Jak jsme již informovali, propouštění za publikování nesprávných názorů se dotklo i chemie. Chemik, český emigrant Tomáš Hudlický publikoval v jednom z německých odborných časopisů článek o rozvoji organické chemie. Jeho text však vyvolal negativní reakce, dva editoři časopisu dokonce přišli o práci, text byl stažen a akademikova pověst byla vážně pošramocena na Brockově univerzitě, kde pracuje, i jinde. Na chemikův osud upozornila česká média. Tomáš Hudlický nyní zaslal ParlamentnímListům.cz ke kauze rozsáhlé vyjádření.
Hudlický připomíná, že Angewandte Chemie stáhlo esej velice rychle, takže je otázka, kolik lidí bylo rozčíleno samotným esejem a kolik se přidalo, protože vidělo rozhořčení na twitteru. A také, že Greg Finn, probošt univerzity (univerzitní funkcionář), jeho názory též odsoudil, a to v otevřeném dopise, který dle Hudlického porušuje zásadu Brockovy univerzity o svobodě slova. Naopak se za něj postavila Kanadská asociace univerzitních profesorů a učitelské odbory na Brockově univerzitě. Aféry si dle Hudlického všimla i média a Brockova univerzita čelila velkému návalu negativní publicity.
„Na celé aféře je znepokojivé, že výbuch hněvu na sociálních sítích vedl k nátlaku na pracovníky velkého deníku, k útokům na mou osobu, k přesvědčení Brockovy univerzity, aby odsoudila mé postoje a mé hodnoty, spolu s hrozbami, že proti mně budou vedeny další sankce. Veřejný dopis, který je stále dostupný na stránkách univerzity, velice poškodil mou pověst nejen na univerzitě, ale i mimo ni.
Fotogalerie: - Umění není pornografie
Univerzitní profesor si dle eseje za svými názory stále stojí s ohledem na to, že se prý jedná v některých případech o obecné znalosti a v jiných o řádně ocitované prameny. Chce, aby Brockova univerzita otevřený dopis, ve kterém ho probošt osočil, stáhla a veřejně se omluvila. Podal už stížnost u učitelských odborů.
„Je tragické, že hned v několika západních demokratických společnostech může být svobodná výměna názorů snadno potlačena cenzurou, perzekucí a odsouzením, které jsou šířeny sociálními médii, které pak zohlední Brockova univerzita bez ohledu na zákony a svobodu slova,“ píše Hudlický a dodává, že snaha o politickou korektnost vytvořila společnost, ve které jsou odlišné názory na nové pořádky umlčovány a trestány, místo aby byly diskutovány.
Uvědomil se, že v „současné době“ vedlo jeho vyjádření k nedorozuměním a některé pasáže by snesly více kontextu. Ale ti, kdo ho na základě eseje odsoudili a pomluvili, podle něho měli text číst pozorněji místo toho, aby skočili po politicky motivovaném vysvětlení. A editoři a vedení Angewandte Chemie by se podle něho měli zamyslet nad tím, že jejich chování poškozuje demokratické zřízení. „Buď musí na rovinu přiznat, že podporují cenzuru, nebo musí změnit svůj přístup k názorové opozici,“ shledává chemik.
Psali jsme:
Upozorňuje, že neřekl nic neetického či nepřijatelného podle standardů akademické komunity a specificky podle pravidel ustanovených Brockovou univerzitou. Tedy, že by nábor nových pracovníků měl být založen na kvalitě jejich práce a nikoliv na tom, ke které skupině se hlásí. Hudlický v retrospektu uznává, že mohl volit diplomatičtější jazyk, nicméně pochybuje, zda by to negativní reakci na sociálních médiích zmírnilo. Připomíná, že se v eseji proti „rozmanitosti“ nevymezil, ale nechce, aby některá skupina byla zvýhodňována, protože takové zvýhodnění je vždy na úkor skupiny jiné. „Ale pokud jsou kandidáti na stejné úrovni, pak by nabídka měla směřovat k členům znevýhodněných skupin,“ dodává s tím, že protestuje jen proti tomu, aby byli zvýhodňováni méně kvalifikovaní kandidáti na pozice oproti lépe kvalifikovaným.
CELÝ TEXT PROFESORA HUDLICKÉHO V ANGLIČTINĚ V ČASOPISE
Dále se vyhradil proti dezinterpretaci slov Michaela Polanyiho, která se týkají vztahu mezi učitelem a učněm a předávání vědomostí. V originále používá slova Master a Apprentice. Zatímco slovo Apprentice je celkem univerzálně překládáno jako učedník či žák, Master má více významů, v tomto kontextu se mělo jednat o mistra či učitele. Nicméně, slovo se dá překládat také jako něčí pán.
Dle Hudlického bylo nešťastné, že jeho esej v Angewandte Chemie vyšel zrovna ve víru protestů kvůli smrti George Floyda, nicméně slova o vztahu mistra-učedníka byla dle něho vytržena z kontextu. „Že by si je někdo mohl vykládat ve spojitosti s otroctvím nebo s diskriminací je v nejlepším případě nepravděpodobné a v nejhorším je to záměrně neupřímné,“ říká vědec. Jeho nactiutrhači prý jeho slova hrubě překroutili.
Fotogalerie: - Hamáček a Hřib podepsali
A do třetice se chemik vyhrazuje, že když mluvil o podvodných studiích v Číně tak, jak má ve zdrojích zdokumentováno, nenaznačoval nic o vědcích z této či jakékoliv jiné země, ale jen kritizoval nepoctivé akademické praktiky.
Tomáš Hudlický si dále stěžuje, že probošt Finn zveřejnil svůj otevřený dopis, aniž by provedl jakoukoliv racionální analýzu eseje či si s ním promluvil. „To poškodilo moji osobu na půdě Brockovy univerzity i mimo ni a bylo to shledáno pomluvou,“ říká kanadský univerzitní profesor s tím, že ho Finn odsoudil nikoliv na základě toho, co se nacházelo v eseji pro Angewandte Chemie, ale na základě dojmů ze sociálních sítí, které se navíc odvozovaly jeden od druhého.
Postup Angewandte Chemie je dle něho pak jasnou cenzurou a porušením smlouvy mezi autorem a deníkem. Hudlický varuje, že tento postup připomíná diktatury dvacátého století a namítá, že pokud se publikuje jen to, co je v souladu s ideologickou linií, pak je možné pochybovat o smyslu vydávání názorových esejí. A v této souvislosti zmiňuje i pálení knih v nacistickém Německu.
Pomluva měla prý i další dopady, jako zrušení jubilejního čísla časopisu Synthesis k příležitosti jeho 70. narozenin. A jeden profesor z článku vypustil zmínky o Hudlického chemických objevech, zřejmě kvůli nátlaku ostatních. „To už není jen cenzura, ale organizovaný pokus zničit mou kariéru,“ říká akademik a dodává, že se jedná o politizaci vědy. Dokonce prý některé jeho kolegy z branže instruovali, aby se od něj distancovali a ani s ním akademicky nespolupracovali, tedy například aby s ním nepsali články. „Takové chování je snahou o vymazání mého jména a všech, kdo jsou s ním spojení. V civilizované společnosti nemá místo!“ trvá si vědec na svém. A na závěr dodává, že se teprve v budoucnosti ukáže, zda zvítězí svobodná debata a svoboda projevu nebo „ledový vítr Orwellovského ideozločinu“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
