Senioři: Někteří mladí mají zájem jen o módu a pivo, o stáří nic nevědí

A přitom právě na seniory je mnohdy nahlíženo s despektem a nedostatkem porozumění. Bude lékem vyhlášená kampaň? Jejím cílem je apelovat nejen na produktivní část populace, ale i na studenty, aby si uvědomili kvality a užitečnost seniorů. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto otevírá diskuzi o možnostech využití potenciálu, které s sebou stárnutí populace přináší. Rok seniorů podporují proto také významné osobnosti českého společenského života, včetně herečky Květy Fialové.

„Když vidím mladé tlusťochy, bloumající postavy bez cíle, s jediným zájmem o módu a pivo, nemám mindrák ze svého věku,“ přiznal při představování akce tropický parazitolog Michal Giboda.

Na jednoho důchodce „přispívá“ 2,11 poplatníků

Je třeba připomenout, že to, že současná populace stárne, není vina seniorů. Jde o celospolečenský trend zapříčiněný nízkou porodností a prodlužováním naděje dožití. Senioři jsou často označováni za „šedé zatížení“ naší ekonomiky. Oficiálně se uvádí, že letos přispělo na jednoho starobního důchodce 2,11 poplatníků. Tato tvrzení jsou však zkreslující a obecně přispívají ke zhoršení mezigeneračních vztahů.

„Ve společnosti přetrvávají negativní stereotypy spojené se stářím a stárnutím populace. To musíme změnit skrze poukázání na jejich potřebnost a užitečnost,“ řekl ParlamentnímListům.cz Jan Dobeš, náměstek ministra práce a sociálních věcí.

Když je dlouhá praxe…Aneb pracovněprávní vztahy

Velmi diskutovanou oblastí, kde jsou často bez možnosti postihu potlačována práva starších lidí, jsou pracovněprávní vztahy. Starší zaměstnanci jsou často diskriminováni či dokonce dostávají výpovědi z práce, i když samozřejmě z různých formálně přijatelných důvodů. A tajemstvím není ani to, i při přijímání do zaměstnání jsou dnes často starší osoby odmítány.

Toho si všímá i zmocněnkyně vlády pro lidská práva Monika Šimůnková. Podle ní jsou opravdu senioři v české společnosti jednoznačně znevýhodňováni.

„Nejsou zcela respektována práva seniorů a je s nimi zacházeno jinak než s ostatními lidmi, aniž by k tomu byly legitimní důvody,“uvedla. A připomněla, že právě to je základem diskriminace.

A tak asi není ojedinělý osobní zážitek některých seniorů, který popsal na tiskové konferenci novinářům Milan Klapetek z Institutu celoživotního vzdělávání v Brně. „Když jsem se jednou ucházel o jakési místo, řekli mi kulantně, že mám příliš dlouhou praxi, nikoliv, že jsem příliš stár.“

Zneužívání seniorů

Jak se však ukazuje, diskriminace však může mít i zcela jiný charakter. Je totiž mnoho seniorů, kteří jsou využíváni a doplácejí na svou dobrotivost. Stačí jen připomenout téma, o kterém ParlamentníListy.cz v minulosti několikrát informovaly – tedy podomní prodejci a předváděcí zájezdové akce.

„Senioři, kteří vyrostli v dřívějších dobách, se často nemohou srovnat s dnešním hektickým a materiálně orientovaným světem. Proto se mohou snadno stát oběťmi cizí vypočítavosti a protiprávního jednání, oběťmi uzavření různých nevýhodných smluv. Nevnímám toto jako otázku čistě právní, spíše jako otázku mravní a etickou. A to již vůbec nemluvím o případech domácího násilí na seniorech, o kterém se nám všem mluví velmi těžko, neb je skryto za dveřmi rodin, ale existuje,“ připomněla zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková.

Každý senior jako zákazník zvyšuje spotřebou HDP

Populace si prý často neuvědomuje, že každý senior je také zákazník, který svou spotřebou zvyšuje HDP. Díky specifickým potřebám seniorů se tak i v Česku vyrábějí nové výrobky, jako jsou např. mobily pro seniory či vybavení do domácnosti, vznikají nová pracovní místa. Podle Českého statistického úřadu vloni vycestovalo na zájezd 380 tisíc seniorů. To je signálem, že cestovní kanceláře dokázaly rychle zacílit své služby právě na tuto skupiny lidí, která v minulosti neměla moc možností cestovat a nyní si to chtějí vynahradit. Otázku, kolik z českých seniorů si může cestování dovolit, nechme pro tentokrát stranou.

Z oficiálních údajů představených v souvislosti s Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity vyplynulo, že každý desátý Čech v důchodovém věku je zaměstnán a vytváří tím další společenské hodnoty.

Například jedna z patronek Evropského roku, Helena Haškovcová, profesorka lékařské etiky a jedna ze zakladatelek klasické univerzity třetího věku na Karlově univerzitě v Praze, ve svých sedmašedesáti letech neustále publikuje odbornou literaturu a vyučuje na Fakultě humanitních studií zdravotnickou etiku. Nezanedbatelná je také práce, za kterou senioři nedostávají od příbuzných žádný plat – hlídání vnoučat, pomoc v domácnosti, nákupy. Senioři jsou a chtějí být užiteční. Mají co nabídnout a mohou být pro společnost přínosem, pokud se jejich potenciál naučíme využívat.

Jak vidí současnou situaci seniorů patroni Evropského roku?

K tomu, jak se žije českým seniorům, se proto rozpoutala celospolečenská diskuze.

Jako neradostnou vidí situaci českých důchodců například Zuzana Baudyšová, ředitelka Nadace Naše dítě.

„Vidím i při své práci dvě kategorie typických seniorů v ČR. První pracuje do roztrhání těla, aby měla na složenky a čokoládu pro vnoučata. Ta druhá, která již nepracuje, žije v obavách, jak zaplatí léky nebo zvýšený nájem…,“ uvedla.

Z postkomunistických zemí se mají čeští senioři nejlépe

Někteří senioři, jako například brněnský sociolog Ivo Možný, vnímají naopak ale situaci českých seniorů pozitivně.

„Z postkomunistických zemí se máme my, čeští senioři, jednoznačně nejlépe, zejména hmotně. A jsem také rád, že jsem se dožil, čeho se už mnozí moji kamarádi nedožili: totiž života v bohaté a svobodné společnosti,“ prozradil svůj názor sociolog, který sám již oslavil osmdesáté narozeniny. Milan Klapetek, který působí jako vysokoškolský profesor filosofie a rétoriky, v této souvislosti pak vystihl českou povahu: „Řekl bych, že velká část seniorů na něco naříká. Do jaké míry je ovšem tento nářek pouhým běžným národním zvykem a do jaké míry je opodstatněný, to si netroufám jednoduše, jednoznačně a paušálně určit.“ Připomněl však i to, že celá západní kultura současnosti je postavená na kultu mládí a zdraví, což není ideální, poněvadž nejvíce osvědčeným modelem rodiny je ta několikagenerační. A to, že si společnost stáří váží kvůli zkušenostem, jež umí využít.

První teze strategie MPSV jsou již na světě

Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo na svých webových stránkách již první teze Národní strategie podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017, aby se k němu mohla veřejnost vyjádřit. Tato strategie by měla napomoci v odstraňování přetrvávajících stereotypů ke stáří ve společnosti a zvýšit kvalitu života všech generací v České republice. Výchozím rámcem strategie jsou práva seniorů a společenské hodnoty, od nichž se odvíjí ostatní priority.

Jestliže senioři starší 65 let tvoří nyní necelých 16 procent české populace, za 20 let by to mohla být skoro čtvrtina a za půl století už třetina české společnosti. I proto je třeba se na tuto skutečnost připravit.

„Abychom potenciál zvyšujícího se počtu starších občanů využili v co největší míře, měli bychom se zaměřit na dvě základní oblasti, což je zdravé stárnutí a celoživotní učení. Od nich se odvíjí uplatnitelnost starších osob na trhu práce i aktivní participace seniorů ve společnosti. Tou může být třeba zapojení se do dobrovolnické činnosti,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz Jan Dobeš, náměstek ministra práce a sociálních věcí.

Kromě těchto oblastí má být v následujících pěti letech kladen důraz také na zkvalitnění prostředí pro seniory. Pro rozvoj mezigeneračního dialogu je důležité podporovat vznik multigeneračních center, ve kterých se senioři budou spolupodílet na vytváření programu a realizaci aktivit. Ministerstvo přitom vkládá naděje především do spolupráce s neziskovým sektorem a samotnými seniory.

Zaměstnávání starších osob a seniorů, podpora jejich podnikání?

Vzhledem k tomu, že důchodová reforma počítá s přenesením části odpovědnosti za hmotné zabezpečení na stáří ze státu na jedince, je třeba zajistit kvalitní informovanost veřejnosti. Dle statistických údajů je pro starší občany nejobtížnější znovunalezení pracovního místa v případě ztráty zaměstnání. Jedním ze způsobů, jak seniory znovu zapojit na trh práce, je proto například i rozjezd vlastního podnikání. Při tom mohou uplatnit své celoživotní znalosti a zkušenosti. Starším občanům proto musí být poskytnuta pomoc a podpora při nastartování vlastního podnikání, a to například s využitím zahraničních příkladů dobré praxe.

Veřejnost by si zároveň měla uvědomit, že věková diverzita ve firmě není nedostatkem, ba naopak – pro zachování konkurenceschopnosti jsou věkově smíšené týmy a uplatňování principů age-managementu zcela zásadní.