Česká republika přispívá na zvládnutí přistěhovalectví do společné evropské kasy částkou nejméně 200 milionů korun ročně, a to již po sedm let. Jak to ale vypadá, budeme muset na imigranty brzy připlatit. Z centra Evropské unie totiž roste tlak, aby Česko navýšilo solidární příspěvek o 80 milionů korun. Peníze by měly jít na posílení ochrany hranic jižních zemích EU, které odolávají největšímu přílivu uprchlíků.
Jde totiž o to, že na hranicích Evropy se mačká odhadem dvacet pět milionů lidí utíkajících před válkou na jiných kontinentech. „Do Itálie či Řecka se každý týden dostanou tisíce nových uprchlíků, desetkrát víc než před několika lety,“ padlo toto úterý při debatě Národního konventu o Evropské unii na téma migrace. ČR navíc v poslední době zaznamenala nárůst imigrantů z konfliktních regionů. Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy, který působí při Úřadu vlády, jde přímo o tsunami uprchlíků, ale peníze EU na řešení této problematiky nestačí.
Co v první řadě očekáváte od evropských, tedy svých státníků?Anketa
Česko sice patří k zemím, které přijímají nejméně uprchlíků v Evropě, ale prozatím náš stát počet přijatých azylantů nemusí navyšovat. „O rozdělování imigrantů mezi 28 zemí EU se zatím vážná debata nevede, i když některé státy si představují, že by měly existovat kvóty pro imigranty,“ zdůraznil k této věci Tomáš Prouza, který se v úterý účastnil uvedeného kulatého stolu, jenž pořádal Národní konvent o EU.
,,Součástí toho je více se otevřít, dát některým skupinám migrantů možnost žít tady tak, aby se tento problém rozložil mezi všechny evropské země," poznamenal dle Českého rozhlasu Prouza doslova k diskuzi o řešení celoevropského problému migrace.
Středula: Pro ekonomiku jsou imigranti důležití
Prouza ale přitom nadnesl, že by přece jen rád viděl, aby Česko otevřelo náruč plošnému přijímání imigrantů, a to už hlavně proto, že by to bylo žádoucí pro ekonomiku. „Pro ekonomiku jsou imigranti důležití. Měli bychom ale na ně připravit zdravotní a vzdělávací systém,“ přitakal na to další účastník debaty, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Zatímco ale poslankyně a předsedkyně sněmovního podvýboru pro lidská práva Markéta Adamová (TOP 09) tvrdí, že k této věci musí Česká republika zaujmout nějaký postoj, neboť jde o největší uprchlickou vlnu, která vznikla od druhé světové války, tak třeba senátor Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz) a také představitel iniciativy „Islám v České republice nechceme" Martin Konvička nad tím nesouhlasně vrtí hlavou.
„Zatím jsme nebyli schopni se na ničem v této otázce shodnout, a je to přitom na širší politickou shodu. Vláda by se měla v tomto určitě umět dohodnout i s opozicí, protože je to velice citlivá věc, která je dost často zneužívaná nejen politickými tendencemi některých tradičních stran,“ přiznala pro ParlamentníListy.cz Adamová s tím, že při řešení této otázky se nesmí dávat důraz jen na finanční aspekty, ale především lidsko právní.
„Česká republika by se z hlediska naší pozice v EU, NATO a dalších organizací měla zachovat tak, abychom nepoškodili naše zájmy, ale ani tak, abychom nezavírali před tímto problémem oči,“ zdůrazňuje poslankyně.
Protiislámská iniciativa plošné přijímání imigrantů odmítá
„Já jsem především zděšen tím, že se otázkou zabývá konvent, neboť to je jak z 19. století, to jen tak na okraj. Iniciativa ´Islám v České republice nechceme´ tuto věc ale bedlivě sleduje, a připravujeme k této věci dost zásadní prohlášení, v němž budou shrnuty naše poznatky. V zásadě ale odmítáme plošné přijímání imigrantů, které navrhuje tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. Pokud musíme podle EU část imigrantů přijmout, chceme si vybrat jen z těch, kteří nepředstavují integrační a bezpečnostní riziko,“ řekl k tomu ParlamentnímListům.cz Martin Konvička.
A není zdaleka sám, kdo se nad problémem ošívá.
„Já nevím, proč mi v souvislosti s tím vyběhla myšlenka na to, jak v Bruselu před časem nedovolili postavit vánoční strom, aby se muslimská komunita neurazila. Krčím ale rameny nad tím, co chce EU z Evropy v souvislosti s imigrací udělat - to je přece strašné, co všechno k nám v důsledku imigrace přichází, a kvůli čemuž se také začínají rodit vážné obavy z teroristických útoků na našem území. Kam to chce Evropská unie dovést podobnou politikou?“ zoufá si senátor Jaroslav Doubrava.
Ing. Markéta Pekarová Adamová
„Že nám Lisabonská smlouva přikazuje přijmout více imigrantů? To je podle mne nemožné, nehledě na to, že EU i jinak prosazuje politiku, že nakonec bude muset naše vláda srazit podpatky a poslouchat diktát z Bruselu. Jenže to mne děsí!“ zmínil dále pro ParlamentníListy.cz Doubrava.
Doubrava: K čemu potřebujeme imigranty?
Podle něj sice někteří levicoví poslanci uvádějí, že problém imigrace je věcí státu, ovšem když existuje schengenský prostor, tak se nějaké regulaci dost dobře zamezit nedá. „Když si vezmete takové Francouze a Němce, kam stále proudí až několik tisíc utečenců měsíčně, tak jak lze zabránit tomu, aby přišli i k nám?“ táže se Doubrava. Senátor především svraštil čelo na poznámku odborářů, že utečenci jsou pro ekonomiku Česka důležití.
„K čemu je potřebujeme? Máme statisíce našich nezaměstnaných lidí a stát by měl vytvořit takové podmínky, abychom mohli zaměstnat především je a pak se teprve zajímejme o ty ostatní. Ale ti, co k nám přichází, tak nejsem přesvědčen u nich o tom, že k nám přichází pracovat – jdou sem mimo jiné kvůli dávkám! Vždyť si uvědomme, jak si žije třeba romská komunita u nás a mohou na to lidé poukazovat a mohou to i kritizovat na všechny možné strany a přesto se jim tady vytváří takové podmínky, že se jim pak nevyplatí pracovat,“ dodal k problému Doubrava.
Podle mínění poslankyně Adamové je ale situace s utečenci kritická.
„Vím, že se hovoří až o 25 milionech uprchlících na hranicích EU, ale ani tak nejsem pro to, abychom si v rámci EU přerozdělovali azylanty. Přese všechno se ale musíme snažit najít nějaké řešení, neboť by to mohlo do budoucna ohrozit Schengen. Třeba se budeme muset ve finančních mezích snažit vypomoci. Je to vše ale na širší debatu, kdy se musí předložit konkrétnější čísla a ukazatele,“ zmínila dále Adamová.
Na půdě parlamentu se problém otevřít musí. Brzy!
„Já jsem na tomto úterním konventu také byla, takže mám poznatky o tom, jak k tomu přistupuje jak ministerstvo vnitra, tak i ministerstvo zahraničí – vím, že se touto problematikou zabývají i odborníci v jednotlivých stranách, takže teď je otázkou to, aby se to otevřelo na půdě parlamentu. Určitě se tím musí zabývat sněmovní výbor pro evropské záležitosti, zahraniční a bezpečnostní výbor, ale samozřejmě i podvýbor pro lidská práva, kde jsem předsedkyní. Je to komplexní a výrazně velký problém a musíme si především uvědomit, že jde o největší uprchlickou vlnu, která vznikla od druhé světové války. Ovšem musím upozornit, že se tady nebavíme o klasické imigraci, která je způsobena ekonomickými problémy, ale jsou to převážně uprchlíci ze zemí postižených válkou. My ale v tomto směru nějakou pozici zaujmout musíme už proto, aby se o této věci v EU nerozhodovalo o nás bez nás,“ zmínila pro ParlamentníListy.cz dále poslankyně a reagovala i na nedávnou poznámku předsedy poslanců KSČM Pavla Kováčika v pořadu ČT Máte slovo.
Kováčik totiž v Máte slovo, kde se jednalo o zákazu muslimských žen nosit na našich úřadech šátek, tedy tzv. hidžáb, uvedl, že přestože nám Lisabonská smlouva přikazuje, že budeme muset přijmout několik tisíc utečenců, tak prozatím jsme se této věci vyhnuli. Poslanecké sněmovna totiž předminulý týden rozhodla, že ČR v rámci EU pomůže v této věci jinou formou, ale přijímat nikoho nebudeme muset.
„Tady to je ale vládní stanovisko, není to úroveň Parlamentu. Je k tomu nutné zaujmout další stanoviska a také proto se nyní debata stáčí k tomu, aby Česko navýšilo solidární příspěvek. Avšak o rozdělování imigrantů mezi 28 zemí EU se opravdu zatím vážná debata nevede a ČR ani na to není připraveno. To ovšem není jen otázka finanční, je to také otázka vnějších hranic, neboť země, které jsou nejvíce postižené návalem uprchlíků, by měly mít ochranu lepší. Třeba v případě Řecka ani za pět let nebyl schopen tamější úřednický aparát situaci země zlepšit,“ uzavřela Adamová.
Vždyť už máme zkušenosti ze západní Evropy
Představitel iniciativy „Islám v České republice nechceme" Martin Konvička poukázal ještě na jinou věc. Jde totiž prý o to, že už máme zkušenosti jak ze západní Evropy a z islámských zemí, tak nejnověji i poznatky z prohlášení představitelů islámských věřících v Česku a to například z již uváděného pořadu Máte slovo. A ty jasně ukazují, že kultura islámu bude velice těžko integrovatelná do středoevropské kultury.
„Je proto nezodpovědné podporovat rozšířenou imigraci z části muslimského světa. Příkladem může být řada států západní i severní Evropy, zejména Francie, Velká Británie, Belgie a Švédsko, kde nejenže v důsledku toho narostla vlna kriminality a násilných trestných činů, ale tito imigranti se navíc snaží zavést paralelní právní systémy a vlastní zóny, kam ´domácí´ obyvatelé nemají přístup. Toto se již týká Švédska nebo Velké Británie,“ poznamenal k problému Konvička.
„Musím připomenout, že máme u nás stále početné a nedostatečně do společnosti integrované naše vlastní menšiny, například romskou. A s ní jsou stále problémy. Navíc slabá místa odkrývají i opakované deportace z jiných zemích. Zodpovědní správci naší země by se proto měli nejprve postarat o naše lidi a naše menšiny,“ zdůraznil podobně jako senátor Jaroslav Doubrava i Konvička.
Když už je nutné nějaké imigranty přijmout, tak podle iniciativy „Islám v České republice nechceme" je vhodné přistoupit hlavně k přijetí uprchlíků z řad křesťanských, případně dalších nemuslimských menšin ze Sýrie a Iráku, a to v rozsahu azylových a obecně ekonomických možností České republiky.
Musíme si vybírat ze zemí s ohledem na jejich víru
„My se nebráníme imigraci jako takové, nebo tomu, udělovat azyl uprchlíkům, ale musíme si vybírat ze zemí s ohledem na jejich víru,“ vypíchl Konvička s tím, že tito uprchlíci mají podle světových zkušeností mnohem menší sklon k radikalismu.
„Abych to shrnul, tak nekontrolovaná imigrace, byť se nazývá azylem, z blízkovýchodní oblasti je rizikem, což ukazují zkušenosti ze západní Evropy. Měli bychom ale i přesto napřed zabezpečit své vlastní menšiny, jinak si zaděláváme na sociální bouře,“ uzavřel Konvička.
Psali jsme:
autor: Olga Böhmová
