„Vždyť to slovo je v podstatě nesmysl,“ zoufal si v rozhovoru s redaktorem ParlamentníchListů.cz jeden z přítomných právníků, zatímco ostatní novináři si rozebrali účastníky tiskové konference.
Má ministr vnitra Vít Rakušan vaši důvěru?Anketa
Ještě před začátkem zaznělo pár poznámek ze strany zarouškovaných novinářů k těm s odkrytými dýchacími cestami a pak už senátorka Alena Dernerová své zakrytí hned na úvod sundala se slovy, že by jí jinak nebylo rozumět.
Nesouhlas s vyhláškou, přikazující všem lidem nad 60 let a několika profesím (včetně studentů) povinné očkování, přivedl před mikrofon vedle sebe senátory Jiřího Růžičku a Jaroslava Doubravu, což je v horní komoře skutečně dějinný okamžik.
Ústavní stížnost podepsalo celkem čtrnáct senátorů a i jejich seznam je tou nejširší možnou verzí pojmu „napříč spektrem“. Alena Dernerová, Jan Horník, Jaroslav Chalupský, Jitka Chalánková, Václav Chaloupek, Marek Ošťádal, Jiří Růžička, Lukáš Wagenknecht, Miluše Horská, Jaroslav Doubrava, Jan Žaloudík, Martin Červíček, Leopold Sulovský a Pavel Fischer.
Senátorka Dernerová byla hlavní tváří ústavní stížnosti, a proto ji také novinářům představovala. „Chtěla bych zdůraznit, že nikdo z nás není proti očkování. Jenže dnes je každý, kdo vyjádří pochybnost, označen za antivaxera,“ zalitovala.
Doplnila, že s povinným očkováním je jako dětská lékařka v každodenním styku a nic proti němu nemá. V případě očkování proti covidu se ale podle ní nedá uvažovat o povinné vakcinaci, protože vakcína nedosahuje cíle, kvůli kterému je povinné očkování zaváděno – totiž nezabraňuje šíření nemoci.
Dodala, že zásadní rozhodnutí bylo vydáno vládou v demisi, tedy už bez mandátu voličů. „Byla jsem překvapena, že vláda v demisi se rozhodla k tak závažnému kroku, který dál polarizuje společnost,“ zaznělo z úst mostecké senátorky.
MUDr. Alena Dernerová
Rovněž Jiří Růžička, místopředseda Senátu z TOP 09, zdůraznil, že nikdo z podepsaných neodmítá očkování.
Jeho kolega ze STAN Jan Horník po dotazu Angeliky Bazalové z Reflexu, proč není senátorů pod ústavní stížností více, zcela natvrdo vysvětlil: „Je to nepopulární věc. Všichni jsme zažili, že nás stavějí do role, že jsme nějací antivaxeři. Je na nás vyvíjen tlak, a možná někteří kolegové měli problém to podepsat,“ popsal současnou úroveň debaty o očkování.
Horník také popsal svůj vlastní zážitek s covidem. Prodělal jej na podzim 2020 s poměrně těžkým průběhem. Nechal si změřit protilátky a když zjistil, že je má velmi vysoké, odložil očkování, aby se raději dostalo na ohroženější. Nyní je již očkován dvěma dávkami, ale pravidelně chodí na měření protilátek, na jedno se zrovna chystá. A vzhledem k tomu, že mu vycházejí velmi vysoké hodnoty, považuje za sporné, proč by měl chodit na třetí posilovací dávku.
„Očekával bych, že když mám papír s pozitivitou, tak mi to znovu zezelená tečku,“ mával senátor v ruce svým testem na protilátky.
„V mém okolí jsou desítky lidí, kteří prodělali covid a nezatěžovali zdravotní systém,“ uvedl také senátor Horník. Takže i když se oficiálně uvádí počet lidí s prodělaným covidem na 2,5 milionu, reálně to podle něj klidně mohou být miliony čtyři.
Redaktorka ČT: A jaká ústavní práva to porušuje?
Kromě senátorů vystoupili na tiskové konferenci i právníci Tomáš Nielsen a Ondřej Dostál, kteří objasňovali právní aspekty stížnosti.
Podle Nielsena by měl Ústavní soud přezkoumat hlavně přiměřenost vyhlášky. „Je to silný zásah do občanských práv, a neslyšeli jsme argument, který by tento zásah vyvažoval,“ vysvětloval. Pochybnosti jsou podle něj nejen právního, ale i medicínského rázu.
Podání podle něj nebrojí proti tradičnímu očkování, ani proti tomu, aby se každý mohl očkovat dobrovolně a bylo to solidárně hrazeno ze zdravotního pojištění. Hlavní problém je v povinnosti, která rozděluje už tak rozjitřenou společnost.
Redaktorka Česká televize Kateřina Samková se pak vyptávala, jaké konkrétní články listiny podle právníků vyhláška porušuje. Nielsen reagoval výkladem článku o ochraně osobní integrity. Dotkl se i práva na práci. „Není možné zrušit pracovní poměr proto, že se někdo očkování nepodrobí,“ zdůraznil. K tomu později dodal, že povinnost vstupuje v platnost až 1. 3., takže jakýkoliv nátlak činěný zaměstnavatelem před tímto datem (a takové případy už prý jsou zaznamenány) je zcela protiprávní.
Kromě toho veřejnoprávní redaktorku zajímalo, kde se vzala informace, že nenaočkovaní v březnu přijdou o práci. Podle advokáta Nielsena takové případy jsou.
Psali jsme:
Senátor Jaroslav Chalupský ze Svobodných hovořil především o policistech a hasičích, kteří byli zařazeni do skupin, očkovaných od března povinně. V terénu podle něj zaznívá, že kdo nebude 31. 1. očkován, tak končí u sboru.
„Tleskali jsme jim a teď jim dáváme nůž na krk,“ nechápe.
Po Samkové přistoupila k mikrofonu určenému pro rozhovory redaktorka Reflexu Angelika Bazalová, která hovořila o tom, že lidem výpovědi skutečně hrozí, a pro některé je to existenční záležitost, protože třeba bydlí ve služebním bytě, který by museli opustit také.
Proto by prý bylo vhodné, aby vláda co nejdříve vyhlášku sama změnila a nemuselo se čekat na Ústavní soud. Jenže ministr Válek chce rozhodnout až 15. února, což už bude dost pozdě. Proto Angelika Bazalová také připomněla, že vládní koalice měla ve svých předvolebních programech odmítnutí povinného očkování proti covidu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
COVID
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Jakub Vosáhlo
