Uplynul rok od zatčení Jany Nagyové. Co říkáte na dosavadní průběh a výsledky vyšetřování?Anketa
Hrubý domácí produkt, klíčový ukazatel vývoje ekonomiky, vzrostl podle údajů Českého statistického úřadu za první čtvrtletí 2014 meziročně o 2,5 procenta. „To je rozhodně dobré číslo, které ukazuje, že se ekonomika pomalu odlepuje ode dna, a je to vidět v tomhle makroekonomickém ukazateli. Zároveň jde o číslo očekávané, protože loňský první kvartál byl naopak mimořádně špatný,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Jaroslav Šulc, makroekonom Českomoravské konfederace odborových svazů.
Příjemně se mu dívá i na další údaje ČSÚ, podle nichž vzrostla průměrná mzda nominálně o 3,3 procenta a reálně o 3,1 procenta a v absolutních číslech dosáhla výše 24 806 korun. „Je to dobrá zpráva, ale zase je to očekávané číslo, protože po poklesu předchozích let je nynější růst logický. Když si vezmete, že v letech 2012 a 2013 reálná mzda klesala, tak to je vlastně jen návrat na původní trajektorii, ovšem notně zbržděnou celou fází ekonomické recese. Odboráři jsou za růst samozřejmě rádi, nicméně požadujeme v tuto chvíli přibližně dvojnásobný proto, že chceme, aby se kompenzovaly ty dva roky stagnace,“ konstatuje Jaroslav Šulc.
Ryjeme už dlouho v recesním bahně, bylo načase se zvednout
A všímá si i skutečnosti, jak málo se liší růst nominální a reálné mzdy. „Uvědomme si, že inflace za poslední měsíce dosáhla rekordně minimálních hodnot, kdy byla prakticky blízko nule. Ale všechny prognózy, které mám k dispozici, říkají, že tento stav není udržitelný. Dokonce podle názoru kolegů z ČNB není ani žádoucí, blíží se k deflaci, a tak už na nejbližší měsíce a kvartály předpokládají posun na půl procenta, procento, a cílově na dvě procenta v horizontu přištích patnácti, osmnácti měsíců. Čili ten stav, kdy se přiblížil nominální a reálný růst mezd, je přechodný a do budoucna se ty nůžky budou nepochybně rozevírat,“ upozorňuje makroekonom ČMKOS.
Psali jsme:
Zatímco optimismus z příznivých čísel české ekonomiky za poslední čtvrtletí minulého roku Jaroslav Šulc ještě krotil, údaje z letošního prvního kvartálu už vnímá jako skutečný obrat k lepšímu. „Byl jsem realista, nebo spíše mírný optimista, v tom smyslu, že jsem říkal, že už dál není možné do té recese padat. Tak dlouho už ryjeme v tom recesním bahně, že je konečně načase se zvednout,“ poukazuje makroekonom na to, že předtím jsme sedm kvartálů po sobě zaznamenávali ekonomický pokles.
Velký dík Rusnokovi, že nepokračoval v Kalouskově smrtící spirále
„Jak jsem byl velmi kritický k tomu, že celá hospodářská politika podléhala fetiši minimálního rozpočtového schodku, tak musím uznat, že velký dík patří Jiřímu Rusnokovi jako finančníkovi, jako bývalému premiérovi za to, že rozpočet na rok 2014 postavil – řekl bych – minimálně neutrálně z hlediska fiskální restrikce. Sto miliard schodku, které tam jsou zakotvené, je rozumné číslo. Dál to neškrtil, čili už nepokračoval v té smrtící spirále, kterou zahájil Kalousek. A i to je jeden z důvodů, proč se ekonomika nadechuje,“ myslí si Jaroslav Šulc.
Přitom se zamýšlí i nad tím, zda veškerý potenciál, který byl do tohoto stagnujícího rozpočtového schodku vkládán, nynější vláda, respektive nynější ministr financí, využívá. „Já se domnívám, že ne, že když se podíváme na plnění státního rozpočtu, tak tam je pořád velký prostor mezi tím, co by se mohlo profinancovat a co profinancováno je. Ale neházel bych vinu na Andreje Babiše, protože na to, aby se mohly realizovat investice, musí být měsíční přípravy, vykoupené pozemky, připravení investoři, což ne vždy je splněno. Prostě ten proces má svá pravidla a zahrnuje i komplikace, s nimiž je nutno počítat,“ podotýká pro ParlamentníListy.cz Jaroslav Šulc.
Minimální mzda je tragicky nízká, lidé radši okopávají zahrádku
Je tedy úplně odlišného názoru než ti ekonomové, kteří tvrdí, že pro ekonomiku je úplně nejlepší, když do ní stát nezasahuje vůbec nebo jen minimálně. „Mně pár přitroublých liberálů už pije krev delší dobu. Katastrofické důsledky jejich představ, že by stát mohli zrušit nebo aby minimálně do ekonomiky nezasahoval, jsou vidět po celém světě. Buď jsou ti lidé přitroublí a neví, o čem mluví, nebo prostě jsou zaplacení, jinak si to nedokážu vysvětlit. Ať má každý svůj názor, ale ať se ho nepokouší aplikovat na lidi, protože to končí katastrofou,“ míní makroekonom ČMKOS.
Jedním ze zásahů státu do ekonomiky je i zvýšení minimální mzdy, která bude od ledna příštího roku činit 9000 korun. Začátkem minulého roku byla o tisíc korun nižší a tehdejší premiér Petr Nečas tvrdil, že její zvýšení projde jen přes jeho politickou mrtvolu. I teď ale zaznívají hlasy, že to je další břímě pro zaměstnavatele. „Česká minimální mzda je i po tomhle zvýšení tragicky nízká, a proto se řadě lidí nevyplatí pracovat. Než aby šli dělat a měli jen o tři, čtyři stovky měsíčně víc, podle toho, jestli mají minimální mzdu, nebo sociální dávku, tak to raději zůstanou doma a okopávají zahrádku,“ poznamenává Jaroslav Šulc.
Ožívající ekonomika nasává z trhu volné pracovníky
Podle jeho názoru je minimální mzda nástrojem k tomu, aby se zvýšila zaměstnanost, a ne naopak. „A jestli některé firmy nejsou schopny platit minimální mzdu, tak ať to zabalí a jdou z toho trhu pryč, protože firma, která není schopna platit slušnou minimální mzdu, nemá na trhu co dělat. Navíc právě nízká minimální mzda otevírá obrovský prostor pro podvody, když se zaměstnancům dá nějaký symbolický peníz tak, aby to prošlo páskou a daněmi, a další se jim dá do vesty. Takže se obcházejí všechny možné zákony. To je naprosto běžná praxe,“ tvrdí makroekonom.
Vedle ekonomického růstu a stoupající průměrné mzdy se v nejnovějších ekonomických údajích zveřejněných Českým statistickým úřadem objevuje jako další nadějný znak také to, že klesl podíl nezaměstnaných osob. Ke konci května činil 7,5 procenta. „To, že míra nezaměstnanosti padá dolů, není jen sezonní záležitost, ale ekonomika opravdu, jak se oživuje, nasává volné pracovníky, kteří se na trhu práce nabízejí,“ pochvaluje si Jaroslav Šulc příznivý vývoj nezaměstnanosti.
Zlepšuje se nálada, že Sobotkova vláda dělá něco pro lidi
Zlepšení za poslední čtvrtletí minulého roku ještě hodnotil tak, že to nic nemění na skutečnosti, že jsme někde na úrovni roku 2008 a že se nám vyspělá Evropa vzdaluje, za což může i úřadování Miroslava Kalouska v čele Ministerstva financí, jež vedlo k zaškrcení ekonomického růstu, které je v Evropě bezprecedentní. Teď už hodnotí vyhlídky nepoměrně veseleji. „Odboráři jsou první, kteří by byli nadšeni, kdyby se ekonomika zvedla a kdyby šly platy nahoru trvale, a to nejen nominálně, ale i reálně. V tomhle smyslu se trochu bojím nástupu inflace,“ přiznává makroekonom.
„Ale na druhé straně všechny výhledy jsou pozitivní, zlepšuje se nálada, že tahle vláda pro lidi něco dělá a má snahu to nějakým způsobem instrumentovat. Včera jsem byl na jednání, kde se probíralo, jak by se měly jednotlivé rezorty aktivně zapojit do obnovy ekonomického růstu a co pro to musí udělat státní rozpočet. Takže ty věci jedou a já jsem optimista. Pokud to sami nepokaňháme, tak máme šanci, že bude líp,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Jaroslav Šulc.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
