Odborníci se však shodují na tom, že sektorové daně nejsou nejlepším nápadem a poškodily by českou ekonomiku. Rázné ne zaznělo i na úterní eurokonferenci, které se účastnili přední ekonomové a bankéři. Bývalá členka bankovní rady ČNB a hlavní ekonomika České bankovní asociace Eva Zamrazilová sektorovou daň označila za „typický model levicových přerozdělovacích úvah vedoucí k neprosperitě všech“.
Exministr financí Pavel Mertlík: Sektorové daně jsou technicky neohrabané
Ani exministr financí a člen poradního týmu Bohuslava Sobotky Pavel Mertlík, který je rektorem institutu Škoda Auto Vysoká škola, se k překvapení všech účastníků sektorové daně nezastal.
„Jsou technicky „neohrabané, pro řešení problémů se najdou lepší instrumenty,“ prohlásil hned v úvodu a zamyslel se nad důvody, proč státy sahají po sektorové dani. Jeden z nich je mimoekonomický, když chce stát diskriminovat nějaký sektor, který produkuje různé nežádoucí statky nebo služby, například tabák. „Pak můžeme tento sektor učinit neatraktivním, ale existují i jiné možnosti, jako spotřební daň, cenová politika.
A druhý důvod je více ekonomický, přistupuje se k němu v případech, kdy určitý typ podnikání zaručuje dlouhodobě nadstandardně vysoké zisky a nefunguje v nich příliš konkurence. „Pak má smysl ty zisky odčerpat a tím ta odvětví učinit méně pohodlná pro ty aktéry, ale k tomu mohou sloužit i jiné, možná vhodnější nástroje, jako speciální daň. Navíc je otázka, jestli takové sektory u nás máme,“ konstatoval exministr financí.
Daňový výběr zadrhává, ekonomika neroste nijak skvěle
Bankovnictví, o němž se často uvažuje jako o vhodném objektu pro sektorovou daň, exministr Pavel Mertlík důvěrně zná, protože v něm pracoval patnáct let. „Málokterá země má tak silnou konkurenci v bankovním sektoru jako Česká republika. Nemyslím, že by české bankovnictví potřebovalo léčbu tímto způsobem, celá řada bank v současné době nemá tak velké zisky. Ani perspektivně nevidím, že by bylo použití takové daně vhodné,“ odmítl nástroj, s nímž přicházejí někteří jeho straničtí kolegové z ČSSD.
I když připustil, že se hledá cesta, jak zvýšit výběr daní. „Je známo, že situace není růžová, ekonomika neroste nijak skvěle, roste dvouprocentním tempem, daňový výběr zadrhává. Pak dostávají správci daní a politici různé nápady,“ vysvětlil. „Bezesporu je zavedení sektorové daně možné, ale bezesporu by to mělo velmi negativní dopady na ekonomiku. Myslím, že je to nevhodná cesta a všichni zúčastnění si to uvědomují,“ řekl Mertlík. Ujistil, že sektorová daň nemá ani v sociální demokracii většinovou podporu. „Něco jiného je, kdybychom si povídali o korporátní dani, jejích sazbách a pásmech nebo o zavedení progresivní korporátní daně,“ naznačil směr, kterým se dnes ubírá uvažování socialistů.
Jedinou cestou je zákaz některých operací velkých bohatých hráčů
Exministr financí Pavel Mertlík vidí problém také v ne zcela efektivním výběru daní, v doměření daňového břemene v Česku nebo nedokonalosti úpravy některých daní. „Tam se dá dělat řada věcí, které by byly rozumné,“ uvedl. Pokud jde o daňové úniky, rozdělil je do dvou základních forem. Jedna z nich, která tvoří spíš menší sektor ekonomiky, je krácení tržeb, práce načerno apod. „Pak tu máme velké, bohaté hráče, kteří si mohou dovolit to, že sice dělají všechno podle zákona, ale zato velmi sofistikovaně využívají různých daňových optimalizací včetně převodů různých činností a zisků do daňových rájů, což OECD označuje jako škodlivé praktiky,“ poukázal na rozšířenou praxi, jejíž využívání je na rozdíl od nás například v USA trestné. Ostatně v Evropské unii je řada zemí, které se dají nazvat daňovými ráji. Mertlík je přesvědčen, že jedinou cestou je některé operace tohoto typu zakázat.
Učit se máme na Západě, ne někde na Balkáně
Ovšem boj proti daňovým únikům je nikdy nekončící proces, protože podle exministra financí může být zcela efektivní jen v situaci, když úplně zrušíme daně. „Pak nebudeme mít daňové úniky, jinak je budeme mít vždycky. Ale jde o tu míru. Myslím si, že Česká republika dobrými kroky, ne nějakými revolucemi, může situaci zlepšovat,“ míní bývalý dlouholetý bankéř s tím, že inspirovat bychom se měli ve vyspělých západních zemích, kde se daří lépe vybírat daně, než někde na Balkáně.
Viceguvernér ČNB Mojmír Hampl: buď jedno, nebo druhé
Viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl prohlásil, že vzhledem k tomu, co se děje ve finančním sektoru po roce 2008, nemůže najít žádný důvod pro jakýkoli mimořádný typ zdanění bankovního sektoru v Evropě. „Pokud je podstatou reformy finančního sektoru po roce 2008 to, aby finanční sektor měl lepší kapitálovou výbavu, aby v něm zůstávalo víc peněz, aby měl víc kapitálových polštářů, byl odolnější a byl tak lépe připraven na příští krize, je naprosto nelogické ve stejném okamžiku vymýšlet nástroje, které z toho sektoru peníze odvádí. Buď jedno, nebo druhé. Obojí dohromady nedává žádnou zvláštní logiku. Není to moudré,“ uvedl hlavní argument proti zavedení vyšší daně pro bankovnictví.
Zástupce Hospodářské komory Ladislav Minčič: Všechny daně nakonec zaplatí publikum
A viceguvernér ČNB se připojil k názoru bývalého prvního náměstka ministra financí, dnes ředitele odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislava Minčiče, že všechny daně nakonec platí publikum, tedy především klienti bank. „Pak je otázka, jestli to má smysl,“ dodal Mojmír Hampl. A argumentoval i tím, že ani jedna ze studií, které byly v Evropě zpracovány, když se objevila snaha zavést bankovní daň v Evropské unii, neříká, že by tento krok přinesl něco dobrého z hlediska růstu ekonomiky. „Jasně se ukázalo, že to není prorůstový faktor, že to není projekt povzbuzující konkurenceschopnost, ale naopak,“ objasnil závěry mnoha prací na toto téma.
Ekonomka Eva Zamrazilová: Zlí bankéři jsou snadným terčem
Bývalá členka bankovní rady ČNB, dnes hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová poukázala na závažný fakt, že jakékoli úvahy o změnách v daňovém systému vnášejí nejistotu do podnikatelského prostředí. Potvrdila, že „zlí bankéři“ jsou snadným terčem, ale nevidí důvod, proč trestat banky v České republice. „Český daňový poplatník nebyl v době finanční krize vystaven žádným nákladům, banky pokračovaly v úvěrování ekonomiky během celého krizového období, čímž podstatně zmírnily průběh krize,“ konstatovala.
Typický model levicových přerozdělovacích úvah vedoucích k neprosperitě všech
Zdravý a funkční bankovní sektor je podle ekonomky jednou z mála výhod České republiky, proto odsoudila myšlenku na zavedení sektorové daně jako „typický model levicových přerozdělovacích úvah vedoucí k neprosperitě všech“.
„Je to socialistický, avšak nikoli sociální prvek daňové politiky,“ prohlásila uznávaná ekonomka. Varovala před tímto krokem, protože by znamenal snížení kapitálu bank, snížení úvěrové kapacity v období, kdy oživující ekonomika konečně zvyšuje poptávku po nových úvěrech i ke zvýšení úrokových sazeb z úvěrů a zvýšení cen finančních služeb a nakonec i k propouštění zaměstnanců bank. „Celkový negativní dopad na reálnou ekonomiku a finanční stabilitu ekonomiky je nevyhnutelný, z pohledu národohospodáře rizika a negativa jasně převažují,“ shrnula Eva Zamrazilová.
Ke stejnému závěru dospěl i zástupce Hospodářské komory Ladislav Minčič: „Z hlediska praktické daňové politiky se domnívám, že minimálně po funkční období téhle Evropské komise není v České republice šikovné ani moudré o sektorových daních uvažovat.“
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Libuše Frantová
