Účastníky panelové diskuse byli Ondřej Císař – politický sociolog z katedry sociologie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, Fatima Rahimi, novinářka deníku Referendum a moderátorka rádia Wawe (součást Českého rozhlasu), která před 17 lety opustila Afghánistán a nyní studuje na Filozofické fakultě blízkovýchodní studia a zaměřuje se na Írán a Afghánistán. Přítomen byl též ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek, který se v problematice  migrace  pohybuje 19 let. A čtvrtým „panelistou“ byl Václav Drozd, politolog a novinář, který v úvodní fázi představil svůj výzkum, jak migranti ovlivňují stanovy jednotlivých politických stran.

Posun k extrémům

Rozumek v samotném úvodu a představení řekl, že politici v mnoha oblastech selhávají a migrace patří mezi ně. „Nenajdou se hlasy, které by zněly jinak. Jsem velmi zklamán, politici prohlubují xenofobii a islamofobii, která je velmi rozšířená.“
Slovo pak dostal novinář Drozd: „Téma migrace nijak zvlášť zásadně nepřepsalo programy kandidujících stran, i přestože kandiduje tak výrazný subjekt jako SPD, který si na tomto tématu zakládá svoji identitu, tak ostatní  strany pokračují v trendu, který nastavily po roce 2000. Extrémní strany, jako třeba SPD, posouvají ty strany, které jsou uprostřed, k extrémům. V našem prostředí takzvaně umírněné strany jsou na straně extrémů již samy od sebe a nepotřebují antisystémové extrémní strany, jako je SPD.“ Integrační politika se podle Drozda zaměřuje na opatření, která mají začlenit již příchozí emigranty do společnosti a nějak s nimi pracovat a umožnit jejich setrvání v této společnosti. Migrační politika se zabývá spíše regulací a kontrolou a přijetím vstupu migrantů. „V české politické debatě dominuje politika imigrační. Řeší se, jak se bude migrace regulovat, jak se budou migranti kontrolovat. Velmi málo se řeší politika integrační. V 90. letech se migrační politika neřešila a na důležitosti nabývá až po roce 2000,“ seznámil s historií problematiky mladý novinář.

Rath a Zaorálek

V programových dokumentech ČSSD můžeme tehdy nalézt, že migrací můžeme řešit problémy naší společnosti, jako je nízká porodnost a to, že nedokážeme živit penzijní systém. Oproti tomu ODS už od té doby požadovala tvrdě restriktivní přístup. A je tam jasný posun ke konzervativním a národoveckým hodnotám, které jsou ve straně přítomné v podstatě dodnes. Nicméně sama ODS v roce 2008, když začala hospodářská krize, navrhla zavedení zelených karet, které měly nastartovat naši ekonomiku. Byla to koncepce, že si pozveme dočasné pracovníky, kteří by pomohli českým firmám. To byla tehdy koalice vedená ODS, ČSSD byla v opozici. ČSSD se začala tvrdě stavět proti navržené politice tehdejší vlády. Uvedu citát Davida Ratha z té doby a takových bychom mohli najít více, například u Lubomíra Zaorálka. Už tehdy se tam ukazuje strach ze vzniku arabských a čínských čtvrtí, která jsou třeba v Paříži. Že by to mohlo být třeba v Praze. Rath v roce 2008 k migraci řekl: ‚… bude to mít důsledky v nárůstu výskytu TBC, AIDS a dalších onemocnění‘,“ uvedl za podivování se auditoria Drozd.
KSČM se podle politologa snaží kombinovat rétoriku levicového internacionalismu s proklamativním vyjadřováním solidarity s uprchlíky. Důraz ale také bývá na národní identitu, vlastenectví, patriotismus, takže tyto zdánlivě neslučitelné prvky se v KSČM slučují.

Dílo „vnitra“ prohlasováno

„TOP 09 v minulosti migrační politiku netematizovala. Z prohlášení jejích různých politiků lze vyčíst, že prosazovala spíše liberální postoj. Je ale dobré se podívat, jak strany hlasují při klíčových projednáváních v Poslanecké sněmovně. Poslední doklad toho, jak se strany stavějí k migrační politice, je novela cizineckého zákona, která významně zasahuje do práv cizinců v ČR. To je novela, která vznikla na Ministerstvu vnitra, předložil ji poslanec Klučka, který pravděpodobně ani nevěděl, co předkládá,“ konstatoval Drozd a pokračoval: „Politické strany hlasovaly z velké části pro tuto novelu. V rámci ČSSD to byli všichni poslanci kromě Jana Mládka, který byl zastáncem oportunistického přístupu, že migranti mohou posílit naši ekonomiku. Ten tedy hlasoval proti. Z ODS hlasovalo devět poslanců, dva se zdrželi, KSČM to přijala zhruba z půlky, 13 to přijalo, 15 se zdrželo, a TOP 09, i když má liberální rétoriku, v podstatě jednohlasně souhlasila s přijetím novely, KDU-ČSL je zvláštní, protože tam je rozkol mezi tradicionální částí strany a modernistickou, více progresivní. Když přijde na věc, velmi tam záleží, kdo lobbuje za co. Při hlasování asi velkou roli hrály migrační ‚nevládky‘, které to prolobbovaly, takže tato jediná strana se postavila proti novele cizineckého zákona.“

Předlistopadové snahy?

„Nyní se nacházíme v destruktivním období migrační politiky,“ pokračoval Drozd. „Je definované především cílenou snahou MV, cizinecké policie, úřadů práce a dalších orgánů o zpřísnění zacházení s cizinci. Během tohoto období se výrazně přiostřuje rétorika úřadů namířená proti cizincům. Výkyvy jsou velmi ovlivněné střetem mezi zájmem Ministerstva vnitra na jedné straně a určitých podnikatelů a ekonomických zájmových skupin na straně druhé, které mají zájem na tom, aby do země přišlo více cizinců, kteří by mohli být považováni za zdroj levné pracovní síly.“ Sem podle něj patří snaha represivního aparátu podporovat snahu zkrátit pobyt cizinců na území republiky na dobu nezbytně nutnou, aby se uplatnili v ekonomice, využil se jejich potenciál, a když nejsou třeba, mohou se vrátit zpět. „Jde o zabraňování usídlování cizinců a výrazné navázání pobytu na výdělečnou činnost migrantů. Signifikantní pro vývoj české politiky je rozpor mezi potřebami trhu, kdy se často hovoří, že je nedostatek pracovní síly, a na druhé straně vnímání migrantů jako bezpečnostní hrozby. Politické strany balancují mezi těmito dvěma pozicemi. Na jedné straně se jich bojí a chtějí ‚své‘ lidi chránit a na straně druhé je chtějí využívat v ekonomice. Vnímají to také jako předmět kontroly, že je možné migraci zapínat a vypínat, jak si usmyslíme. MV má nejvýraznější vliv na českou migrační politiku. Je tu velmi znatelná návaznost na historii ministerstva před rokem 1989. Snaha kontrolovat, stavět bariéry,“ pousmál se Drozd. „…že se MV chápe jako pilíř stability a bezpečnosti ČR a migrace je ohrožení, které je třeba silově regulovat.“
„Zelení vnímají migraci jako základní lidské právo,“ pustil se do další strany Václav Drozd. V zásadě je to prý strana, která má nejliberálnější přístup k migraci. „Je zajímavé, že i u ní najdeme v programu zmínku, že je třeba minimalizovat bezpečnostní rizika, plynoucí z nekontrolovatelné migrace. Přejímají restriktivní jazyk MV, aby asi uklidnili své voliče, nebo se snaží  sehnat jiný sektor voličů, a proto tam dají to riziko. Přesto tam ale dali, že s přijímáním uprchlíků máme dlouhodobě pozitivní zkušenosti. A že se pokusí zasadit o změnu nepřátelského postoje.“
KDU-ČSL se migraci příliš nevěnuje a je vidět, že není úplně jasný stranický postoj k tomuto tématu. „Mají tam obecné fráze, které najdeme v programu i jiných stran. Třeba obecně jak předcházet migraci, důraz na efektivitu a spolupráci,“ podotkl Drozd.