Ulfkotte, jak o něm napsal jeden z jeho mainstreamových kolegů, byl rozhodně člověk, se kterým jste se nenudili. Ulfkotte se v Německu proslavil bestsellerem s názvem „Prodejní novináři“. Knihu si koupilo více než 120 tisíc lidí za 18 týdnů a Ulfkotte v ní na základě svých zkušeností z práce pro tradiční a prestižní Frankfurter Allgemeine Zeitung popsal, jak jsou propojeni novináři, tajné služby a nejrůznější neziskové organizace či finanční segment. Ulfkotte o sobě tvrdil, že při práci pro FAZ byl i on sám „prodejným“ novinářem, který dokonce poskytoval svoje jméno pro články, které psali za něj jiní (kupříkladu agenti CIA a německé tajné služby). Kniha je tak nelichotivou osobní výpovědí bývalého redaktora FAZ a ukazuje na to, že novináři v prestižním deníku nejsou ve své práci nezaujatí a nezávislí. Její načasování se sešlo s ukrajinskou krizí, která v letech 2014 až 2015 dala západním médiím obrazně řečeno „zabrat“. Ostatně o souvislosti mezi svou knihou a západním informováním o Rusku mluvil sám Ulfkotte pro televizi Russia Today v říjnu 2014.

Ulfkotte a mainstream

Nutno dodat, že Ulfkotte z prestižního FAZ v roce 2003 neodešel až tak úplně dobrovolně. Zdá se, že ho redakce přesunula do digitálního vydání, což Ulfkotte pochopil jako degradaci a z novin potom sám odešel. O konkrétních důvodech není nic známo. V německém mainstreamu se ohledně toho píše, že Ulfkotte si skrze knihu s bývalým zaměstnavatelem vyřídil účty. On sám to viděl zcela jinak.

Zatímco kniha měla obchodní úspěch, německé tradiční noviny a média ji téměř zcela ignorovaly. Jediný, kdo napsal o díle hlubší recenzi, byl novinář Steffen Niggermaier, který ji nedoporučoval  – podle něj většina z toho, co v ní bylo napsáno, neodpovídalo pravdě. Na druhou stranu Ulfkotte trval na tom, že na všechno má důkazy. FAZ svého bývalého redaktora podle všeho nezažaloval, takže důkazní břemeno na Udo Ulfkottem neleželo. A jiné německé noviny, jako Die Welt, se u knihy pozastavily  s tím, že podobné knihy se zpravidla nevyvracejí.