Případ klatovské nemocnice a někdejšího tamního primáře dětského oddělení Jiřího Havránka je až k neuvěření. Policie totiž Havránka podezírá z týrání dětí. U zhruba deseti dětí ve věku jednoho až dvou let totiž prý Havránek prováděl od května 2012 do května 2013 sadistické zákroky, které málem skončily smrtí. Případ byl ale odložen kvůli psychické poruše lékaře. Jako první o Havránkově kauze informoval deník Právo, posléze informaci o lékaři převzaly další internetové verze novin.
Podle policie trpí Havránek bipolární afektivní poruchou, která byla dříve známá jako maniodepresivní psychóza. Tato diagnóza přitom lékaře zachránila před trestním stíháním za těžké ublížení na zdraví, protože v době činu byl nepříčetný.
„Policisté prověřovali podezření z ublížení na zdraví v klatovské nemocnici. S ohledem na výsledek znaleckého zkoumání podezřelé osoby případ odložili. Rozhodnutí bylo rozesláno všem poškozeným, kteří proti němu mají právo stížnosti,“ řekla Právu vedoucí státní zástupkyně v Klatovech Jiřina Vítovcová.
Modřiny, boule, zakrvácená hlava, boj o život
Co se konkrétně dělo? Tak třeba u dvouleté dívky, která měla lehké popáleniny, se Havránek třiadvacetkrát pokoušel zavést kanylu do žíly. Havránek měl této malé holčičce přitom způsobit obrovskou bolest, neboť byla při tom plně při vědomí. Po zásahu měla dívenka na těle modřiny i boule a zakrvácenou hlavičku. Podle znalců u ní došlo k psychické újmě. Jeden z chlapců bojoval po špatně provedené anestezii dva týdny o život v umělém spánku. Další malou holčičku musela dokonce ošetřit záchranná služba a maminka se až později dozvěděla, že její dceru zachránili na poslední chvíli díky intenzivnímu oživování. Jiné děti po ohrožující dávce anestetik musely být dokonce převezeny do plzeňské fakultní nemocnice.
V policejním protokolu o odložení věci je ale podle Práva uvedeno, že lékař neměl v úmyslu poškodit zdraví dětí, ovšem nedokázal se údajně ovládnout. Odborníci přičítají Havránkovo chování chorobě. „Své počínání nemohl ovládat a nerozpoznával jeho škodlivost. Paradoxně jednal v přesvědčení, že profesně dělá pro pacienty jen to nejlepší,“ stojí dle Práva v posudku.
Havránek údajně o svém zdravotním stavu věděl a nyní prý nadále pracuje v oboru, ačkoliv vyhláška Ministerstva zdravotnictví řadí bipolární poruchu mezi nemoci, které vylučují způsobilost k výkonu lékařského povolání. Působí dosud jako primář v nemocnici v Rakovníku, a to znovu jako primář dětského oddělení.
Marková: Musí mu být pozastavena činnost lékaře
Poslanci ze sněmovního zdravotního výboru nad kauzou kroutí hlavou.
„Určitě tento případ zarážející je, na druhou stranu ale těžko může někdo k tomu cokoliv zasvěceného říci, neboť to není úplně jasné. Asi by bylo dobré ptát se těch, co onu situaci v klatovské nemocnici znali lépe. Myslím ale, že by se vše mělo řádně prošetřit. Pokud je to tak, jak píší média, tak je to špatné a vidím to jako selhání kontrolních mechanismů, které dosud ve zdravotnictví fungují. Je třeba z toho vyvodit závěry, minimálně tomuto lékaři musí být pozastavena činnost lékaře do řádného vyšetření. Asi by měl z toho vyvodit okamžité závěry i jeho přímý nadřízený,“ uvedla pro ParlamentníListy.cz poslankyně Soňa Marková (KSČM).
Mgr. Soňa Marková
Exministr zdravotnictví a místopředseda výboru pro zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) se napřed zamyslel nad tím, jestli lze zprávě z médií, tak jak byla popsána, vůbec věřit. „To je velmi podivný případ, otázkou je, jestli je to vůbec všechno pravda,“ poznamenal pro ParlamentníListy.cz Heger.
Heger: Musejí ho odstavit od práce
„Pokud to vše ale pravda je, tak je to velmi jednoduché. Je totiž povinností zejména nemocnice takovéto věci hlídat. Druhá instance, která má možnost na takovéto lapsusy dohlížet, je kraj a Česká lékařská komora. Pokud ten člověk trpí poruchou, která by zavdávala nějakému takovému chování, tak pak by ho měli psychiatři odstavit od práce. Já se však k tomu bez nějakých dokladů od policie mohu nyní stěží vyjádřit. Připadá mi na tom případu velmi podivné zejména to, že ho později zaměstnali ještě jinde,“ uvedl Heger.
Že ale nikdo ze zdravotníků nenahlásil „řádění" tohoto lékaře, je sice podle exministra velmi divné, ovšem na druhou stranu i logické.
Alkoholika také často nikdo neudá
„Všichni víme, že problémy lékařů – alkoholiků existují, není nijak vzácné, že to všichni vědí, přitom to nikdo neudá. Jenže k takovéto směsici podivností a poloinformací z médií se snad ani nedá vyjádřit, a jestli by se k tomu měl někdo vyjádřit, tak je to především ředitel nemocnice... Kdyby mne jako ministra v tomto směru někdo interpeloval, tak bych asi požadoval vysvětlení po kraji, který na onu klatovskou nemocnici musí dohlížet, a pak po vedení nemocnice,“ doplnil Heger, podle něhož ovšem celý mediální popis k případu zní velmi bulvárně.
Prezident Svazu pacientů Luboš Olejár je prý případem velmi zaskočen.
„Zaujmout k tomuto konkrétní stanovisko je velmi těžké. Kdyby se ovšem potvrdilo vše, co bylo médii popsáno, tak je to hodně velký průšvih, a toho primáře je třeba odstavit od výkonu zdravotní péče okamžitě,“ zdůraznil pro ParlamentníListy.cz Olejár.
Budou řešit další případ od Havránka
Podle něj Svaz pacientů bude brzy řešit jeden podnět matky, jejíž dítě také mělo utrpět újmu od Havránka v klatovské nemocnici. „Až nám to dorazí na stůl, tak se poradíme s naším právníkem, jaké jsou možnosti řešení. Ale co se o případu psalo, tak to je nepřijatelný postup, který byl v klatovské nemocnici zvolen,“ poznamenal dále Olejár. Podle něj musí rozhodně vše znovu prošetřit policie.
„Tam je zarážející hlavně fakt, že situace v klatovské nemocnici trvala relativně dost dlouho - alespoň jak to přináší média - a že se tam za tu dobu neaktivovaly mechanismy, jež každé zdravotnické zařízení při kontrole a při poskytování léčebné péče má. Je to tragédie, je to špatné a je to naprosto nepřijatelné. Musíme se ptát, jak ony kontrolní mechanismy v nemocnicích probíhají, aby k takovému selhání nedocházelo,“ řekla ParlamentnímListům.cz k příběhu Havránka viceprezidentka Svazu pacientů a místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková.
„Já jako ombudsmanka pacientů také podotýkám, že pokud se někomu něco nezdá při poskytování lékařské péče, tak ať se nebojí obrátit se na nadřízené orgány, nebo na ředitele nemocnice, nebo na nás, jako na Svaz pacientů,“ dodala Gajdůšková.
Bipolární porucha je závažná mentální porucha, která se projevuje střídáním mánie (manická psychóza) a těžké deprese (bipolární deprese). Porucha se projevuje prudkými změnami nálad, impulsivním jednáním, sklony k agresivitě a hrubému násilí, hypersexuální promiskuitou a dalšími symptomy.
„Tahle choroba patří mezi duševní choroby dříve známé jako maniodepresivní psychóza, dnes se tomu říká bipolární porucha, která je především charakteristická významnou změnou emocí a ty se objevují ve smyslu plus nebo minus. Ve smyslu minus jako deprese, to znamená útlum, hluboký smutek, útlum motoriky, útlum myšlení a ve smyslu plus jako naopak elace nálady, zrychlení motoriky, či neschopnost udržet myšlenku,“ popsal průběh nemoci pro ParlamentníListy.cz psychiatr Jan Cimický.
Jestliže je známo, že nějaký jedinec trpí touto chorobou, tak se má podle Cimického pochopitelně léčit a má si toho všimnout i okolí a zasáhnout.
Že si toho nevšimli?
„Když já mám takového pacienta na starosti, tak upozorňuji rodinu, aby včas zasáhli, neboť během krátké doby se nemoc může dostat do nebezpečného stadia. Je potřeba, aby takto postižený člověk byl pod trvalou lékařskou kontrolou bez ohledu na to, že je to v tomto případu lékař. Stejně tak, kdyby to byl soudce, tak tam mohou vznikat velmi nepříjemné situace hraničící s tragédií,“ uvedl k případu Cimický.
Zarážející na případu lékaře Havránka je podle něj hlavně to, že si toho okolí nevšimlo. „Vždyť kolem něj museli být ještě další lékaři, sestry a staniční sestra a vrchní sestra, neboť jsou součástí týmu. No a jestliže se něco takového mohlo stát v deseti případech, tak mne tady zaráží, že si toho okolí nevšimlo. Jak asi funguje svědomí lidí, kteří nad tímto mávli rukou, když viděli, že ty děti jsou v takovémto stavu? To nechápu,“ vyzdvihl Cimický podivnost.
Dalším zarážejícím faktem podle psychiatra je, že Havránek o své nemoci věděl. Kdyby totiž o ní vskutku věděl, tak by musel brát psychofarmaka.
Kdyby bral psychofarmaka, stav by se udržoval
„No a kdyby bral psychofarmaka, tak by se jeho stav udržoval v rámci určité normy toho, jak lidé fungují, takže by tam byl kontrolní mechanismus. Já jsem zažil pacienta, který se vydával za agenta Pragokoncertu a jednomu slavnému zpěvákovi během dvou dní objednal asi třicet koncertů. To ale nikdo nedokázal pochopit, neboť vystupoval naprosto suverénně. Že ten člověk byl nemocný, tak o tom onen zpěvák vůbec nevěděl, a trvalo mu tři čtvrtě roku, než se to dalo dohromady. A tady přitom nešlo o život,“ poznamenal dále Cimický k případu.
Nemoc se podle něj nemusí nutně projevovat tím, že někdo někomu fyzicky ubližuje.
„Tady u tohoto lékaře nešlo asi o to, že by ten člověk a priori fyzicky chtěl ubližovat, spíše nedokázal v tu chvíli ovládnout tu svou utkvělou představu, co má dělat. Nemyslím si tak, že by to u něj byla agresivita, byla to spíše urputnost, neboť při mánii tam jde výrazně o zvýšenou energii. Nedokázal asi posoudit, že tím způsobem, kterým dítě ošetřuje a jak k němu přistupuje, že je i adekvátní tomu, čeho chce docílit,“ zdůraznil Cimický s tím, že celý případ musí nutně posoudit odborná znalecká komise.
„Z odborného hlediska je pak nutné onoho muže sledovat a rozhodnout, na jaké úrovni řízení práce může dále působit. Když nebude moci fungovat jako lékař v této praktické sféře, tak třeba bude moci fungovat v nějaké administrativě,“ dodal pro ParlamentníListy.cz Jan Cimický.
ČLK: Dotyčný není povinen dokládat, že je zdráv
„Maniodepresivní psychóza je v seznamu nemocí, které vylučují zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékaře. Problém ovšem je, že diagnózu nemá nikdo napsanou na čele a pokud není podezření, že dotyčný je nemocný, pak není povinen to, že je zdráv, dokládat,“ vysvětlil k případu Českému rozhlasu předseda České lékařské komory Milan Kubek.
Lékař podle něj musí prokázat zdravotní způsobilost na začátku svého zaměstnání. Když svou lékařskou praxi nepřeruší a změní jen zaměstnavatele, potvrzení dokládat nemusí. „Když nastupujete k novému zaměstnavateli, tak to není vaše povinnost, což je zákonná chyba,“ zmínil Kubek.
Česká lékařská komora podle něj ale nemá ze zákona právo žádat od lékařů, aby dokládali potvrzení o zdravotní způsobilosti.
Čeká jej výpověď?
„Toto právo má pouze krajský úřad v situaci, kdy lékař žádá o otevření soukromé praxe. A toto právo má zaměstnavatel, pokud získá podezření, že lékař či zdravotník není dále zdravotně způsobilý. Pokud by to pak nedoložil, je to důvod k ukončení pracovního poměru,“ doplnil Kubek v rozhovoru pro rozhlas.
Jak jsme již uvedli, Jiří Havránek je nyní primářem dětského oddělení rakovnické nemocnice. Podle ředitele nemocnice Jaromíra Bureše přitom oddělení vedené Havránkem funguje dobře. Bureš ovšem prý o psychické nemoci lékaře nevěděl, přesto případ předává právníkům, kteří budou postupovat v souladu s pracovním právem. Vzhledem k tomu, že bipolární afektivní porucha není slučitelná s lékařským povoláním, dá se očekávat, že Havránek dostane výpověď.
V současné době je Jiří Havránek v pracovní neschopnosti kvůli ortopedickému problému.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
