Ke sjezdu ČSSD: Kterého kandidáta chcete do funkce 1. místopředsedy ČSSD?Anketa
Erik Best prý nedávno dostal podobný dotaz a jako učitel by mu udělil celkem trojku. Hranicí v jeho působení byl podle politologa lánský puč. Do té doby se Zeman snažil získat v rámci systému silnější pozici, ale když zjistil, že to nepůjde, zahořkl a začal se utápět v ublíženém chování. „Teď nevystupuje příliš pozitivně, snižuje důstojnost úřadu,“ postěžoval si.
Eichler začal svou odpověď zeširoka: „Zeman se stal prezidentem proto, že lidé z TOP 09 a jejího okolí neumějí politiku.“ Jejich mediální ofenzíva, která dostala Karla Schwarzenberga během několika málo týdnů z jednociferných preferencí do druhého kola, se podle něj v druhém kole musela obrátit proti němu. „Prostě nemohl být zvolen někdo, kdo byl místopředsedou vlády nenáviděné tak, jako byla ta Nečasova,“ dodal.
Od té doby podle něj sledujeme snahu prezidenta Zemana získat si pro sebe politický prostor. Po neúspěchu s Rusnokovou vládou se mu to prý ale nedaří. „Svá silná prohlášení už nedokáže prosazovat mocensky,“ poznamenal.
Miloš Zeman podle Eichlera slíbil, že ukončí vládu pravice a povedlo se mu to. Je však otázka, čemu se tím otevřel prostor. Je otázkou, jestli ta úplná likvidace pravice je obhajitelná.
Jindřich Šídlo s ním nesouhlasil: „Vládu pravice zlikvidovali Nečas, Nagyová, Šlachta a Ištván,“ uvedl.
Část levice podle něj má utkvělou myšlenku, že šanci porazit Zemana měl Jiří Dienstbier. „Nikdy neměl,“ otočil se na Eichlera, reprezentujícího tuto část politického spektra.
Pokud jde o Zemana, vzpomněl slova, která prý v jedné debatě vmetl Vladimír Špidla Václavu Klausovi: „Vaše dějiny jsou dlouhou přehlídkou drobných neúspěchů.“
Pak připomněl ještě největší politický lapsus Zemanova prezidentství – volební výbuch „prezidentské strany“ SPOZ po kampani za miliony. „To bylo ještě horší, než legendární Tvrdíkova kampaň z roku 2010,“ poznamenal se smíchem.
Jindřich Šídlo: Není dno, pod které by Miloš Zeman nemohl klesnout
Prezident podle Šídla vždycky bude slabší než sněmovní většina. „Proto byl v roce 2013 tak silný, a proto je dnes takový, jaký je,“ dodal. To je podle něj hlavní důvod současné prezidentovy frustrace, byť prý nelze zanedbat jaký je, ani to, kým se obklopuje, jeho sólové akce v zahraničí – ve kterých se mimochodem vládě daří ho kočírovat.
„V zahraničí už všichni vědí, že prezident není hlas Česka, že je to extrém,“ dodal. Zajímavé podle něj bude až rozhodnutí, zda bude chtít Zeman v příštích volbách znovu kandidovat. Do té doby budeme stále pozorovat Miloše Zemana takového, jakého ho známe. „My, kteří pamatujeme jeho premiérské působení z let 1998–2002 víme, že není dno, pod které by Miloš Zeman nemohl klesnout,“ poznamenal k tomu.
V odpovědi na další dotaz pak Šídlo uvedl, že byl dlouholetým příznivcem přímé volby a odmítá její dnešní kritiku. „Ta jen nasvítila rozdělení země, které tu bylo už dávno předtím,“ upozornil. Pak si rýpl do spoluřečníků tím, že ví, že všichni politologové byli tehdy proti změně volby.
„Já byl skutečně vždycky proti,“ dodal Eichler. Podle něj tento způsob volby vychyluje rovnováhu od Parlamentu k prezidentovi, což v parlamentní demokracii není dobré.
„Jako prezidentský kandidát musím jít do té volby s programem a vizemi. Ale když mi nezvolí kooperující sněmovnu, tak budu sedět na hradě a zalévat květiny,“ vysvětloval. Na politické scéně podle něj přímou volbu nikdo nechtěl, ale od určité fáze se všichni báli toho, že budou před veřejností haněni jako ti, co to zkazili.
A pak se mikrofonu chopil Erik Best: „Já jsem vždycky byl proti volbám, protože ve volbách někdo musí vyhrát. V USA už máme zkušenost, že ať vyhraje ten nebo ten, tak ta politika bude velmi podobná, protože finanční kapitál už to ví a podporuje obě velké strany,“ popsal.
„Dopadlo to tak, jak to muselo dopadnout – tedy tak, jak to naplánoval Šlouf,“ dodal o přímé volbě vzápětí. Best očekává, že v příštích volbách to bude velmi podobné. Nedá se prý ale vyloučit, vzhledem k vypjaté situaci ve světě, že by se mohl objevit populista, který by mohl ty volby vyhrát i bez podpory velkých peněz.
Co říkáte na zpravodajství ČT? Anketa
Další dotaz směřoval na případné kandidáty v další prezidentské volbě v roce 2018. „Bude nový Obama?“ ptal se sugestivně moderátor z řad studentů. Patrik Eichler k tomu řekl: „Já nevím, jak to vidí ve vedení finančních skupin, to vám řekne Erik Best.“ V politických stranách se to podle něj začne řešit až po sněmovních volbách na podzim 2017 – do té doby budou všechny zajímat funkce premiéra, ministrů a všechny další, které jsou mnohem zajímavější než ta prezidentská.
„ČSSD asi zkusí napotřetí najít nějakého kandidáta tak, aby ji to zase na půl roku nerozložilo,“ odhadl expert think tanku z Lidového domu. Pokud jde o hojně diskutované jméno Zdeněk Škromach, bude to podle Eichlera o tom, zda obhájí senátorský mandát. Podobně se prý Jiří Dienstbier na podzim v politice zachránil jen díky tomu, že uspěl v senátorkách. Klíčový ale podle něj bude sjezd na jaře 2017, kde se bude volit vedení, které povede stranu do voleb. Vedle sedící Jindřich Šídlo jej však zpražil: „V ČSSD už Dienstbiera nezvolí nikdo nikam.“
Best odhalil velkou dohodu, kterou může mít Zeman s Babišem
Pokud jde o prezidentské volby, je prý třeba mít na paměti, že budou na úplném konci volební smršti. „To budou kraje 2016, jarní sjezdy, podzimní volby, prezidentské – to budou dva roky permanentní kampaně. A to už se v lednu 2018 může stát cokoliv,“ tuší redaktor Hospodářských novin.
Klíčové podle něj bude, zda bude prezident Zeman kandidovat znovu. „Pokud ano, tak to asi budou úplně jiné volby – Zeman by měl asi jistotu druhého kola,“ tuší.
Každopádně však podle něj minulé volby znamenaly pro všechny strany jedno poučení: „Musíte vybrat kandidáta, který nevyhraje jen na Náměstí Jiřího z Poděbrad, ale získá hlasy i v Mostě,“ připomněl slavný předvolební mítink Karla Schwarzenberga na pražských Vinohradech.
Erik Best pojal odpověď úplně jinak a podivil se, že jeho kolegové automaticky předpokládají, že se bude příště prezident volit až v roce 2018. Pak připomněl jeden podstatný faktor: „Když prezident skončí uprostřed mandátu, má strašnou výhodu politik se zázemím strany. Lhůty jsou kruté, všechno to jde rychle,“ připomněl.
A pak zmínil odvážnou konstrukci: „Nevyloučil bych, že se domluví s Babišem, že odstoupí uprostřed.“ Andrej Babiš sice prohlašuje, že prezidentem být nechce, ale to novinář amerického původu odmítl. „Pravidlo číslo jedna české politiky – nevěřte tomu, co říká Babiš,“ prohlásil. Když prý Babiš napíše na Facebook, že nechce kandidovat radši by tam viděl Sobotku, tak to nejspíš znamená opak.
„Kapitál chce vždycky dva kandidáty – druhý by mohl být Vladimír Dlouhý. Ale u něj je problém – když je někdo nenáviděn, tak nemůže vyhrát ani s tolika penězi,“ rozjímal dále politolog.
Zdeněk Škromach chce být prezidentem. Podpořili byste ho v 1. kole volby?Anketa
Pak předložil i důvody, proč by Babiš chtěl být prezidentem. EU by prý mohla dojít trpělivost s jeho střetem zájmů. Proto nechce být ministrem ani premiérem. „A navíc, až bude mít všechny podniky, fondy a peníze v trustu, tak by se mu prezident mohl líbit. Nebude muset tolik makat, a bude mít páky na ČNB a ÚS,“ dodal.
Bude to podle něj pro velkopodnikatele především zadostiučinění, protože jej všichni, kteří se mu smáli, budou muset brát vážně. „Kdysi se na mě Babiš naštval, že jsem ho nezařadil mezi pět největších českých mafiánských rodin. Volal kvůli tomu, stěžoval si, protože si myslel, že tam patří, a štvalo jej, že jsem ho nezmínil. A teď se bude moct na všechny ostatní kmotry podívat z vrchu,“ zakončil výklad.
Expert z Masarykovy akademie: Proč ČT nedokáže říct, že prezidentův názor je pitomost?
Jak Zeman pracuje s médii, zněl další dotaz, na který začal odpovídat novinářský pamětník Jindřich Šídlo: „Přinejmenším od roku 1996 byl s nimi ve sporu permanentně. A nikdy jim nezapomene, že všechna podporovala Schwarzenberga,“ myslí si. I přesto ale prý s nimi komunikuje přesně tak, jak chce. „Médiím rozumí, má s nimi zkušenosti. On přesně ví, jak to, co řekne, média zpracují. Už kalkuluje i s tím, že jsou proti němu zaujatá,“ dodal.
„Jeho komunikace přes výtvory, jako jsou ParlamentníListy.cz je zvláštní,“ uvedl pak. Zeman podle něj ví, že Česká televize ho vždycky odvysílá, ať řekne cokoliv, tak jeho voliči to ve večerních zprávách uvidí, a kvůli tomu to dělá. „Řekne, že ČT jsou pitomci, ale ČT to odvysílá a k jeho voličům se to dostane,“ popsal prezidentovu metodu.
I Eichler si myslí, že Zeman ví, jak dostat sdělení k voličům. „Média se k němu chovají, jako kdyby byla uhranuta kobrou. Oni to jeho stanovisko přinesou, ale už s tím nepracují,“ kroutil hlavou.
Například když prezident uvedl, že političtí náměstci jsou největší problém služebního zákona. „Média to opakovala tři dny. A já chci, aby mi z ČT někdo řekl, že tento názor je úplná pitomost,“ čílil se novinář z Deníku Referendum.
Média podle něj fungují jako pošta, jen přenášejí informaci. „Ale práce média je, aby to zpracovala, zasadila do kontextu, a veřejnoprávní by měla přinést celé názorové spektrum,“ požadoval.
Erik Best ve své odpovědi uvedl, že Zeman velmi dobře mluví k lidem, kteří nejsou příliš inteligentní. „Ale pak tvrdí, že si před třiceti lety přečetl nějaký článek, a trvá na tom. Je to jeden z mála příkladů, kdy politikovi můžeme dokázat, že lže. Oni jsou jinak dost chytří a dokáží to říct tak, aby je nenachytali. Ale tady inteligentní čtenář už dávno pochopil, že kecal. Možná ne úmyslně, ale prostě neříkal pravdu. A teď již několik týdnů vidíme, že není ochoten to přiznat. Inteligentní volič to pozná, méně inteligentní ne,“ vysvětloval.
Bude na Ukrajině mír?Anketa
Podobně to prý Zeman udělal, když byl nedávno v USA. „Tam řekl těm lidem to, co chtěli slyšet – není divu, že čtyřikrát vstali a tleskali mu,“ myslí si.
Jenže pak prý přijde moment, kdy jeho slova skutečně někdo poslouchá. „Když říká, že Rada ČNB dělá blbosti, tak jej finanční svět poslouchá. Protože chápe, že skutečně má možnost vyměnit Radu ČNB a tím ovlivnit měnovou politiku,“ připomíná.
Občas má prý Zeman vliv, ale jeho schopnost ovlivnit lidi před média souvisí s tím, jak se dohodne s jejich největším vlastníkem, ministrem Andrejem Babišem.
Že by Bakala zavolal z Jižní Afriky...
Best pak jen mimochodem poznamenal, že Hospodářské noviny teď prosazují na prezidenta generála Petra Pavla, a Jidřich Šídlo si sundal brýle a chytil se za hlavu. „Eriku, to je taková blbost,“ úpěl.
„To, že napíšeme, že generál Pavel je v jistých kruzích považován za možného kandidáta, tak to není podpora. My neděláme akci, že bychom jej vozili po Česku. A představa, že by zavolal Bakala z Jižní Afriky, že chce generála Pavla, to je nesmysl. To jsem za pětadvacet let působení v médiích nezažil,“ vysvětloval redaktor Hospodářských novin.
Pak už bylo nadneseno další téma, a to – zastupování státu prezidentem v zahraničí.
Patrik Eichler vyvolal pobavení úvodem svého diskusního příspěvku: „Já se obrátím ke klasikům. Lubomír Zaorálek říká, že v situaci, kdy Miloš Zeman nemluví k českým voličům, tak drží štábní linii. To je důležitější než jednotlivé výroky adresované ne zahraničí, ale české veřejnosti,“ myslí si novinář.
Erik Best s ironickým úsměvem poznamenal: „Jeho vystoupení v ruské televizi jsou úspěšná. V Rusku dělá dobrý dojem. U Američanů je to samozřejmě naopak,“ připustil. Je prý třeba si uvědomovat, že když prezident mluví o mezinárodní koalici proti Islámskému státu pod vedením Rady bezpečnosti, tak tím říká, že by k tomu Rusko mělo mít právo veta, kterým v této mezinárodní instituci disponuje.
Je nutné v rámci reakce na masakr v Uherském Brodě omezit právo na držení zbraně a zpřísnit v tomto směru předpisy?Anketa
Jestřáb z Arizony, pořád by něco bombardoval
Pokud jde o vliv Zemana na zahraniční politiku, ukáže se podle Besta nejlépe na tom, zda bude hradní poradce Hynek Kmoníček vyslán na ambasádu do Washingtonu. „To by vláda mohla udělat jen tehdy, kdyby se smířila s tím, že ty vztahy budou napjaté. On podporuje politiku Zemana a politiku Ruska,“ připomněl. Pokud by tedy byl vyslán, ukázalo by to, že prezident má na zahraniční politiku větší vliv, než si myslíme.
K zahraniční politice Miloše Zemana pak promluvil Jindřich Šídlo: „On v zahraniční politice není žádný levičák, ale jestřáb z Arizony. On je ochoten kdykoliv bombardovat cokoliv,“ připomněl.
Pokud jde o slávu v zahraničí, čeští prezidenti prý až na Václava Havla moc úspěchů nemají. „Už Václav Klaus jezdil do významných zemí spíš soukromě prezentovat knížky,“ rýpl si. Do Bílého domu se prý jako prezident spíše vnutil.
„Zeman je tradičně velmi populární v jedné zemi, a to je Izrael. Já si zpomínám, že když kdysi řekl ta slova, že Arafat je terorista, tak web české ambasády ve Washingtonu zkolaboval pod děkovnými dopisy amerických Židů,“ vzpomněl novinář.
Pak ještě přidal postřeh, že Zemanův nejbližší spojenec je ve vládě v těchto otázkách Jan Mládek. S ním se přitom jinak kvůli vnitrostranickým sporům dvacet let nenávidí,“ dodal novinář.
Další dotaz, který již přišel z publika, směřoval na kvality hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka a mezi přítomnými studenty FSV vyvolal pobavený smích. „Vy se smějete, ale to je opravdu tvrdý džob,“ utnul Šídlo smích. „On si vydělává na svůj budoucí džob, protože spolupráce s Jiřím Ovčáčkem je pro novináře z hlediska servisu maximálně profesionální,“ ocenil.
Pak upozornil na zásadní změnu Zemanova obrazu, když Ovčáček ve funkci mluvčího vystřídal Hanu Burianovou. „Při vší úctě k dámě, to byla nejhorší mluvčí, co tu kdy byla. A že je za ty roky s kým srovnávat. Podle mě je zázrak, že s ní Miloš Zeman vůbec prošel kampaní,“ perlil Jindřich Šídlo.
Debatu o Ovčáčkovi pak zakončil: „Já bych se nenechal každý týden ztrapňovat tím, jestli už jsem našel ten Peroutkův článek.
Zemanovi voliči? Hloupí chudý lidi mimo dosah metra
Přiměje Zeman svým chováním zákonodárce ke změně prezidentských pravomocí? Expert z Masarykovy akademie Eichler odkryl: „Je to v legislativním plánu.“ Cílem novely je podle něj zejména zavedení kontrasignace ke jmenování členů Bankovní rady ČNB. „Tím se dostáváme k nešťastné přímé volbě, kdy mu oslabujeme pravomoci v době, kdy se mu posílil mandát,“ poznamenal expert. Podle něj je také otázkou, zda by ke sto letům státnosti nestálo za úvahu si místo pětadvaceti novel napsat novou Ústavu.
Jindřich Šídlo pak poznamenal: „Kdyby se o tom diskutovalo při změně volby na přímou, tak by nikdy nemohla projít.“ Ohledně snah „zpřesnit“ ustanovení Ústavy, o kterém Eichler mluvil, ocitoval slova „dědečka Ústavy“, profesora Vojtěcha Cepla: „Ústava není návod na automatickou pračku, aby tam byly přesné postupy.“
Erik Best ke změnám pravomocí poznamenal, že bude záležet na tom, co bude chtít Andrej Babiš, a jestli bude chtít kandidovat. „Sám si pravomoci určitě neomezí,“ připomněl svou dřívější hypotézu o Babišově kandidatuře.
Šídlo se pak rozpovídal o Zemanovi: „Mezi odpůrci Miloše Zemana převažuje názor, že jeho voliči jsou hloupí. A já zastávám názor, že dokud nepochopí, že je to jinak, tak nemají šanci tu vyhrát. Dodnes ta reflexe nepřišla. Pořád si myslej, že Zemana volej hloupí chudý lidi, bydlící mimo dosah metra,“ rýpl si do „pražských kavárníků“.
Zeman že je levičák? Ha, ha, ha
Eichler přidal svou zkušenost z dětství v devadesátých letech v hornickém kraji, kde byly uzavřeny doly. „Největší oblíbenci lidí tam tehdy byli ministři Dyba, Dlouhý a Kočárník. Ti, kdyby tam tehdy přijeli, tak je do toho dolu lidi hodí,“ zavzpomínal. Tato frustrace z regionů podle něj až nyní došla do politického programu. Ovšem podle Eichlera jej nehlásá pouze Miloš Zeman, ale například i Andrej Babiš.
„V devadesátých letech podle něj média psala, že nejlepší reformy jsou ty pravicové, a to poznamenalo některé skupiny, které jim kvůli tomu dodnes nevěří,“ dodal.
Na to však zareagoval z druhé strany stolu Šídlo: „Nechápu, kde se vzal ten dojem, že Zeman je levicový politik. On zprivatizoval banky, snižoval daně, vyhodil odboráře, když mu protestovali,“ připomněl. Na strunu svých voličů podle něj hraje především v otázkách, ve kterých je konzervativní, třeba v kauze profesury Martina C. Putny.
A jak se vyvíjí vztah Miloše Zemana k sociální demokracii? Takto odpověděl Jindřich Šídlo: „Sobotka mu musí být vděčen, Zeman ho zachránil. On předvedl opravdu mizerný výkon, když po sedmi letech v opozici dostal ČSSD na dvacet procent,“ poznamenal. Kdyby prý nebylo diletantského pokusu o jeho sesazení, musel by se v řádu několika dní z vedení strany poroučet.
„Mezi voliči ČSSD měl Miloš Zeman vždycky větší důvěru než kdokoliv z jeho nástupců. Možná Jiří Paroubek se mu někdy blížil,“ poznamenal pak ke vztahu prezidenta k ČSSD.
Ti Zemanovi sociální demokraté už ztrácejí vliv
Eichler připomněl, že zásadní spory v ČSSD mezi Sobotkovým křídlem a křídlem podporovaným prezidentem probíhaly už před volbami. Například při hlasování o důvěře pro Rusnokovu vládu. „Sobotka to celou dobu odmítal, ale nakonec ho přesvědčili,“ vzpomínal. Po volbách Sobotka podle experta z Lidového domu nerezignoval proto, že do nich nešel jako lídr sjednocené strany, ale jako zástupce jednoho křídla prudkého vnitřního konfliktu. „Amatérismus lánského puče vedl k tomu, že se členská základna postavila za legitimního předsedu,“ zakončil. Zeman není ani pozván na sjezd, ale zasahovat do strany prý určitě bude – třeba v podpoře Zdeňka Škromacha, nebo v jiných věcech. „ČSSD se ale hodně proměňuje – k jeho neprospěchu. Lidé, kteří k němu mají sentiment, už ztrácejí vliv. Ta strana je trochu jiná, než si mnozí myslí,“ zdůrazňoval Eichler.
Pak ale překvapivě éru Zemanova prezidentství vychválil: „Skončila vláda pravice, Miroslava Němcová se nestala premiérkou, zvýšila se minimální mzda, zvýšily se platy ve státní správě, nad Hradem vlaje vlajka EU – takže vlastně celkem spokojenost,“ shrnul.
Jindřich Šídlo ho sjel pobaveným pohledem: „Z devadesáti procenty toho neměl nic společného. Ale myslím si, že se mu povedl sestavit celkem zajímavý Ústavní soud,“ pochválil prezidenta. Erik Best opět pojal odpověď po svém: „Velkým finančním skupinám se velmi daří.“
Poslední dotaz z publika směřoval na další osudy „prezidentské“ strany SPO. „Smysl té strany zanikl, když se Zemanovi nedostala do Parlamentu,“ odpověděl stručně Šídlo. Pokud jde o naděje Miloše Zemana pro příští volby, Šídlo soudí, že má zcela reálnou šanci obhájit svůj mandát. Otázkou je prý Zemanův zdravotní stav. „Už vloni bylo patrné, že je mu špatně, a při příštích volbách mu bude 73 let,“ zmínil.
Erik Best souhlasil a ještě nabídl návod, jak poznat, jak se prezident ohledně příští kandidatury rozhodl. „Pokud Hynek Kmoníček půjde do Washingtonu, bude to značit, že asi Zeman kandidovat nechce, protože ten člověk je pro něj mimořádně důležitý,“ uzavřel.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
