Bosenský soud a režim v Sarajevu s podporou evropských mocností zásadním způsobem narušily mír na západním Balkánu. Ničím jiným totiž rozsudek sarajevského soudu není. Odsouzení prezidenta Republiky Srbské v Bosně a Hercegovině Milorada Dodika na rok do vězení spolu s šestiletým zákazem výkonu politických funkcí je první symbolická střelná rána do míru a svobody v této balkánské zemi, kde vedle sebe žijí tři národnosti. Srbové, Chorvaté a Bosňáci, tedy bosenští muslimové. 

Posledně jmenovaná bosenská národnost je zajímavá sama o sobě. Ve valné většině jde totiž o potomky původně pravoslavných Srbů, kteří v době osmanské nadvlády přestoupili k islámu. V posledním století směřovali nejen k potvrzení vlastní národnosti, ale sílily antisrbské názory a hnutí. Bosenští muslimové dlouhodobě usilují o vytvoření unitárního státu, což odporuje Daytonské mírové dohodě, která ukončila válku z počátku devadesátých let. Dohoda vymezila částečně autonomní srbskou část, známou jako Republika Srbská a druhou entitu - Federaci Bosny a Hercegoviny, kde žijí právě muslimové a také Chorvaté. Muslimové jsou v zemi nejpočetnější, proto volání po unitárním státě. Ve volbách by zbývající dvě národnosti převálcovali. 

Srbové proto dlouhodobě usilují o dodržování Daytonu, přestože jsou paradoxně a nepravdivě západními médií označováni jako ti, kdo tuto mírovou dohodu chtějí rozbít. Je to nesmysl, protože Republice Srbské garantuje její práva a jistou autonomii. 

Může-li něco Daytonskou mírovou dohodu rozbít a s tím i křehký mír v regionu, je to například aktuální rozsudek sarajevského soudu. Ten již podruhé v řadě potvrdil prezidentu Republiky Srbské trest odnětí svobody a zákaz politické činnosti. A důvod? Nerespektování nařízení tzv. vysokého představitele, kterým je vysloužilý německý politik Christian Schmidt. Bývalý ministr zemědělství Angely Merkelové se přitom v zemi chová, dle mínění mnohých, jako koloniální správce a nezřídka kdy se při veřejných vystoupení uchyluje k hysterickému křiku, není-li mu něco po vůli. Zvláště v nás Češích takové chování, ještě k tomu ze strany Němce, vyvolává těžké vzpomínky na dobu nacistické okupace.

Jak se v Bosně chová německý „vyslanec" Christian Schmidt:

Dodik je odsouzen za verbální „zločin”. Ano, je pravda, že se po prvním rozsudku nechal slyšet, že pokud bude soud pokračovat tímto směrem, začne usilovat o odtržení Republiky Srbské od Bosny. Jenže šlo o reakci na snahu rozbít mír ze strany Sarajeva. Byla to reakce na akci bosenských muslimů. A dlužno říci, že to byla reakce pochopitelná. Bosenští Srbové mají ve své DNA utrpení z druhé světové války i z války v 90. letech, kdy je tamní muslimové programově vyvražďovali jako na jatkách. Nikdo nechce, aby se to opakovalo.

Rozsudek nad Dodikem je světový unikát svého druhu. V některých evropských zemích se konaly různé pokusy, jak z volební soutěže vyloučit kandidáty, kteří měli masivní podporu občanů. Například v Rumunsku (Georgescu) nebo ve Francii (Le Penová), nikdy ale nedošlo k soudnímu pošlapání vůle voličů proti prezidentovi ve funkci. Má pravdu prezident sousedního Srbska, který prohlásil, že tohle se nestalo „nikde na zeměkouli”, až teď poprvé v Bosně a Hercegovině.

Z celého procesu je cítit německá a britská stopa. Tyto země se dlouhodobě snaží srbské etnikum v Bosně potlačovat a podporovat protisrbské tendence. Jde o příklad zoufalé snahy udržet si někde ve světě vliv a rozhodovat o osudu jiných zemí. Celý svět už Evropu nebere vážně, tak si troufají už jen na Bosnu, což je reálně jakási nezemě. Ostatně, má tři prezidenty (z každé národnosti jeden) a ti se střídají po krátkých časových úsecích v tom, kdo z této trojice zrovna předsedá zbylým dvěma. 

Republika Srbská v rámci Bosny a Hercegoviny:

Evropští kolonialisté si ovšem neuvědomují jednu zásadní věc. Srbové z Bosny mají na své straně mocné přátele. Není to jen sousední Bělehrad nebo Budapešť, je to i Washington. Nově jmenovaným velvyslancem USA v Bosně a Hercegovině je etnický Srb, byť pochopitelně nyní Američan. 

Orbánovo Maďarsko za prezidentem Miloradem Dodikem stojí pevně. „Je načase, aby všichni respektovali rozhodnutí OBČANŮ Republiky Srbské, kteří si zvolili Milorada Dodika svým prezidentem. V demokracii není místo na legální hon na čarodějnice,” vzkázal před několika dny Viktor Orbán.

Podobně se vyslovil i jeho ministr zahraničí Péter Szijjártó. „Politický hon na čarodějnice v Bosně a Hercegovině pokračuje. Milorad Dodik byl demokraticky zvolen lidem Republiky Srbské za prezidenta. Milorad Dodik je přítelem Maďarska a Maďarsko stojí po boku svých přátel,” řekl šéf diplomacie v Budapešti.

It’s time for everyone to respect the decision of the PEOPLE of Republika Srpska, who elected @MiloradDodik as their President.

There is no place for legal witch-hunts in a democracy.

— Orbán Viktor (@PM_ViktorOrban) August 1, 2025

Hungary’s national security interest lies in stability in the Western Balkans. Any external interference is harmful and dangerous. The will of the region’s people must be respected—questioning it threatens stability and peace. Met @MiloradDodik today to confirm Hungary’s support. pic.twitter.com/67iKKGIutz

— Péter Szijjártó (@FM_Szijjarto) August 5, 2025

Ze Spojených států zní silně hlas bývalého Guvernéra státu Illinois Roda Blagojeviche, který je srbského původu. Blagojevich je sice členem Demokratické strany, ale stojí za prezidentem Trumpem a hovoří s ním. 

Vlivný americký politik Blagojevich upozornil, že se Dodik podobně jako Trump odmítá podvolit nezákonným snahám o jeho sesazení z funkce. „V malém státě, který zná jen málo Američanů, protrumpovský demokraticky zvolený konzervativní prezident diskvalifikován z výkonu funkce nevoleným globalistickým byrokratem z EU a zmanipulovaným soudem za ,zločin' uctívání křesťanského světce a oslavu etnické hrdosti, protože podle nich tyto činy urazily muslimskou většinu v Bosně,” napsal na X Rod Blagojevich. Za Dodika se postavil i další známý Američan, generál Mike Flynn. 

Jinými slovy řečeno. Tato hra Evropské unii nevyjde. Jedinou možností je osvobození Dodika, zrušení rozsudku a respektování práv lidu Republiky Srbské, který si zvolil svého prezidenta. V opačném případě hrozí konflikt, který si nepřeje nikdo. Vzhledem k podpoře Washingtonu to ale nebudou Srbové, kdo prohrají. Sarajevo musí ze svých antisrbských snah vycouvat. A ten podivný uřvaný německý protektor, který nemá žádnou reálnou legitimitu, ať se vrátí zpět do Berlína.