Je pro vás manželství homosexuálů důležité téma, podle kterého se bude rozhodovat ve volbách?Anketa
Videozáznam je dynamicky zachycený obraz a zvuk v prostoru a čase, který zaznamenává postupně probíhající děj.
Videografie je metoda, která zahrnuje vyhotovení videozáznamu průběhu události a následnou analýzu zaznamenaných obrazových a zvukových informací s cílem získat informace ke konkrétní zjišťované skutečnosti.
Jak se tedy videografie zrodila?
„Na podzim roku 1993 jsem dostala přidělený případ loupežného přepadení, v objektu společnosti Zempo Bečváry, při kterém po přepadení strážného byly ukradeny cigarety v hodnotě asi 12 milionů korun. V té době jsem pracovala u policie necelé dva roky. Měla jsem za sebou vyšetřování několika méně složitých případů a můj první případ pokusu o vraždu skončil změnou právní kvalifikace. Prověrkou výpovědi na místě činu se mi tehdy podařilo potvrdit obhajobu obviněného, že zranění prostořeké manželky byla nešťastná náhoda. Videozáznam tohoto úkonu značně srazil moje sebevědomí. Po letech kantořiny jsem si myslela, že mám slovní projev na úrovni. Ukázalo se, že mám hodně co napravovat – slovosled při pokládání otázek, omezení parazitických slov, manipulaci s mikrofonem,“ říká pro ParlamentníListy.cz někdejší vyšetřovatelka a analytička policejního prezidia Jiřina Hofmanová.
Loupežné přepadení, o kterém hovoří, spáchala organizovaná skupina deseti pachatelů.
Z videozáznamu nejdůležitějších momentů z vyšetřování loupežného přepadení v Bečvárech.
Nejmladšímu, netrestanému pachateli bylo 17 let a nejstaršímu recidivistovi 41 let. Jeden z pachatelů v době přepadení zajišťoval jako pracovník hlídací společnosti ostrahu napadeného objektu. Předal ostatním informace o způsobu ostrahy objektu a plánek s vyznačením místa zájmového skladu cigaret. Měl také za úkol pod záminkou přivolat na vrátnici svého kolegu. Toho maskovaní pachatelé srazili k zemi, násilím ho svázali, zalepili oči a uši, nasadili roubík, odvlekli do sociálního zařízení a tam přivázali k ústřednímu topení. Jeden z pachatelů svázaného strážného hlídal a přikládal mu k hlavě kovovou tyčku, která simulovala hlaveň zbraně.
Všichni obvinění, kteří se zúčastnili fyzického napadení strážného o něm vypovídali před vyšetřovatelkou nebo před soudcem, a to ještě před umístěním do vyšetřovací vazby. Většina podrobně popisovala jednání ostatních, ale popisem vlastní činnosti se od fyzického napadení strážného distancovala. Stručně řečeno: každý tvrdil, že se díval, jak ostatní strážného bijí.
Po týdenním pobytu ve vazbě začali obvinění svoje výpovědi účelově měnit. Snažili se udělat z poškozeného strážného spojence, a tím zvrátit právní kvalifikaci trestného činu loupeže na krádež. Spornou byla také výše způsobené škody, protože poškozená organizace předložila dvě zprávy o výši škody, které se lišily o téměř tři miliony korun. Na začátku devadesátých let šlo o abnormální sumu.
Jednou z možností, jak odstranit rozpory ve výpovědích, je konfrontace. Jde o kriminalistickou metodu, při které se proti sobě postaví tváří v tvář dvě již dříve vyslechnuté osoby, které jsou v konfliktním postavení (jeden něco tvrdí a druhý tvrdí opak). V tomto případě loupeže však konfrontace skončily fiaskem, nic se nevyjasnilo, pachatelé spíš navzájem ladili svoje výpovědi.
„Když se mi nepodařilo odstranit rozpory při konfrontaci mezi dvěma pachateli, co když bych postavila proti sobě všech osm? S tímhle nápadem jsem se nejdřív svěřila svému kolegovi v kanceláři. Jeho odpověď byla jednoznačně zamítavá, mluvil něco o ztrátě zdravého rozumu. Jinak se k návrhu stavěli kolegové z Kriminalistického ústavu. Vymysleli dokonce název navrhovaného úkonu – konfrontační dialog. Představa, že budou natáčet úkon, kterého se zúčastní dohromady osm spolupachatelů, byla adrenalinová. Navrhli další zlepšení – ne jedna kamera, ale dvě kamery, které budou snímat děj současně. Jeden kameraman bude chodit s vyšetřovatelkou a druhý bude z plošiny hasičského auta vše natáčet z výšky.
S návrhem jsem nakonec zašla za vedoucím odboru Karlem Malým. Uznávaný praktik a výborný velitel mě nejdříve vyslechl, dlouho mlčel a potom se zeptal, jestli si uvědomuji, co to všechno bude obnášet. Argumentovala jsem, že jinak rozpory nemůžu odstranit a že vše, co může sloužit jako důkaz a co není v rozporu s trestním řádem, je přípustné. Nakonec prohlásil, že mě podpoří, i když o dobrém výsledku není moc přesvědčen,“ popisuje dále Hofmanová ParlamentnímListům.cz tehdejší průběh vyšetřování.
Z videozáznamu nejdůležitějších momentů z vyšetřování loupežného přepadení v Bečvárech.
Na rekonstrukci loupeže se připravovaly obě strany.
„My jsme ladili pomůcky a pořadí jednotlivých procesních úkonů a jejich personální zajištění. Zpracovali jsme scénář jednotlivých úkonů, aby se na to mohli připravit kameramani. Domluven byl i krizový scénář, pokud některý z obviněných nebude chtít dodržovat pokyny vyšetřovatelky.
Průběh rekonstrukce si velmi dobře připravili i obvinění. Zásadní vliv na to mělo vězeňské prostředí, které umožnilo, že se obvinění mohli průběžně domlouvat, setkávali se na vycházkách a na krátkou dobu byli i na společné cele,“ vysvětlila bývalá vyšetřovatelka.
Je generace lidí narozených po roce 1980 připravena plně převzít vládu nad Českem?Anketa
Nejvěrohodněji vypovídal nejmladší, dosud netrestaný spolupachatel, který se pod tlakem skupiny dostával do stresu, měl strach a přizpůsoboval svoje jednání skupinové verzi. Člen skupiny, který soupeřil o postavení, se při rekonstrukci vždy ujímal slova, „předváděl“ pro ostatní, aby je upozornil, jak mají vypovídat. Sám aktivně vysvětloval rozpory ve výpovědích ostatních, případně podle potřeby svoji výpověď měnil tak, aby s ostatními souhlasila.
Rekonstrukce se skupinou pachatelů byla podle Jiřiny Hofmanové nesmírně náročná, ale ukázalo se, jak byla přínosná a důležitá.
Z videozáznamu nejdůležitějších momentů z vyšetřování loupežného přepadení v Bečvárech.
Celý videozáznam byl promítnutý obviněným při seznámení s výsledky vyšetřování a někteří se zhrozili nad tím, jak je vidět, „že kecají a lžou“. S návrhem na podání obžaloby odešla i videokazeta, ve které byl nejen zmíněný videozáznam, ale také výsledky videografie. Aby se mohl soudce předem seznámit s celou skupinou. Jedna část obsahovala fotografie obviněných společně s popisem jejich zapojení do případu a trestního rejstříku. Pro přehlednost byl zpracován slovní popis způsobu páchání doplněný videosekvencemi. Slovem a videozáznamem byly také zdůrazněny ty momenty rekonstrukce, které jsem považovala za klíčové.
„Když jsme rekonstrukci provedenou s osmi obviněnými najednou ukázali na semináři pro vyšetřovatele loupeží, vyvolala smíšené reakce. Někdo říkal, že to soud nikdy ‚nevezme‘, druhým se to moc líbilo a později si podobnou věc vyzkoušeli s menším počtem obviněných,“ uvedla rovněž Jiřina Hofmanová.
Jak na to dopadlo u soudu?
Deset pachatelů loupeže dostalo tresty od jednoho roku po 12 let odnětí svobody ve věznici s ostrahou, suma sumárum 80 let a šest měsíců.
„Já jsem se posunula kousek dál v začleňování netradičních postupů do vyšetřování a do paměti se mi zaryl výrok jednoho z pachatelů. Když jsem se obviněných ptala, jak rychle nakládali kradené cigarety do kradeného kamionu, začali tvrdit, že nijak nepospíchali, odpočívali. Jen starý recidivista prohlásil: „Ale kdepák, když se krade, musí se rychle,“ uzavřela Hofmanová.
ParlamentníListy.cz ve spolupráci s bývalou vyšetřovatelkou Jiřinou Hofmanovou připravily pětidílný cyklus zaměřený na případy, které jí takzvaně prošly pod rukama. Dvakrát jsme se věnovali kauze Orlických vražd. Nyní loupežnému přepadení Zempa Bečváry. Následovat bude dvojnásobná vražda v Roztokách u Prahy a poslední díl bude věnován analýze rizika útoku v případech stalkingu a vražedného útoku schizofrenika.
Jiřina Hofmanová je rovněž kandidátkou hnutí Přísaha v Praze.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tomáš A. Nový
