Zdražuje se a zdražuje. Tak by se dala v posledních měsících stručně ohodnotit situace v obchodech. Řada lidí už nakupuje zboží pokud možno jen ve slevách. Mnohým zdražilo některé jejich oblíbené jídlo natolik, že ho z jídelníčku v podstatě vyřadili. V poslední době zákazníci žasnou především nad cenami ovoce a zeleniny. Fotit v obchodech je prý zakázáno, jak nás osobně upozornili v jednom českobudějovickém supermarketu. Mluvili jsme s lidmi v několika obchodech.
Šest plátků šunky – svačina, večeře, snídaně…
„Myslím, že je tam tak šest plátků. To vám vyjde na svačinu i snídani a táta si vezme na chleba do práce. Ale je to stejně strašně drahé,“ váhala nad balíčkem šunky v jednom českobudějovickém supermarketu mladá maminka s asi sedmiletou holčičkou. Po chvilce přemýšlení jeden balíček přece jen uložila do nákupního vozíku. Zjistili jsme, že kilo zmíněné šunky vyšlo na 299 korun. Mladá žena nebyla jediná, kdo nabídku v chladicím boxu prohlížel a váhal, zda si může dovolit to koupit. Někteří usoudili, že prostě ne.
A někteří se přímo na místě rozčílili. „To už se všude zbláznili!“ naštval se pán kolem padesátky, který se na zadní stranu zboží zadíval hodně zblízka, jako kdyby nevěřil při pohledu na cenovku vlastním očím. „Vy jste nějaký průzkum?“ podíval se na nás nedůvěřivě, když jsme ho poprosili o pár slov. Když zjistil, že jsme novináři, pohoršeně zakroutil hlavou a už beze slova odešel.
Letáky místo ranních novin. A jedna hruška za 27 korun!
„Naštěstí máme počítač, syn nám ho koupil k Vánocům, a základní věci s ním zvládáme. To víte, je nám se ženou oběma už dost přes sedmdesát, tak jsme pyšní, že to umíme,“ smál se důchodce, kterého jsme oslovili před dalším obchodem. Představil se jako Václav Burda.
Fotogalerie: - Před Bartošovým ministerstvem
A pokračoval. „Takže letáky pročteme na počítači, vypíšeme si věci, které nás, hlavně tedy cenově, zaujmou a manželka podle toho sestaví jídelníček. Samozřejmě přibližně. Je to piplačka, občas něco změníme, taky třeba máme chuť na něco jiného. Ale snažíme se to dodržet. Vzpomínám, jak můj táta pročítal letáky, ještě tehdy papírové, a o ničem jiném se pomalu už nebavil. Tehdy jsme se tomu smáli. A dnes to děláme taky. Protože nám nic jiného nezbývá,“ pokrčil rameny.
„Bydlíme kousek od Českých Budějovic. Řídit ještě naštěstí zvládám, a tak sem zajedeme maximálně jednou za týden a pořídíme všechno. Pečivo si dáme do mrazáku, a je to. Ovoce a zeleninu teď moc nekupujeme, když tak jablka. Ale i ta jsou docela drahá,“ pokýval smutně.
Fotogalerie: - Van der Bellen v Praze
Přidala se i jeho žena. „Zrovna včera nám volala dcera, která žije v Praze, a byla rozčilená. Chtěla koupit své vnučce hrušku, prý měli takové pěkné, velké, a Sofinka je má moc ráda. Tak si dcera jednu vybrala a u pokladny zjistila, že za ní chtějí 27 korun! Kilo snad prý stálo 70 korun, jestli jsem dobře rozuměla? No tak to samozřejmě vrátila. Uznejte, že to je přece nerozum, prodávat to za takovou cenu,“ kroutila hlavou.
Drahá drogerie. Když je vložka pomalu luxus…
Vzpomínáte na pojem „menstruační chudoba“? Asi před dvěma lety vyvolalo toto téma poměrně velkou diskusi. Psalo se dokonce i o tom, že vysoké ceny vložek stojí údajně za školní absencí některých dívek z rodin s nižšími příjmy. I toto zboží v současné době samozřejmě zdražilo. A pro mnohé ženy to může být dost velký problém. Za balík osmnácti kusů vložek oblíbené značky, která patří sice mezi ty lepší, zároveň není ale úplně nejdražší, zaplatíte přes 80 korun. Pokud je kromě matky používají třeba i dvě dcery, v rozpočtu už je to znát. Především, pokud je matka samoživitelka.
Fotogalerie: - V jaderném reaktoru
„Všechno je drahé. A tohle také. Strašné ceny. My na to zatím máme. Máme s manželem slušnou práci oba. Ale dcera má spolužačky, které žijí třeba jen s maminkou, a pro ty to musí být problém, tohle všechno zaplatit. Vím, že dcera jedné kamarádce dávala nějakou kosmetiku, co holky používají, a tuším, že snad zrovna i nějaké lepší vložky, aby nemusela mít ty nejlevnější. Chtěla jí pomoct a já s tím naprosto souhlasím. Když si to můžeme dovolit, proč by ne,“ krčila rameny mladá žena, kterou jsme oslovili v dalším supermarketu, právě když si hygienické potřeby vybírala. Představila se jako Eva. „Příjmení vám říct nemůžu. Dcera je v pubertě, všechno je pro ni trapné. Kdyby si to náhodou přečetla, tak bych byla trapná docela určitě,“ usmívala se.
Psali jsme:
Potravinová banka, chodí stále víc lidí. Nejen důchodci a samoživitelky…
Jak nám řekl Štěpán Douša, moderátor, který pomáhá v potravinové bance v Praze, o pomoc chodí žádat stále více lidí. „Je to kvůli inflaci, zdražování energií, potravin… Když kilo paprik stojí 150 korun, tak ti lidé, co byli ve hmotné nouzi ještě před covidem a před touto inflací, potřebují samozřejmě pomoc ještě víc. Jednou týdně má každý klient nárok na tašku potravin. Ta taška obsahuje především trvanlivé potraviny, jako je rýže, mouka… je tam ovoce, zelenina i nějaké sladkosti, pečivo, ale také třeba hygienické potřeby,“ popsal.
A vysvětlil, kdo má na tuto pomoc vlastně nárok. „Poprvé dostane tuto tašku každý, kdo přijde s tím, že je ve hmotné nouzi a prokáže se občanským průkazem. Podruhé už musí přijít s potvrzením, že je v hmotné nouzi, které mu vystaví úřad v místě trvalého bydliště. Takový člověk potom dostává tři měsíce každý týden zmíněný balíček potravin. Poté musí případně donést nové potvrzení.“
Jak Douša poznamenal, nejvíc si pro pomoc chodí důchodci, samoživitelky a lidé bez domova. „Taky jsem se ale setkal s tím, že přišli lidi, kterým kvůli covidu zkrachovala restaurace a dostali se tak do problémů.“
Psychiatr Zvěřina: Na ceny jídla si stěžují hlavně diabetici. A čeho se bály babičky?
O tom, jak lidé zvládají zdražování de facto všeho, s námi promluvil známý psychiatr Jaroslav Zvěřina. „Na jídlo si u mne v ordinaci stěžují hlavně diabetici. Potraviny, které jsou pro ně vhodné, jsou opravdu dost drahé,“ vysvětlil s tím, že si celkově stěžují hlavně důchodci. „Berou to jako nucenou potíž, která by měla skončit. Obrací se to proti vládě. Mám dojem, že většina lidí chápe, že tato vláda to vede nepříliš dobře,“ poznamenal. A vzpomněl i na babičky, které se u něj před časem v ordinaci v souvislosti se zdražováním rozplakaly. „Když dostaly výměr plateb za energie, měly obavu, že jim jejich důchody na zaplacení nájmů a za elektriku nebudou stačit,“ popsal.
Nakupování. Ilustrační foto: David Hora
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
Norma1
