„Evropu zaplavila uprchlická vlna, která má sílu tsunami,“ říká se v úvodu videa a dále následují titulky z polských médií, které konstatují, že si německá kancléřka Angela Merkelová dále trvá na povinných uprchlických kvótách a šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker vyhrožuje zemím, které se jimi nechtějí řídit. „Vláda PiS zvrátila rozhodnutí předchozí polské vlády přijímat uprchlíky z Blízkého východu a zemí severní Afriky.“
„Sdílíme názory našich partnerů z Visegrádu. Není to jako za minulé polské vlády, kdy byly vzájemné vztahy narušeny,“ říká ministr vnitra a administrativy Mariusz Błaszczyk. Video dále upozorňuje na skutečnost, že polská vláda jako první konstatovala, že zdaleka ne každý migrant je uprchlík. „Naše slova se vyplnila. Ukázalo se, že v rámci migrační vlny se navíc do Evropy dostali i lidé, kteří jsou napojeni na terorismus.“
Hrozí nám pokuta od EU za to, že nepřijímáme uprchlíky podle kvót. A poplatky za každý den, kdy tak nečiníme. Co má nová vláda udělat, pokud nás EU odsoudí?Anketa
V dalších záběrech ministerstva vnitra a administrativy se opět objevuje Blaszcyk, který hovoří o politické korektnosti a multikulturalismu, se kterými se Západ potýká desítky let a jeho představitelé tak nejsou schopni se s migrační krizí vypořádat. „Naše vláda zvolila na rozdíl od lídrů EU zodpovědnější cestu. Polská pohraniční stráž hlídá nejenom polské hranice, ale operuje celkem v osmnácti zemích kontinentu.“
V závěru videa tvrdí autoři, že postoje EU se začínají měnit k lepšímu a začínají „konečně chápat, jak důležitá je ochrana hranic a bezpečnost občanů EU“ a polský ministr zdůrazňuje, že bezpečnost je v rámci EU nikoliv v gesci Unie, ale členských států. „Dva roky poté, co polská vláda odmítla uprchlické kvóty, Evropa začíná otvírat oči a dává nám za pravdu,“ říká se v závěru videa. Nicméně realita napovídá o tom, že tvrzení jsou až příliš optimistická.
Prozření EU? Asi moc ne
Jak Polsko, tak Česká republika budou zřejmě terčem žaloby Evropské unie za nedodržení uprchlických kvót, které se týkají uprchlíků ze Sýrie. První místopředseda Evropské komise Frans Timmermans by měl také seznámit novináře s novými návrhy unijní exekutivy týkajícími se vnějších i vnitřních aspektů migrační problematiky.
Podle diplomatických informací by Evropská komise dnes, po měsících odkladů, měla Česko a dvě další středoevropské země poslat k soudu EU kvůli tomu, že se odmítají podílet na dvouletém programu přerozdělování uprchlíků dohodnutém v roce 2015. Plán měl ulevit Itálii a Řecku, v praxi si však ostatní země převzaly přibližně čtvrtinu předpokládaného počtu.
Pokud soud uzná, že trojice zemí nesplnila své povinnosti, mohou státy dostat vysokou jednorázovou pokutu či opakované penále do doby, než věc napraví. Praha, Varšava i Budapešť argumentují nefunkčností programu, který byl před dvěma lety přijat bez ohledu na odpor středoevropských zemí.
A Evropská unie právě zakončila summit se zeměmi Afriky, který měl načrtnout podobu legální a kontrolované migrace z černého kontinentu. Pro takový krok již v Evropském parlamentu leží návrh nového mechanismu kvót.
Sám šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker se zastává toho, aby EU legálně a kontrolovaně přijímala Afričany. Je prý zděšen z toho, v jakých podmínkách musí žít uprchlíci v Libyi. Život v uprchlických táborech podle jeho názoru připomíná spíš život ve vězení. Uprchlíkům tam den co den hrozí, že budou okradeni, znásilněni či dokonce zabití. EU tomu podle Junckera nemůže jen přihlížet. „Často nemohu spát a musím myslet na to, co se lidem v Libyi děje,“ prozradil Juncker v rozhovoru pro Deutsche Welle. V Libyi jsou lidé zotročováni a Evropa nesmí připustit, aby se něco takového dělo.
Na jedné straně EU musí posílit kontroly, s jejich pomocí zastavit nelegální migraci, ale na straně druhé musí otevřít legální cesty, kterými se uprchlíci do EU dostanou. A to nejen z humanitárních důvodů, ale také proto, že Evropa uprchlíky potřebuje. „V příštích desetiletích bude Evropa uprchlíky potřebovat. Jednoznačně. Proto musíme lidem, kteří přijdou, umožnit přicestovat do Evropy legálně,“ řekl jasně Juncker.
Od roku 2014 prý Juncker přesvědčuje státy EU, aby otevřely legální cesty migrantům, ale členské státy to dlouho odmítaly. Není to prý poprvé, co se něco takového stalo. Evropská komise už v roce 2001 navrhovala zavést společnou ochranu hranic EU, ale členské státy to tehdy odmítly. Dnes společnou ochranu hranic budujeme. „Ale už včera jsme mohli být připraveni na to, co se děje dnes,“ pokračoval Juncker.
Afrika si prý také musí uvědomit svou odpovědnost, uvědomit si, že je důležitým světovým hráčem a řešit své problémy přímo u sebe doma. Evropa se však nesmí tvářit, že se jí africké problémy netýkají. Historie Evropy a Afriky se v mnoha bodech prolíná a my se prý nesmíme tvářit, že tomu tak není.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
