Pozorně čtěte: Češi mají vyšší základní výdaje než bohatí Němci, intervence ČNB nepomohly, spočítal ekonom

15.05.2014 21:29

Intervence České národní banky vzbudily před několika měsíci značný a nutno říci hlavně negativní ohlas. Na to, jaký přinesly intervence efekt i prognózu toho, kdy začnou Češi konečně utrácet, se zaměřil ekonomický analytik Ery Jan Bureš. Podle něj totiž intervence k většímu utrácení Čechy tak zcela nepřiměly. Poukázal v těchto souvislostech i na to, že ve srovnání s Evropou a Německem mají skutečně Češi výrazně vyšší základní výdaje.

Pozorně čtěte: Češi mají vyšší základní výdaje než bohatí Němci, intervence ČNB nepomohly, spočítal ekonom
Foto: Hans Štembera
Popisek: Finanční analytik Jan Bureš

„V důsledku krize u nás klesaly reálné mzdy, avšak stoupaly základní výdaje. Jelikož i ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi byl tento jev u nás více znatelný, je to zřejmě důvodem, proč na české domácnosti padl v rámci Evropské unie možná nejvyšší měrou pesimismus,“ předeslal hlavní analytik Ery Jan Bureš. To vše se odrazilo v krizi domácí poptávky, a tak zasáhla ČNB v listopadu loňského roku svými intervencemi.

Napjatější hospodaření řady domácností se totiž projevilo v nárůstu podílu základních výdajů na celkových útratách. Výdaje na bydlení a potraviny vzrostly v posledních letech nad 42 procent a dohromady s výdaji na dopravu tvoří nyní přes 52 procent veškerých výdajů českých domácností. „Ve vyspělých západoevropských ekonomikách zpravidla domácnosti dávají za bydlení a potraviny o poznání méně. V Německu je to přibližně 35 procent veškerých výdajů,“ uvedl dále Jan Bureš.

Češi šlápli na brzdu ve svých výdajích. Intervence se tak neprojevují tak, jak se očekávalo

To, že český spotřebitel tak v důsledku těchto jevů významně šlápl na brzdu ve svých výdajích, způsobilo též historicky nejvýraznější propad naší české spotřeby. „Viníkem špatné nálady i stavu souvisejícím s naším pracovním trhem byl prudký propad domácích investic, ke kterému též logicky došlo – a to investic jak v soukromém, tak i veřejném sektoru,“ konstatoval dále pro ParlamentníListy.cz Bureš.

Již tak napjatá situace doplněná na sklonku loňského roku o intervence České národní banky se promítla i dále do spotřeby českých domácností. „Dal se zaznamenat určitý propad v tom, že Češi omezili výdaje za stravování a ubytování v restauračních zařízeních, též snížili výdaje na kulturu a rekreaci. Pokud bychom přihlédli ke stavu, který nastal po intervencích ČNB, tak ten způsobil změny ve výdajích pouze významnou měrou u nákupů zahraničních dovolených (nárůst o 50 procent). Vzhledem k očekávanému nárůstu cen mobilních telefonů (30 procent) či třeba u výrobků pro dům a zahradu také vzrostla poptávka, ovšem tam se dá hovořit o jistých spekulativních důvodech nákupů, které se brzy vrátí zase k normálu a v nějakých zásadních číslech se to nepromítne. Mimo jiné proto, že jde o výrobky a zboží, které není potřeba si pořizovat nové každý půlrok,“ přiblížil situaci, která vyplývá z průzkumu účtů českých spotřebitelů Jan Bureš.

Buď intervence skončí, nebo přijdou další? Vyloučit se nedá ani jedno

Z údajů, které analytik Ery připomněl, vyplývá, že ČNB nyní sama čeká na střednědobé efekty svých intervencí. Podle toho se pak prý dá očekávat to, že buď budou v příštím roce zastaveny, nebo naopak přijdou další.

„Česká národní banka věří, že slabší kurz koruny pomůže exportérům a ti začnou více investovat, nabírat nové pracovníky a přidávat jim též na mzdách. Není třeba zdůrazňovat, že investice jsou pro rozhýbání ekonomiky klíčové. Pokud současný ministr financí Andrej Babiš skutečně prosadí investice v rámci budování silnic a dálnic, bude to výborný krok. Problémem ovšem je, že o investicích se většinou nikdy nerozhoduje z hlediska kvartálů, ale s výhledem několika let. I proto by se o nich mělo rozhodovat na vládní úrovni či v případě soukromých subjektů ve spolupráci s vládou. Kdy se tak investice skutečně promítnou do české ekonomiky, se odhadnout nedá,“ domnívá se Jan Bureš.

Budou-li v blízké budoucnosti přece jen lepší mzdy a tím pádem i vyšší útraty domácností, vrátí se zřejmě brzy do hry přirozené domácí inflační tlaky. Podle finančního analytika však tento efekt nebude pravděpodobně tak silný a může se dokonce dostavit později, než ČNB očekává.

Vyšší investice trendy změní. Ale hned to asi nebude... Je třeba změnit i trh práce a mzdy

„Ani dobrý výkon exportu a rychlejší investice se nemusejí jednoduše promítnout v trvale vyšších útratách domácností. V posledních letech viditelně narostl podíl částečných pracovních úvazků a úvazků na dobu určitou. Což znamená též nižší platy těchto zaměstnanců. Zaměstnavatele však pravděpodobně nic nebude tlačit do rychlého nabírání a zvyšování mezd,“ uvedl ještě Jan Bureš.

Svoji vizi událostí příštích pak uzavřel s tím, že pokud tedy bude dopad intervencí na hospodaření domácností, růst a inflaci nižší, centrální banka může skutečně posunout konec z režimu intervencí. „Oslabení intervenčního kurzu nad 27 korun za euro je však málo pravděpodobné,“ zakončil ekonom svoji analýzu.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Alena Hechtová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Dáváme dáreček Němcům? Máme tu lidi, kteří nic nedělají, a platíme je. Vážné zprávy o našem hospodářství

19:35 Dáváme dáreček Němcům? Máme tu lidi, kteří nic nedělají, a platíme je. Vážné zprávy o našem hospodářství

Že u nás „nejsou lidi“? Ale jsou, jen je zaměstnáváme v oborech, které nám nic nepřinášejí, sdělila …