Ve Francii to jde, na Slovensku to jde, Bruselu to nevadí. Fialova vláda? Seká dluhy

Anketa

Pokud by v roce 2022 byly parlamentní volby, volili byste stejnou stranu jako v roce 2021? (Ptáme se od 28.6.2022)

75%

21%

hlasovalo: 6690 lidí

Vláda, respektive Ministerstvo průmyslu a obchodu, připravuje úsporný energetický tarif. Co řeší? Co si o něm myslet? „Moc toho neřeší. On je dalším dluhem. Ten překrývá další fundamentální problém, kterým jsou drahé energie. Nejenže jsou drahé nyní. Drahými však zůstanou minimálně po dobu několika let. To znamená, že se stejně bude muset přijít na jiné řešení, než je záplatování drahých energií dalším dluhem. Už nyní vláda počítá do roku 2025 se schodkem státního rozpočtu ve výši 300 miliard korun. Pokud bychom k tomu měli přidat záplatování drahých energií, budou to minimálně desítky miliard korun ročně navíc. To už se dostaneme ke schodku 400 miliard. To není udržitelné v řádu několika let. Je třeba přistoupit k opatřením, která budou tuto věc řešit z podstaty věci a nejen překrývat dluhem,“ objasnil ParlamentnímListům.cz Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.

Anketa

Je zákrok Fialovy vlády proti cenám energií dostatečný?

Ano

98%

Nevím / Je mi to jedno

hlasovalo: 25849 lidí

Další věcí, která se často diskutuje, je, že jsme ve výrobě elektřiny soběstační, dokonce ji vyvážíme. Vyrábíme ji výrazně levněji, než za co ji pak nakupujeme na burze. Vláda tvrdí, že prodávat na burze jen přebytky prý nejde. Proč ne? „Nejvíce tržní a nejjednodušší řešení, které lze učinit, je, aby vláda vytáhla z ČEZ ve formě dividendy daleko větší peníze, než nyní navrhuje. A to 48 korun na akcii, což je dividenda, která i nezávislé tržní analytiky překvapila, jak je nízká. Nerozumím tomu, proč v této době si vláda coby sedmdesátiprocentní vlastník ČEZ nechce vymoci z tohoto podniku ve formě dividendy daleko více peněz,“ podivoval se.

„Bylo by to alespoň částečné řešení. Z těchto peněz by pak mohla hradit programy podpory platby energií, zejména nízkopříjmovým domácnostem. Bylo by třeba zacílit podporu. Neměla by být tak plošná, jako je úsporný tarif. Pak by dividenda ČEZ byla dobrým zdrojem prostředků. Při výši dividendy 48 korun za akcii vláda uvádí, že bude mít zhruba dividendu 25 miliard korun. Kdyby si vyjednala dvojnásobnou dividendu, pohybujeme se kolem 50 miliard korun. To už je hratelná částka, pokud bude program podpory skutečně zacílen na nejpotřebnější,“ upozornil Kovanda.

„Pokud vláda není ochotna z ČEZ získat více na dividendě, je tu ještě příklad z Francie. Kde tamní „ČEZ“ – společnost EdF – je vlastněná státem z 84 procent. Postupuje tak, že dodává na burzu za burzovní cenu část své elektřiny, kterou vyrobí v jaderných elektrárnách. Zbylou část – do loňského roku to byla zhruba čtvrtina – dodává poskytovatelům energií za vládou stanovenou cenu. Je na úrovni cen 2015 až 2019. I proto letos ve Francii elektřina lidem zdražuje velmi pomalu. Zhruba pětkrát pomaleji než v České republice,“ vypozoroval.

„Proveditelné to tedy je. Francie je země Evropské unie. Brusel to nijak nenapadl, aspoň ne tak, aby Francie s touto praxí skončila. Naopak letos začátkem roku francouzský prezident Macron tuto praxi ještě rozšířil, když řekl, že zlevněná elektřina za regulovanou cenu má tvořit větší podíl vyrobené elektřiny, kterou EdF vyrobí. Ta dodává elektřinu velkoobchodníkům, ale část této elektřiny pro domácí francouzské potřeby – například francouzským domácnostem – je z nařízení vlády prodána za nižší než tržní cenu. Díky tomu je zdražování elektřiny ve Francii jen velice pozvolné,“ konstatoval ekonom.

Ing. Jozef Síkela

BPP
ministr průmyslu a obchodu

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

„Když je toto opatření možné provést ve Francii, která je některými svými charakteristikami energetického sektoru velice podobná České republice – je tam také podstatná část elektřiny vyráběná z jaderných elektráren, je tam polostátní energetický klíčový hráč – tak je určitě možné v České republice vymyslet podobné řešení. Typu, že by na burzu šly dvě třetiny elektřiny z ČEZ – takže nelze hovořit o vystoupení z burzy, což by mohlo mít dopady na českou ekonomiku – a třetina by šla domácnostem za nějakou regulovanou cenu třeba na úrovni let 2015 až 2019, což byly roky, kdy se ČEZ nijak finančně nehroutil. Toto je řešení, které je schůdné,“ myslel si.

Vláda může pozastavit obchodování s emisními povolenkami

Vláda podle něj může navíc využít ještě svého předsednictví Evropské unie. „A může pozastavit systém emisních povolenek. Ten ČEZ vytváří náklady, a pokud by tento systém byl pozastaven, ČEZ vláda uleví a může na oplátku zafixovat třetinu elektřiny, kterou vyrábí. Samozřejmě je to problematické z pohledu drobných investorů, kterých je v ČEZ třicet procent. Ti by rádi prodávali veškerou elektřinu na burze, protože z ní má ČEZ větší zisk a oni mají větší zisk na svoji akcii. Nicméně vláda může akcionářům nabídnout právě to, že by zbavila Česko nutnosti třeba v alianci se spojenci typu Polska účastnit se systému obchodování s emisními povolenkami. Vláda to může zdůvodnit tím, že je mimořádná válečná situace a že s povolenkami obchodují ve velkém finanční spekulanti, banky, fondy, které povolenky nepotřebují, ale zbytečně šponují jejich cenu nahoru,“ objasnil.

„Pak je tu samozřejmě nutnost stavět další jaderné bloky, nejen v Dukovanech, ale časem i v Temelíně. Menšinoví akcionáři chtějí, aby stát převzal garance za tu náročnou dlouhodobou výstavbu. Takže vláda může říci, že tuto garanci na sebe vezme, pozastaví povolenky na několik let, ale vy odsouhlasíte, že třetina energie bude po nějaký čas v regulované ceně, tedy nižší než tržní. Jako je tomu ve Francii. To by bylo řešení systémové, stát by se nemusel zadlužovat. Dokonce by se i zmírnila inflace, protože cena elektřiny by narůstala pomaleji. Francie má nejen výrazně nižší nárůst cen elektřiny, ale má také výrazně nižší celkovou inflaci. Důvodem je, že tam elektřina nezdražuje tolik jako třeba v České republice. Samozřejmě by se zhoršilo hospodaření ČEZ, pokud to ale bude uděláno v duchu těch výměnných obchodů a po konstruktivním jednání s drobnými akcionáři, v takovém případě je to řešení vysoce konsenzuální a má svůj precedens ve francouzském příkladu,“ konstatoval.

Na Slovensku si už v únoru dohodli s místní obdobou ČEZ zafixovanou cenu elektřiny do roku 2024 tím, že jim pohrozili vysokým zdaněním. Ve Slovenských elektrárnách přitom má stát jen 30 procent, u nás v ČEZ 70. „Neznám úplně detaily, jak tam jednání probíhala. Určitě je to další ze vzorů, které lze použít. Myslím však, že trochu podobnější je příklad z Francie než ze Slovenska, protože tam je to podobné v tom, že je tam polostátní firma, kde jsou drobní akcionáři, což není, myslím, případ Slovenska. Tam jsou velcí hráči. S těmi je jednodušší dohoda. Problém je však ten, že česká vláda jednání vůbec ani nezačíná, takže minimálně v tom si lze vzít ze Slováků příklad. Tady se v podstatě říká – není to možné. Není možné jednat, není možné částečně odstoupit z burzy. Je to v rozporu s tím, co vidíme. Příklad Francie i Slovenska ukazuje, že vláda má rezervy a měla by více konat. Teprve poté, pokud se žádné řešení nezdaří, přistoupit k dalšímu záplatování vysokých cen energií na dluh budoucím generacím, čímž je ten úsporný tarif,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz Lukáš Kovanda.