaly Evropskou unii znovu k řešení této situace, ale bohužel stále bez výsledku.
Fotogalerie: - Mezi krátery Etny
„Zejména u obilovin pak vidíme, že důležitá je především jejich nezávadnost a kvalita, kterou český zemědělec umí. I přes nižší cenu z dovozu totiž zůstává cena pečiva na pultech stejná či vyšší než v minulém roce. V živočišné výrobě je již znát pokles stavů hospodářských zvířat, před kterým jsme opakovaně varovali na základě průzkumů mezi našimi členy, a kolísavost cen způsobená rostoucím dovozem ze zahraničí,“ připomíná také komora s tím, že pokud vláda nepřijde s aktualizovanou vizí pro budoucí vývoj českého zemědělství, hrozí další propad tuzemského agrárního sektoru a nadvláda zahraničních obchodních řetězců, které i přes nižší ceny zemědělců a potravinářů neplní své sliby ohledně promítnutí snížené sazby DPH do cen potravin na pultech.
„To vše povede k jedinému – problémům zákazníků pořídit si základní potraviny za dostupné ceny,“ uzavírá tiskovou zprávu prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.
Dodejme, že podle údajů zveřejněných Eurostatem obdobný meziroční trend jako v České republice hlásí v prvním odhadu za rok 2023 Polsko, Slovensko i Rakousko, kde se očekává pokles hodnoty podnikatelského důchodu přibližně o pětinu. Německo odhaduje stagnaci hospodářského výsledku a jako jediná ze sousedních zemí nepředpokládá pokles hodnoty rostlinné produkce.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Martin Huml
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
prozíravýobčan
