Skandál kolem armádního sledování opozice a monitorování lidí, kteří se vyjadřují k práci armády, válce na Ukrajině a dalším tématům, nabývá dalších rozměrů. Ukázalo se, že česká armáda využívá služby slovenské společnosti Gerulata, která vyvinula software mající údajnou schopnost vyhledávat „škodlivé názory“.
Máte důvěru ve velení Armády České republiky?Anketa
Zatím ale existuje jen spousta otázek nad celým případem, ale prakticky žádné odpovědi. Kauza odstartovala poté, co některé detaily včetně uniklých dokumentů veřejně prezentoval poslanec hnutí ANO a člen výboru pro obranu Pavel Růžička. Začaly se na to nabalovat další zjištění. Žádný z údajně zapojených aktérů do, nejspíš nelegálního, sledování a uchovávání osobních údajů občanů se k odhalením dosud oficiálně podrobně nevyjádřil.
Pozoruhodná je i skutečnost, že celou věc naprostá většina médií přechází mlčením. Nejde přitom o žádné výmysly. Na veřejnost se dostala celá řada armádních dokumentů. Většinou je zveřejnil již zmíněný poslanec Růžička, který je dle vlastních slov získal přímo od vojáků, kterým se nelíbilo, do čeho se část jejich kolegů se specializací na boj v kyberprostoru pustila.
Ve stručnosti se jedná o to, že vojáci z Velitelství informačních a kybernetických sil AČR měli sestavovat seznamy odpůrců vlády, velení armády, politiky i občany s názory na válku na Ukrajině, které se neslučují s vládními narativy apod. Vojáci měli nejen odhalovat konkrétní nositele těchto názorů a shromažďovat jejich osobní údaje, ale také pod falešnou identitou vstupovat do různých internetových diskusí na tato témata.
Jeden z dokumentů, který to potvrzuje, je uniklý dopis majoru Radku Žákovi z armádního Střediska informační podpory od čtyř vojáků ze Skupiny kybernetických a informačních operací v Olomouci. Vojáci se ptali, zda výše popsané činnosti jsou v souladu s platnou legislativou naší země. Byla sice jistá snaha označit to za pouhé cvičení, ale i v případě, že by to armáda vykonávala jako pouhé vojenské cvičení, nemění to nic na podstatě. Před několika dny se navíc zjistilo, že k tomuto účelu vojáci používali i specializovaný software od slovenské společnosti Gerulata Technologies, který pomocí umělé inteligence v kyber prostoru lidi s údajně škodlivými či nebezpečnými názory vyhledává a vyhodnocuje (VÍCE ZDE). Lidé spojení s firmou Gerulata jsou dle slovenských mediálních zdrojů politicky angažovaní a podporovali například Zuzanu Čaputovou, Progresivní Slovensko nebo slovenský DenníkN. Informoval o tom například server Marker.sk.
Poslanec Pavel Růžička opakuje, že původně si chtěl vše nechat vysvětlit od náčelníka generálního štábu a ministryně obrany mimo zraky veřejnosti během zasedání sněmovního výboru pro obranu. Tento bod byl dokonce počátkem června na jednání zařazen pod názvem Tvorba svazků na opoziční strany Velitelstvím informačních a kybernetických sil AČR. Jenže těsně před zahájením schůze byl vyškrtnut. Poslanec Růžička tedy, jak sám říká, neměl jinou možnost, jak se pokusit dobrat k odpovědím na otázky než všechno pustit na veřejnost.
Ani to zatím příliš nepomohlo, jak se zdá. Nikdo se totiž k odhalením nevyjadřuje a nejspíš tedy neprobíhá ani žádné vnitřní vyšetřování. Armáda ČR mlčí, její náčelník generálního štábu také. Ministerstvo obrany dosud také žádné vyjádření neposkytlo. Ve vyjádření pro naši redakci poskytlo jen obecnější odpověď.
ParlamentníListy.cz se proto pokusily odpovědi na mnohé důležité otázky získat. Ministerstvu obrany jsme proto položili následující základní otázky:
1. Vědělo vedení Ministerstva obrany o této činnosti vojáků z Velitelství informačních a kybernetických sil?
2. Pokud ne, bude zahájeno vyšetřování a budou zodpovědné osoby, které k tomu vydaly rozkazy, potrestány či vedeny k odpovědnosti?
3. Kdo toto sledování a shromažďování informací o občanech ČR inicioval a schválil?
4. Armáda ČR slouží k obraně státu před vnějším nepřítelem. Její nasazení proti občanům vlastního státu je jasně definováno zákony pro krizové situace a musí být schváleno. Kdo to schválil v tomto případě? Bylo vyhodnoceno nějaké reálné nebezpečí ze strany českých občanů?
5. K čemu využívá software Gerulata resort Ministerstva obrany? Dle dostupných údajů v registru smluv jste nakupovali licence pro jeho užití. Bylo to pro potřeby armády, a tedy Velitelství informačních a kybernetických sil, nebo i pro jiné účely?
6. Na programu schůze sněmovního výboru pro obranu 10. 6. 2025 byl původně zařazen i bod číslo 6 Tvorba svazků na opoziční strany Velitelstvím informačních a kybernetických sil AČR. Tento bod byl na poslední chvíli z programu jednání vyřazen. Bylo to na popud Ministerstva obrany, anebo na popud poslanců vládní koalice?
Ministerstvo obrany reagovalo obecnější odpovědí. „Velitelství informačních a kybernetických sil je podřízeno výhradně náčelníkovi Generálního štábu, a i na jeho návrh jsou tyto aktivity nyní předmětem kontroly zástupce náčelníka Generálního štábu – inspektora AČR genmjr. Lafka a zatím nejsou uzavřeny. Údajný únik informací je pak na základě podnětu náměstků ministryně obrany šetřen orgány činnými v trestním řízení. Zástupcům Parlamentu ČR bude na jejich oficiální dotazy standardně odpovězeno v souladu s platnou legislativou. K dotazu na využívání Vámi zmíněného softwaru Armádou se doporučujeme obrátit na kolegy z AČR,“ uvedl vedoucí tiskového oddělení resortu obrany David Šíma.
Velmi problematické může být, že čeští vojáci svou aktivitu namířili proti občanům vlastního státu. Armáda je přitom určena na obranu země před vnějším nepřítelem a směrem k českým občanům smí být nasazena v zákonu přesně definovaných případech. Například v době krizí nebo živelných katastrof, což není tento případ.
Měla by se armáda zabývat sledováním občanů vlastního státu? Podle advokátky Kláry Samkové se stačí podívat na příslušné zákony a přečíst si, co je úkolem Vojenského zpravodajství, co je úkolem armády a mělo by být jasno.
„Ptejme se obecně, co je úkolem armády. Mám totiž zásadní pochybnosti o tom, zda je toto činnost, kterou má vykonávat armáda. Je zde ale závažnější otázka. Není tato činnost zásahem do osobnostních práv občanů? Každý, kdo o vás sbírá data, musí mít váš souhlas,” říká doktorka Samková pro ParlamentníListy.cz.
V tomto kontextu je dobré připomenout výroky bývalého velitele informačních a kybernetických sil AČR Miroslava Feixe, který v rozhovoru pro server Lupa.cz v lednu roku 2021 uvedl, že v kyberprostoru mimo prostor jejich vlastní zasahovat nesmějí.
„Válka jako taková je definovaná. Standardní je definice ‚za rok tisíc mrtvých‘. U nás je to stejné jako každé jiné použití síly. Když se jezdí do misí, musí parlament schválit nasazení vojáků. Podobné to bylo s jejich nasazením v covidu nebo při tornádu. My bychom válčili v okamžiku, kdy by válčilo Česko. Jinak v kyberprostoru mimo vlastní prostor nesmíme zasahovat,“ řekl Feix.
Mgr. Jana Černochová
Bývalý příslušník vojenské zpravodajské služby Jiří Wagner v komentáři pro ParlamentníListy.cz vysvětluje, proč nemůže obstát vysvětlení, že veškeré sledování, monitorování a shromažďování dat probíhalo jako cvičení.
„Pokud by se jednalo o cvičení, tak by zde musel existovat námět s výchozí situací, kde by však byl specifikován fiktivní protivník ve fiktivní zemi i s jeho fiktivní organizační strukturou včetně fiktivních jmen a další náležitostí k této fiktivní zemi či k více fiktivním zemím. Obvykle se pro cvičení připravuje celá smyšlená ‚Country Book‘ neboli údaje o dané zemi ve všech hlavních oblastech (geografie, obyvatelstvo, ozbrojené síly atd.). Vše sice logicky vychází z reálné situace, ale vše je pozměněno a upraveno včetně geografických věcí. Cvičení by probíhalo na vnitřní síti, kde by řídicí personál rozehrával postupný scénář a hodnotil výkon cvičících. To zde ale nebylo – možná to někdo dodatečně rychle zpracoval a jmenoval příslušný personál kvůli následné kontrole, jenže dopis vojáků je jasným svědectvím, že se nejednalo o cvičení proti fiktivnímu protivníkovi, nýbrž o zneužití vojenského prvku, aby tento prvek slídil v reálném kyberprostoru a shromažďoval reálná data o reálných osobách a organizacích, a navíc, aby zde vyvíjel vlastní skrytou činnost. Vojáci sami pochopili, že nemají žádný cvičný námět, ale že byli kyberneticky posláni proti reálným osobám a organizacím. Kdyby to bylo jen cvičení, tak by to znamenalo, že i zpravodajské služby jenom neustále cvičí, když brouzdají v reálném kyberprostoru a vytvářejí si seznamy nepohodlných osob,“ uvádí.
Hovoří o tom, že i když je vojenský prvek určen pro provádění informačních a psychologických operací, je to ale vztaženo k podpoře vojenských misí v zahraničí, případně ke krizovým stavům (především ke stavu ohrožení státu nebo k válečnému stavu). „Byla zde jasná snaha zneužít tento prvek k boji proti vybrané politické opozici, za čímž vidím rozsáhlejší komplot spojený i s jinými státními organizacemi ČR (jinak by už tyto organizace zasáhly, či přinejmenším na tuto aktivitu upozornily). Pokud aktéři trvají na tom, že to bylo cvičení, tak mohou vše k tomuto ‚cvičení“ uvolnit a prokázat svůj ‚dobrý úmysl‘, protože co je cvičné, je pouze i cvičně utajováno. Zároveň by tím mohli uvolnit hodnocení tohoto cvičení, tedy jak vojáci obstáli a kde byly silné a slabé stránky,“ nabádá armádu bývalý vojenský zpravodajec Jiří Wagner.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka