Svinstvo z Ostravy: Damoklův meč opět visí nad zdevastovaným severem! A ministr mlčí?

13.11.2012 15:34

Zbylých sto tisíc tun uložených odpadních látek ropného původu z lagun Ostramo poputuje možná z Ostravy opět do Litvínova na Mostecku v Severních Čechách. V listopadu o tom rozhodne vláda. Nic není definitivní. Poslanci v Praze interpelují. Nepříjemné dotazy klade i pacientský ombudsman pro Ústecký kraj. Jiní zákonodárci ze severu jsou kupodivu v klidu.

Svinstvo z Ostravy: Damoklův meč opět visí nad zdevastovaným severem! A ministr mlčí?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa
reklama

 O tom se pro změnu nedá mluvit mezi litvínovskou veřejností. Právě nyní, kdy se rozhoduje o převozu další haldy odpadu za jejich humna, zažili další zděšení -  říjnovým „překvapením“ byl objev mazutové laguny za Koldomem.

Přání otcem myšlenky?

Vláda v nejbližších dnech projedná navýšení státní garance, která má umožnit financování dalších sanačních prací v ostravských lagunách v Ostravě. Spalování zbylých sta tisíc tun „jedů“ by si státní podnik Diamo nejlépe přál v cementárně v Čížkovicích na Litoměřicku v Ústeckém kraji. Opět s mezizastávkou v litvínovském podniku Celio, kde se i v prvním případě transportovaný odpad ukládal. Hrozí tak, že odpad znovu poputuje do kraje, jehož obyvatelé jsou výslovně proti, což doložili peticemi, výzvami politikům a žalobami. Proti dovážení ostravské odpadu do severních Čech je i řada poslanců.

„Náš ekologicky devastovaný kraj dostane další ránu. Samozřejmě, že s tím nesouhlasím. Doufám, že se to vyjasní, jinak se z našeho kraje může stát ´mrtvý kraj´ z hlediska životního prostředí,“ vyjádřil se dnes pro ParlamentníListy.cz poslanec za Mostecko Josef Tancoš (ČSSD), člen sněmovního hospodářského výboru.  Na konci října interpeloval ohledně kauzy kalů ministra životního prostředí, kdy na půdě sněmovny prezentoval své obavy, podle nichž v regionu Mostecka, již tak zatíženého průmyslem a ekologickými haváriemi, začíná tikat další pomyslná ekologická bomba v podobě skladování nebezpečných látek. „Už před rokem v mé interpelaci jsem se dotazoval na stanoviska ministerstva životního prostředí a jiných státních dotčených orgánů a prakticky žádná odezva,“ durdí se a připomíná, že ostravské laguny u chemičky Ostramo jsou léta považovány za místo, které je nejvíce kontaminované jedy v celém Česku. V lagunách bylo uloženo téměř 200 tisíc tun ropných kalů vyprodukovaných jako chemický odpad. Čištění lagun provázejí už dlouhodobě problémy a obyvatele okolí obtěžuje silný hluk, prach i zápach.

Otazníky nemizí, ale množí se!

Z písemné odpovědi na loňskou interpelaci se Josef Tancoš, který je zároveň pacientským ombudsmanem kraj, dozvěděl, že ministerstvo životního prostředí uložilo České inspekci životního prostředí důkladné monitorování situace na litvínovské skládce Celio a složení materiálů, které se spalují na Cementárně Čížkovice. V současné době ale podle jeho slov stále nejsou známy žádné informace, zda tento kontaminovaný materiál je nebo není škodlivý při spalování v Cementárně Čížkovice, ale také při skladování a uvolnění do ovzduší pro občany Mostecka na skládce Celio. „Občané Ústeckého kraje se ptají, v jaké míře je ohroženo jejich zdraví,“ apeloval na ministra. „Jsou velmi znepokojeni informací, že vláda má v průběhu listopadu projednat navýšení státní garance, která má umožnit financování dalších sanačních prací v lagunách Ostramo v Ostravě,“ souhlasí s ním i komunistický poslanec Josef Šenfeld z Litoměřic.

Komunista zatlačil na premiéra


Josef Šenfeld požádal přímo premiéra Petra Nečase, aby k lidem vyslal pozitivní informaci, že se zasadí o to, aby k dalšímu navážení ostravských kalů do Ústeckého kraje nedošlo. „Až se bude v budoucnosti rozhodovat o nejvýhodnějších technologiích a způsobech likvidace nadbilančních kalů, bude nesouhlas obyvatel Ústeckého kraje v rozhodování v této věci určitě zohledněn,“ reagoval na jeho výzvu Petr Nečas s dovětkem, že v současné době je ale předčasné uvažovat o konkrétních způsobech likvidace.

Kaly po chemické úpravě se z Ostravy vloni začaly vozit na skládku odpadů firmy Celio přímo mezi Mostem a Litvínovem, aby v průběhu několika let byly dále převáženy ke spalování opět v regionu - v cementárně v Čížkovicích na Litoměřicku.

Diskvalifikovaný Véčkař se hojí na tématu kalů?

Na písemnou odpověď, ovšem od ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby, čeká aktuálně do října i starosta Litvínova Milan Šťovíček (1. listopadu vyloučený ze strany Věci veřejné), kterému je vyčítáno, že mohl ukládání odpadu na katastru města zabránit, což neučinil. Sám je přitom dokonce předsedou parlamentního Výboru pro životní prostředí. Za viníka jej označují například aktivisté skupiny  Kdo za to může. Rok poté, co se dostal do kotle odpůrců spalování kalů na území severních Čech, se začíná proti druhé várce ropných kalů bránit. Martina Kubu vyzval, aby se při výběru nejvhodnější technologie likvidace těchto kalů upřednostnil způsob, který zajistí likvidaci přímo v místě jejich vzniku a zamezí tak transportu přes celou republiku. „Současně také žádám, aby byl položen důraz na zpracování dopadů zvolené technologie na životní prostředí formou takzvané velké EIA, a to včetně případného transportu, deponií a jakýmkoliv jiným nakládání s těmito kaly,“ dodal.


I litvínovské zastupitelstvo se nyní v listopadu problematikou zabývalo. „Požaduje podání podnětu na Českou inspekci životního prostředí k prošetření dopadů transportu a meziskladování materiálu z lagun Ostramo na životní prostředí a lidské zdraví,“ referoval o závěrech městského zastupitelstva starosta Šťovíček.

Prozíravé plénum z Litvínova

Zastupitelé města Litvínova se na svém posledním jednání také shodli, že by ministerstvo průmyslu a obchodu mělo garantovat účinné dořešení likvidace a zároveň jejího finančního zajištění v případě, že nebude možné naplnit plánovaný odběr cementárnou v Čížkovicích. Šlo v podstatě o reakci na mediální výroky šéfa čížkovické cementárny, že nemá zájem na dalším zneškodnění zbylých kalů a jejich využití jako paliva.
Podle státního podniku Diamo ze Stráže pod Ralskem, jehož zřizovatelem je ministerstvo průmyslu a obchodu, je však zneškodňování kalů z lagun Ostramo v cementárně Čížkovice a jejich dočasné uložení na skládce firmy Celio jednou z nejlepších variant řešení tohoto problému. Právě Diamo má po projednání vládou vyhlásit veřejnou zakázku na odtěžení zbylých kalů.

Všichni neplaší: Exhejtman je v klidu

Ve věci spalování kalů v Ústeckém kraji se pro změnu vůbec nevzrušuje bývalý hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc (ODS) a rozhodně se nehodlá postavit do fronty poslaneckých interpelací. „Z mně dostupných informací je zjevné, že se další přesun kalů do Čížkovic z Ostravska nechystá. Do konce září bylo v Čížkovicích spáleno 6tisíc tun materiálu, dalších cca 100tis. tun je v současné době na skládce v Litvínově, z čehož vyplývá, že spalovna bude spalovat převezené zásoby minimálně dalších pět až šest let. Představitelé firmy Lafarge rovněž opakovaně veřejně povrdili, že o žádné spalování dalších kalů nebudou usilovat a do žádného tendru se nebudou hlásit,“ uvedl pro média.  Je zároveň přesvědčený, že Ústecký kraj již nepřiměřeně pomohl s problémem v Moravskoslezském kraji. „Podobných cementáren jako je ta Čížkovická je navíc na Moravě dost,“ nevidí důvod, proč více rýpat do rozjitřených ran severu. „Nepředpokládám také, že by kraj ještě vydal souhlas ministerstvu průmyslu a obchodu k dalšímu přesunu kalů. Doufám, že ani představitelé samospráv v Mostě a Litvínově rovněž nedají souhlas s ukládáním na skládce Celio,“ připomněl chybu, za kterou byl právě starosta Šťovíček v minulém roce veřejností atakován.

Ekolog Stanislav Štýs z Mostu se domnívá, že bublina kolem ostravských kalů už dávno měla splasknout. „Cementárenská pec je pro takovéto zneškodňování a současně energetické využití odpadů ideální. Teplota v ní dosahuje až 2 100 °C, což garantuje dokonalé bezodpadové spálení všech organických substrátů.,“ tvrdí. Podle jeho mínění se obyvatelé Ústeck=ého kraje nemusejí ani v případě navezení dalšího odpadu z Ostravy obávat vliv u an své zdraví. „Ve světle všech skutečností je zneškodňování ostravských kalů v Čížkovicích v porovnání s ostatními způsoby naprosto bezkonkurenční a přitom únosné i ve vztahu k životnímu prostředí,“ je přesvědčen.
Pro změnu český Greenpeace požaduje zajištění likvidace ostravských kalů šetrnější technologií pro lidské zdraví a životní prostředí, nežli je spalování. Greenpeace před rokem dokonce podalo odvolání proti povolení Ústeckého kraje s dovozem a skladováním nebezpečného odpadu z ostravských ropných lagun.

Kde příběh začal?


Zakázka odstraňování starých ekologických zátěží „Nápravná opatření laguny Ostramo“ probíhá dle schváleného realizačního projektu z roku 2005. Laguny jsou zaplněny zbytky po kyselé rafinaci olejů. Hlavním obsahem jsou proto ropné uhlovodíky a kyselina sírová. Z nebezpečných látek laguny obsahují menší podíl především polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. Odpad byl do lagun ukládán po desetiletí, jejich složení proto není homogenní. Z hlediska způsobu nakládání s materiálem vzniklým zpracováním obsahu lagun projekt plánuje přepracování obsahu lagun na certifikovaný výrobek, nikoliv odpad určený k průmyslovému využití v energetických celcích jako jsou elektrárny nebo cementárny.


Státní zakázku na likvidaci ostravských lagun ve výši 2,6 miliardy korun získala firma Geosan, která původně plánovala kaly z ostravských lagun spalovat v polských elektrárnách. Polská inspekce životního prostředí ovšem materiál prohlásila za nebezpečný odpad a Geosan tak přišel pro ostravské kaly o odbyt. Tím firmě vyvstala velká komplikace: do konce roku 2011 se totiž dle původní zakázky měla kalů zbavit a odtěžení kalů dokončit. Ačkoli v Česku existuje celá řada mnohem bližších skládek nebezpečného odpadu, rozhodla se firma Geosan vozit kaly přes celou republiku právě na litvínovskou skládku Celio.

Paralelní odpadový strašák: Kdy se Litvínovští klidně vyspí?

S odpadem z lagun jako by se na Litvínovsku roztrhl pytel. Na černou skládku pod Koldomem, plnou ztuhlého mazutu a pneumatiky z osobních i nákladních automobilů, upozornil letos litvínovský občan. „Její stáří ani přesný obsah nebyl znám. Skládka obsahovala i další odpad včetně stavebního,“ informoval místostarosta města Karel Linhart. Celkový objem nebezpečného odpadu, který muselo město nechat ihned zlikvidovat, se původně odhadnul na přibližně 60 tun. Ekologickou zátěž nyní likvidovala lounská společnost PATOK za více než osm set tisíc korun. „V rámci plnění zakázky byla odtěžena vedle ropného produktu i kontaminovaná zemina a odvezeny pneumatiky na skládku nebezpečného odpadu. Během prací se však ukázalo, že je celkový objem nebezpečného odpadu dokonce kolem 200 tun a dno laguny je nutné zabezpečit větším množstvím nepropustného jílu. Zakázka se tím prodražila o 300 tisíc korun,“ doplnil aktuálně místostarosta Litvínova Karel Linhart.
 


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Lucie Bartoš

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Viděla očkování Babiše. ,,Ty kecy, to už ne.” Vakcinace očima lékařky: Sputnik i stavy ,,po opici”

4:44 Viděla očkování Babiše. ,,Ty kecy, to už ne.” Vakcinace očima lékařky: Sputnik i stavy ,,po opici”

Velkokapacitní očkovací centrum v pražské hale O2 Universum, které začne fungovat později než se plá…