Dopadly slovenské volby dobře?Anketa
Tenhle obchod není ve středu zájmu českých nakupujících. Přece jen je od Krušnohoří i od Chebska vzdálen několik desítek kilometrů a zájemci o levné nákupy se v pohodě odbaví třeba v Plavně. A zajíždět do centra tohoto velkého okresního města, proslulého výrobou automobilů již ve třicátých letech minulého století, není úplně komfortní. Takže obchod je využíván především okolními obyvateli, i řadou uprchlíků, kteří jsou usazeni právě ve zdejších nedávno ještě opuštěných domech – a další na ně ještě čekají.
Kyselé pohledy na zelí
Uvádíme to proto, aby bylo jasné, že obchod není živ z české klientely. To vidíte i na obsluze u pokladen, kde nikdo česky nehovoří. Na rozdíl od bavorského, ale i saského příhraničí.
Po pracích prášcích člověka konsternuje další položka, zdánlivě banální – kysané a nakládané zelí. Velké sklo 1,39 eura, což je zhruba necelých 40 korun. U nás je povětšinou o sto procent výš! A to je po sezóně, kdy je sklizeno. Německé okurky jsou ještě levnější – něco málo přes 26 korun. U nás není náhoda, když narazíte na 50 nebo i 60 korun. Větší balení.
Nakládané zelí a okurky. Foto: Václav Fiala
Ve výprodeji je plechovkový Staropramen a Budvar. Prý se až tak moc nekupují, i když ležák v plechu z Českých Budějovic přijde v balení půl litru po čtyřech na necelou stovku. Tedy hezkých 25 korun za půl litru pěnivého moku.
Gambrinus z Plzně tady neznají. Stejný druh piva, tedy ležák Gambrinus, se vyrábí v průmyslovém pivovaru v bavorském Weidenu, a ten nemá s tím „plzeňským“ nic společného.
Fotogalerie: - Čekání na Fica
Od polévek ke křupkám
Akční cena polévky v sáčku, rodinné balení, značka Knorr, je v saském Cvikově v prodejně ALDI u centra města za zhruba 15 korun. Což není ani u té naší nejakčnější akce. Vzhledem k tomu, že polévky jsou u nás o 100 až 150 % dražší a složení pro český trh také není nic moc, jdeme tak trochu do kolen…
Nudlová polévka. Foto: Václav Fiala
Má smysl pořádat v nejbližší době další demonstrace proti vládě?Anketa
U nás jsou brambůrky a chipsy se značkou Bohemia, vyráběné především z bulharských brambor, kolem 50 korun velké balení, hodně naplněné vzduchem, aby sáček byl řádně naducaný. V Německu tak obézní není a cena, i když samozřejmě jiné značky, je kolem jednoho eura, tedy cirka 24 korun. Chuť nám přestává sloužit…
V sýrech jsou ceny srovnatelné, možná v Německu o něco vyšší. Ale ten výběr! Od francouzských po švýcarské a dánské, plátkové, na posypání, vcelku, jak račte. Polských jsme se nedopátrali. Ani estonských či litevských, které se objevují na našem trhu v supermarketech.
Ze zeleniny zezelenáte vzteky
Řada klasických odrůd zeleniny je v cvikovském Aldi opět cenově srovnatelná. Tady asi už není třeba připomínat částku minimální hodinové mzdy a minimálního platu v Německu a u nás. Tady, v poměrně chudém Krušnohoří, jsou platy ještě o něco vyšší, aby si města a vesnice udržela své obyvatele, i když to jde velmi těžko.
Kedlubna za 80 centů, tedy řekněme 22 korun. To je cena malé dřevnaté české kedlubny, ještě dovezené z Polska jako „dvojka“ či ještě kvalitativně horší. Běžně koupíte za třicet korun, na trzích i dráže. Ředkvička, jež se v Čechách běžně kupuje za 25 korun (na trzích i o desetikorunu dráž), je v německém marketu za 59 centů, tedy řekněme 15 korun. To nám ta procenta tedy rostou… až má člověk bolení hlavy.
Fotogalerie: - Slovensko za časů voleb
Ceny zeleniny. Foto: Václav Fiala
Psali jsme:
Krávy jsou různé? Saská, bavorská, česká...
Samostatnou kapitolou jsou mléčné výrobky, především jogurt. Velké balení toho řeckého, třeba i – s tou u nás nikdy se nevyskytující ovocnou složkou z červeného sicilského pomeranče – přijde v Sasku na asi 30 korun. A toto balení obsahuje celkem čtyři poměrně velké misky. U nás aspoň o 50 % dražší…
Klasický tvaroh je cenově zhruba srovnatelný, mléko rovněž tak. I v Německu se začínají odklánět od bio, které je vždy o něco dražší. Markety v SRN jej nabízejí usilovně, ale povětšinou na regálech zbývají. Ostatně, jako u nás, v tom jsme si celkem zajedno.
Fotogalerie: - Volebný vlak
Předsmažené hranolky, vlnky, americké brambory, všechno cenově srovnatelné nebo levnější než u nás. Nu, 2 eura za velké balení, to je docela slušné. A velké, to není jen kilogram, ale třeba půldruhého kilogramu. Nebo taky dvě kila…
Placka tortily za necelé euro, tedy 24 korun. No, nekupte to… u nás klidně i dvojnásobek.
A jsme zpět u chemie
Nedá nám to, abychom ještě neokukovali ceny pracích prášků. Možná jsme trochu pro personál podivíni, tady nejsou na nějaké běhání za lepšími cenami či fotografování regálů moc zvyklí.
Velký ARIEL, 40 dávek, za 9,99 eura, což je necelých 250 korun. Prášek i gel. Neznačkový, ale stejně kvalitní TANDiL, dvojnásobek dávek, 10,99 eura. Tedy něco málo přes 250 korun, ale extra velké balení.
Prací prášky. Foto: Václav Fiala
A zlatý hřeb, zmiňovaný již na začátku naší reportáže. PERSIL gel i prášek, 90 dávek, za 19,99 eura, tedy bratru za pětistovku. To u nás máme za tuto cenu polovinu dávek, a to zcela maximálně. Prací gel PERSIL má dokonce rovných sto dávek. Tedy pět korun na jedno praní. Neuvěřitelné, ale skutečné.
Přecházejí mi oči. Tak, jako když jsme po sametové revoluci začali jezdit do zahraničí a bolela nás hlava z těch světel a nabídky, která ale byla cenově vůči nám převysoká. Dnes nás nebolí oči z nasvětlených vitrín, ale z cen, které se vůči nám propadly až někam úplně mimo náš českým rozum a chápání…
Psali jsme:
autor: Václav Fiala
Jája Koon
