Ministerstvo obrany nedávno podepsalo smlouvu se společností Omnipol na nákup dvou pasivních radarových systémů Vera NG za 1,5 miliardy korun. Jenže až po podpisu smlouvy vyplula na povrch konečná cena, která je dvojnásobná proti původnímu předpokladu i tomu, s čím ještě nedávno počítala vláda i sněmovní výbor pro obranu.
Média navíc upozornila, že prakticky tentýž radarový systém před pár lety koupilo od stejné společnosti i NATO, které zaplatilo dokonce třikrát méně, než má aktuálně platit česká armáda.
Ministr Metnar i jeho podřízení se přes to všechno nákup snaží obhajovat a dodatečně vysvětlovat tak, že to prý nelze srovnávat. Údajně nejde o stejné systémy a nic předražené není, protože na to mají posudek.
ParlamentníListy.cz se na případ podívaly blíže. Redakci se mimo jiné podařilo z důvěryhodných zdrojů v naší armádě zjistit, že znalecký posudek, o kterém mluví zástupci resortu, sice existuje, problém je ale jinde.
Autoři onoho tolik skloňovaného znaleckého posudku totiž podle našich zjištění neměli v minulosti s obranou nic společného a na armádní techniku se nespecializovali. Nabízí se otázka, jak mohlo v takovém případě dojít k odbornému posouzení, zda je cena odpovídající.
„Cena, která je uvedená ve smlouvě, byla ověřena nezávislým znaleckým posudkem,“ komentoval to v týdnu náměstek ministra Filip Říha.
Jak ale redakci říká jeden z našich dvou zdrojů, o nezávislost posudku vůbec nejde. „Jestli byl, nebo nebyl ten posudek nezávislý, je tady úplně jedno. Tady je šokující to, že zpracovatel posudku těžko rozumí obraně a zvlášť takto specifickému systému, o který se jedná. To vzbuzuje silné pochybnosti. Proč nevybrali někoho, kdo je v oboru uznávaný expert? Tohle dost zavání. Nechápu nečinnost premiéra. Kremlíka vyhodil hned, co vyšel najevo e-shop za 400 milionů. Tady je to přepálené o skoro 800 milionů, a nic,“ nechápe náš zdroj z armády.
Náš druhý zdroj, jehož identitu redakce taktéž zná, ale z pochopitelných důvodů ji nechtěl zveřejnit, upozorňuje, že odborné posudky na obranné systémy nemůže zdaleka zpracovávat jen tak někdo. I co se týče obvyklé či adekvátní ceny, není to otázka jakéhosi „průzkumu trhu“, neboť obranný průmysl ceny svých systémů nezveřejňuje. „Tady neexistuje žádný katalog s ceníkem, jako když si jdete koupit třeba auto. Pokud se autoři posudku systematicky nezaměřují na armádu, nemají k cenám přístup. Jak mohli zpracovat posudek? Doufám, že politici, kteří mají činnost Ministerstva obrany kontrolovat, se na to budou důsledně ptát,“ uvádí náš zdroj.
Nejen na to se ParlamentníListy.cz zeptaly členů sněmovního výboru pro obranu. Někteří poslanci, kteří jsou v tomto kontrolním orgánu zastoupeni, již v minulém týdnu avizovali, že na další schůzi čeká ministra Lubomíra Metnara důkladné „grilování“.
Redakce položila všem členům výboru pro obranu následující otázky: 1. Podle ministra Metnara je předražená cena za radary proti předpokladu, s nímž počítal rozpočet, v pořádku. Jak je to možné? Je to v pořádku i podle Vás? 2. Výbor pro obranu o tom podle dostupných informací nebyl předem informován, přestože jde o zakázku velké hodnoty. Mohou za tím být nějaké nesrovnalosti? Budete trvat na vysvětlení, proč jste informace o ceně neměli dříve? 3. Ve chvíli, kdy se na veřejnost dostaly informace o zakázce na dopravě na e-shop za 400 milionů, ministr Kremlík skončil. Zde zatím pan premiér ministra hájí, přitom jde o částku násobně vyšší. Je to v pořádku? 4. Jak je podle vás možné, že situaci ministr obrany neřešil, ale vše se má začít prověřovat až poté, co vše vyšlo veřejně najevo a začali to řešit někteří členové výboru pro obranu? 5. Ministerstvo obrany mluví o znaleckém posudku, který vše vidí jako bezproblémové. Máte informace o tom, jak byl autor posudku vybírán, zda s ním má resort zkušenosti a je to expert na vojenskou technologii a materiál? 6. Ve světle této kauzy cítíte dostatečnou informovanost ze strany ministra Metnara v záležitostech týkajících se Ministerstva obrany vůči vašemu výboru?
Fotogalerie: - Květiny pro Koněva
Do okamžiku vydání článku na naše dotazy reagovalo sedm poslanců z branného výboru. Jeho šéfka Jana Černochová z ODS pro ParlamentníListy.cz odmítá, že by výbor o zdvojnásobení ceny věděl, nebo ho dokonce projednával.
„Okamžitě poté, co jsem se tyto informace dozvěděla, udělala jsem to, co jako předsedkyně výboru pro obranu mám udělat. Požádala jsem ministra obrany, aby členům výboru do 31. ledna 2020 poslal informaci, která bude obsahovat rozpad ceny, informaci o rozpadu nákupu aliančního a srovnání s nákupem AČR. Rovněž předpokládám, že nás seznámí se znaleckým posudkem a samozřejmě s marketingovou studií. 5. února 2020 to bude jedním z bodů našeho jednání. Samozřejmě budeme chtít s kolegy oživení pravidel, kdy a jak nás má ministerstvo informovat o akvizicích,“ prozrazuje.
Nebudou se prý bavit jen o radarech. „Budeme se bavit i o zrušených tendrech na osobní terénní automobily a zrušeném řízení na malé letadlo. Toto jsou také nevydařené akvizice, kdy bylo optimisticky očekáváno podepsání smluv do konce loňského roku, což nedopadlo. A mě i mé kolegy bude zajímat, proč se tak stalo,“ uvádí Černochová.
Jak se staví k zatím neurčitému názoru premiéra na celou věc? „Pan premiér asi zvažuje, jestli by pan ministr Havlíček nezvládl i obranu… to je samozřejmě žert. O těchto věcech rozhoduje premiér a předpokládám, že se tak neděje na základě pochybností o jedné věci. Musí jít o dlouhodobější problémy. Pan ministr Metnar dokázal rozhýbat léta zdržované projekty, ať už to byl nákup 3D radiolokátorů MADR, vrtulníků či dokoupení transportních letounů CASA. To jsem velmi přivítala. Sliboval zefektivnění a zjednodušení akvizičních procesů a na to čekáme. Protože bohužel, podobně jako v minulosti, se termíny posouvají a posouvají a soutěží se věci, které by se soutěžit nemusely, jako například zmíněné malé letadlo, a nesoutěží se jiné věci, které by se soutěžit bez problémů mohly,“ má jasno.
„To se musíte zeptat pana ministra, zda byl informován o nákupu NATO a proč tak snadno souhlasil s jinou cenou, než byla původně plánována,“ reaguje předsedkyně výboru na otázku, proč začal ministr obrany situaci řešit až poté, co se vše dostalo na veřejnost. „Myslím, že posudek znalce nemůže být to jediné, podle čeho se ministr obrany rozhoduje. Ale snad nám to vysvětlí a snad dopředu o všem věděl a procházel akci položku po položce,“ podotýká.
Co se týče výše uvedeného znaleckého posudku, Černochová předpokládá, že byl vybrán soutěží. „O tom všem se budeme bavit na výboru pro obranu 5. února,“ sděluje. „Ministr Metnar se snažil komunikovat s výborem vždy dobře. Ale v poslední době se to zhoršilo, a to nejenom ve věci akvizic, ale i dalších záměrů, například v oblasti mandátu pro vysílání sil do zahraničí. Já bych byla ráda, kdyby byl ministr v komunikaci aktivnější. Třeba v případě nákupu radarů jsme mohli věc probrat dříve, než jsme si ji přečetli v novinách, a mohli jsme být informovanější,“ dodává Jana Černochová v reakci pro ParlamentníListy.cz.
Bývalá ministryně obrany a současná členka výboru Karla Šlechtová zdůrazňuje, že pochybnosti kolem zakázky, které dosud panují, jsou šokující. Uvádí také, že Metnar svým přístupem dostal premiéra Babiše do situace, kdy prvotně popletl dvě zakázky a místo pasivních radarů komentoval zakázku na izraelské radary, což je něco zcela jiného a s danou věcí to nesouvisí.
„Původní odhad ceny za mého působení na Ministerstvu obrany (MO) za zakázku byl v rozmezí 600–800 mil. Kč. Zakázka se nyní jeví značně předražená a především šokující bez vysvětlení MO. Domnívám se, že zdůvodnění ze strany současného vedení MO, že daná zakázka původně vycházela ze starých cen a že se nepočítalo s inflací, je opravdu nedostatečné. Lze jen stěží uvěřit, že by rozdíl cen stará vs. nová či inflace během dvou let byl v řádech stovek milionů Kč. Samozřejmě ex post jsme slyšeli z médií, že zakázka je na takové technologické úrovni, která zdůvodňuje současnou cenu pořízení ze strany MO. Toto vše budeme chtít vysvětlit na příštím výboru pro obranu,“ sděluje exministryně.
Taktéž potvrzuje, že výbor informován nebyl. „Pouze po eskalaci dané kauzy minulou středu, kdy se někteří poslanci vyjádřili negativně do médií, se ve čtvrtek na žádost poslanců ministr Metnar se svým týmem ukázal ve Sněmovně a některým poslancům hnutí ANO danou zakázku zaměstnanci MO vysvětlovali. Vzhledem k tomu, že jsme na příštím výboru pro obranu dne 5. 2. zařadili i bod k akvizicím MO, budeme vyžadovat detailní informace k této zakázce. A nejen k této zakázce. Jsem zpravodajem tohoto bodu a očekávám detailní zdůvodnění našich otázek,“ naznačila Šlechtová, že ministra Metnara rozhodně nečekají lehké chvíle.
„Za mě to v pořádku není,“ říká bývalá šéfka resortu obrany na otázku, co říká na to, že premiér situaci neřeší tak energicky jako průšvih s e-shopem na dálniční známky, přestože tady jde o násobně vyšší částku. „Vedení MO nekomunikuje zdárně veřejnosti a bohužel ani poslancům klíčové veřejné zakázky. Bohužel ministr Metnar dostal pana předsedu vlády Babiše i do situace, kdy premiér komentoval pro média jinou zakázku, tzv. izraelské radary, namísto současné kauzy na sledovací pasivní radary. Což by se stát nemělo,“ podotýká.
Podle svých slov předpokládá, že vedení obrany si až po zveřejnění v médiích o předraženosti zakázky uvědomilo, že nedostatečně informovalo jak výbor pro obranu, tak i veřejnost. „Ministerstvu obrany neprospívá zasetí jakékoliv pochybnosti do veřejných zakázek. Bohužel to není poprvé, kdy až uniklá informace do Sněmovny či médiím donutily ministra Metnara prověřovat zakázku či situaci na MO,“ upozorňuje.
Zásadní bude i reakce Metnara na otázky kolem znaleckého posudku. „Znalecký posudek je samozřejmě jedním z klíčových vstupů do celé zakázky a obecně i autoři znaleckých posudků, a to především s vojenským materiálem. K danému znaleckému posudku se budeme též dotazovat na příštím výboru pro obranu,“ říká bývalá ministryně obrany.
„Téměř dva roky slýcháme na výboru pro obranu, že vše běží a vše je v pořádku. Pokud by bylo, nevyvstala by tato kauza. Buď je chyba v zakázce, či v komunikaci Ministerstva obrany,“ konstatuje Karla Šlechtová.
Že udělal Metnar chybu, uznává i další poslanec z klubu ANO. „Ve čtvrtek ráno jsme měli sezení s panem ministrem, které jsem inicioval a kde nám některé věci pan ministr přednesl, zejména odlišnosti systému nakoupeného pro AČR. Jedná se hlavně o rozdíl ve formě funkcionalit. Neznám položkový rozpočet dané zakázky a nechci ukvapeně reagovat na poznatky, které nejsou ověřené a rezonují v mediálním prostředí. Pan ministr přiznal, že to s poslanci bylo špatně komunikované a o uvedené věci jsme jako členové výboru pro obranu neměli vůbec žádné informace. Jediná informace byla z rozpočtu a to, že jsme odsouhlasili částku 780 milionů, s poznámkou že 100 milionů je z rezervního fondu. Ano, to považuji za velkou chybu,“ připouští další člen výboru pro obranu, poslanec za hnutí ANO Pavel Růžička.
Předpokládá, že na schůzi výboru v příštím týdnu ministr poslancům vše podrobně vysvětlí a vyvrátí veškeré pochybnosti. „Nechci komentovat věci, které nejsou ověřeny. Pan ministr měl uvedené skutečnosti panu premiérovi v pátek vysvětlit, protože pan premiér veřejně deklaruje, že jsme protikorupční hnutí, tak těmto problémům v zakázkách věnuje pozornost. Opravdu nemohu s určitostí říci, a to z důvodu, že nemám doposud k této zakázce dostatek informací, zda někdo skutečně udělal něco špatně. Velice si přeji, aby bylo vše řádně prověřeno, jak řekl pan ministr, že zakázku nechá prověřit a veškeré pochybnosti se mu podaří vyvrátit,“ věří Růžička.
„Nevím, jak se stalo, že se cena takto zvedla. Zda je to v pořádku, nyní nemůžu říci, protože v této věci nyní nemám prakticky žádné informace,“ uvedl místopředseda výboru Jaroslav Foldyna z ČSSD.
Podle něho při nákupech obdobného typu mohou vždy vzniknout nějaké nesrovnalosti. „Takže je nemůžeme vyloučit ani v tomto případě. Ale ano, rád bych věděl, proč jsme informace neměli dříve. Pokud je pan premiér přesvědčený, že ze strany ministra obrany nedošlo k pochybení, tak to v pořádku je. Já však v této věci zatím nemám dostatečné množství informací,“ přiznává Foldyna.
Proč problém neřekl Metnar dříve, Foldyna podle svých slov neví. „Možná pan ministr byl natolik přesvědčený, že je vše v pořádku, že nepokládal za nutné se tím zabývat. Jak už jsem ale uvedl: nemám v této věci dostatečné množství informací, takže jde jen o moje dohady. O způsobu výběru autora posudku nejsem blíže informován, ale doufám, že vše proběhlo řádně a podle zákona. Pokud by tomu mělo být jinak, byl by to samozřejmě závažný problém,“ dodává Foldyna s tím, že obecná komunikace ze strany resortu obrany vůči výboru je ve světle této kauzy nedostatečná.
Cena zakázky rozhodně není v pořádku podle dalšího z místopředsedů výboru, Radovana Vícha z SPD. Už i částka, se kterou se původně počítalo, tedy ta o půlku nižší, byla prý příliš vysoká. „Cena 1,5 miliardy je pravděpodobně trojnásobně, ale určitě minimálně dvojnásobně vyšší, než by měla být cena obvyklá. Protože ale o systému něco vím, dovolím si tvrdit, že po předražených amerických vrtulnících je to další tunel tentokrát nikoliv v řádech miliard, ale ‚pouze‘ ve stovkách milionů korun,“dodává.
„Nesrovnalosti napadnou každého, kdo je trochu v obraze. Pokud by takto vysoká cena byla známá již v průběhu zadání, určitě bych se nejen já, ale zřejmě i další poslanci dotazovali na specifikaci již v samotném průběhu připravovaného nákupu. Informace o systémové specifikaci (technické požadavky na systém) ale nejsou veřejné, některé informace podléhají režimu utajování informací a jednání výboru pro obranu je veřejné. Takže buďto se bude jednat o této kauze ve výboru pro obranu s vyloučením veřejnosti, anebo v podvýboru pro akvizice, jehož jednání je neveřejné. O způsobu jednání rozhodují členové výboru hlasováním. Proto se pro veřejnost můžeme pohybovat pouze ve velmi obecné rovině,“ připomíná poslanec.
Podle Vícha je zcela namístě srovnání předražení zakázky se „slavnou“ kauzou e-shopu na dálniční známky za 400 milionů korun. „Předražení zakázky je podle mě velmi srovnatelné, pan ministr by měl vše vysvětlit, anebo odstoupit. Odvolání jednoho úředníka za pochybení je v tomto případě směšné. Chápu, že každý nemůže rozumět všemu, ale v tomto případě se zdá, že ho jeho podřízení opili rohlíkem. V obhajobě ceny Ministerstvo obrany používá naprosto nedůvěryhodné argumenty. Třeba o odlišném anebo bojovém systému. Tvrzení, že NATO koupilo za 438 milionů pouze přehledové radary, je zcela nepravdivé. Oba systémy používají stejný HW elektronického vybavení, a nejenom to. Oba systémy, jak pro NATO, tak pro AČR, musejí splňovat naprosto stejné hlavní funkce pasivního systému, tedy zjišťování nespolupracujícího cíle, tedy vzdušného cíle, který nemá zapnuta elektronická zařízení, a jeho identifikaci, tedy určení, o jaký typ letounu se jedná. Shodují se i některé vedlejší funkce,“ zpochybňuje tvrzení Metnara, že radary pro českou armádu mají jiná specifika.
Ing. Radovan Vích
„Rozdíl mezi systémem pro NATO a pro AČR je pouze v tom, jak jsou zjištěné informace využívány, tedy v SW. Ale i SW má stejný základ. Také systém pro NATO (mobilní prostředek) počítá s nasazením do misí v krizových oblastech. Dokonce může být nasazen i nezávisle na jakýchkoliv dalších systémech (samostatný). V tomto případě nemá naprosto žádné schopnosti (ani podpůrné) připomínající přehledový radiolokátor. A takto by se dalo pokračovat. Může zde být třeba rozdíl v počtech antén, nebo balistické ochraně. V tom případě se dá pochopit nárůst ceny třeba v řádech milionů, možná desítek milionů korun. Dvojnásobek, nebo dokonce trojnásobek ceny je však ze strany Ministerstva obrany neobhajitelný,“ pokračuje nekompromisně.
Ze strany Lubomíra Metnara jde podle Radovana Vícha o manažerské selhání. „Manažer se má v první řadě obklopit odborníky, kterým může důvěřovat, ale jejich výstupy musí také kontrolovat, hodnotit a prověřovat. K tomu má ministr vhodné nástroje ve svém úřadu. Situaci začal ministr obrany Metnar řešit až pod tlakem médií a některých členů sněmovního výboru pro obranu. Zřejmě se domníval, že si toho nikdo nevšimne a vše v tichosti proběhne i za tuto cenu, protože jeho resort je dlouhodobě pod permanentním terčem kritiky poslanců branného výboru pro špatné čerpání rozpočtu zejména v oblasti strategických a významných akvizic,“ sděluje redakci dále.
„Nemám informace o tom, kdo byl autorem znaleckého posudku, ani nevím, jak byl vybrán. Ale vypadá to, že to byl člověk velmi blízký jednomu našemu významnému zbrojařskému koncernu, kde stále existují nadstandardní vztahy z dob pana Kalouska. Ale třeba se mýlím,“ naznačuje možné souvislosti ohledně výběru autora znaleckého posudku.
Výbor pro obranu má podle něho poměrně složitou a náročnou agendu. „Vždy záleží na obsahu jednotlivých programových bodů a jejich případných problémových oblastí, na které se chceme ministra obrany nebo jeho náměstků, popřípadě zástupců velení armády dotazovat. Někdy je to opravdu velmi časově náročné. Nemohu ale říci, že by ministr obrany na jednání výboru nechodil a posílal tam místo sebe náměstky, jak se tomu občas děje v některých jiných výborech. V rámci jednotlivých pravidelných schůzí jsme průběžně informováni o strategických a významných zakázkách. Této ale budeme věnovat mimořádnou pozornost. To si můžete být jistý!“ dodává Radovan Vích.
Poslanec ODS a člen výboru Karel Krejza uvádí, že na předražení zakázky upozornila už loni v říjnu náměstkyně z Ministerstva financí Lenka Dupáková, ale nic se poté nedělo. „Ministr Metnar smlouvu s dodavatelem podepsal v polovině ledna za 1,5 mld. Původních 664 milionů bez DPH byla částka schválená vládou a Sněmovnou v rámci státního rozpočtu. To není možné jen tak měnit od stolu. Pochopím, že vláda u tuzemského dodavatele nemusí hledět na každou korunu, když se jí to vrátí na daních, zaměstnanosti atd., ale trojitý panák, to už je moc,“ kroutí hlavou Krejza.
„To skokové navýšení proběhlo přes Vánoce, resp. média o tom informovala začátkem ledna, ministr zhruba v půlce ledna tu smlouvu podepsal už navýšenou a na výbor se to nedostalo. Jednání nebylo na pořadu. Chápu, že v té době by se asi podvýbor i výbor svolávaly těžko, ale v každém případě mohl ministr s uzavřením kontraktu počkat! Vše detailně vysvětlit na výboru a rozklíčovat navýšení ceny, která je trojnásobná oproti NATO. Já jsem si nicméně znovu procházel podklady, které jsme my, členové podvýboru pro akvizice, dostali v minulém roce od MO na jednání, a o této zakázce tam není zmínka a jsou tam avizované nákupy paradoxně podstatně levnější,“ prozrazuje.
Voliči ANO podle Krejzy rádi vidí, jak premiér Babiš odvolává ministra, je to demonstrace síly. „Na to oni slyší, ale kdyby měl odvolat dva během týdne, to už by nemuseli skousnout ani skalní,“ reaguje na dotaz, zda lze situaci přirovnávat ke kauze na dopravě. „Tendr na dálniční známky je lumpárna, ale to bych nechal kolegům z výboru pro dopravu. Pokud se mám vrátit k vojenským zakázkám, tak během jednoho týdne došlo na obraně i k druhé kauze, která ve světle pasivních radarů trochu zapadla. A sice tendr na dodávku malého dopravního letadla k obměně vládní letky. I když smlouva nakonec nebyla podepsána a tendr byl zrušen, médii prosákla informace, že stroj Bombardier byl registrován někde na Kajmanských ostrovech a jeho vlastníkem byl někdo z Ruska. Kde to jsme? Místo aby MO do podmínek dalo natvrdo požadavek nového letadla, protože se to prostě při vytíženosti vládní letky vyplatí, dají tam požadavek na nepřekročení 4 000 letových hodin a roku výroby min. 2012. Kdyby se udržela původní vládou schválená cena za radary, zbylo by 700 milionů na nové letadlo a byl by klid,“ míní.
„Pan ministr asi čekal, že mu vše projde hladce, bez ztráty kytičky. Tady je potřeba pochválit roli médií, která informace rozvířila do povědomí. Princip výboru je kontrolní a kontrolní prvek prostě nemůžete v žádném systému obcházet, jinak dřív nebo později dojde k selhání,“ pokračuje poslanec ODS.
Otázku zpracovatele posudku by měl odhalit sám Metnar. „Na detaily firmy, která zpracovávala posudek, jsem se dotazoval interpelací a čekám na odpověď. Slyšel jsem ale, že v tendru na posudek se v prvních dvou kolech nikdo nepřihlásil, asi moc dobře věděl proč. A vítězná firma se přihlásila až ve třetím kole. Ale to chci mít ověřeno písemně. Zejména budu chtít vědět, jaké zkušenosti v oblasti vojenských akvizic firma má,“ sděluje Krejza.
Chápe prý, že některé detaily zakázek podléhají utajení, ale poslanci mohou z titulu zákonodárce slyšet i vyhrazené informace. „Vím, že i někteří koaliční poslanci si oficiálně ztěžovali MO, že se k nim nedostává dostatek informací, tak co teprve my opoziční,“ konstatoval Karel Krejza z ODS.
Místopředseda výboru a poslanec hnutí ANO Josef Hájek redakci pouze stručně napsal, že zatím nemůže situaci komentovat. „K problematice radarů se vám vyjádřím až po jednání výboru pro obranu, které se uskuteční 5. 2. Předpokládám, že na jednání výboru dostaneme detailní informace, na základě kterých budeme moci zodpovědně posoudit tuto akvizici,“ sdělil.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
