Vezmou do ruky nůž. Děti kradou. Paní Šabatová, o tom nelze mlčet, odhalil policejní šéf pravdu o „drsném severu“

29.04.2018 15:37

ROZHOVOR O polovinu více případů nebezpečného vyhrožování smrtí nebo jinou těžkou újmou. O čtvrtinu více trestných činů kvůli narkomanům, hlavně za volantem. Hrozba sociálních nepokojů v severních Čechách, kde mimo jiné loni zesílilo řádění dětských pachatelů, není zažehnána. Toto vše vyplývá ze slov šéfa Policie ČR v Mostě Jiřího Volprechta, podle kterého chybí politická vůle účinně řešit komplikace vyloučených lokalit: Ty se dále nafukují a rozsévají, přibývá znesvářených stran. Strážců zákona přitom meziročně ubylo. S problematikou etnických menšin pomohou přes léto tři specialisté.

Vezmou do ruky nůž. Děti kradou. Paní Šabatová, o tom nelze mlčet, odhalil policejní šéf pravdu o „drsném severu“
Foto: Lucie Bartoš
Popisek: Policejní vůz na romském sídlišti Chanov v Mostě.

Na dubnovém jednání Hospodářské a sociální rady Mostecka jste uvedl, že trvá hrozba eskalace sociálního napětí – mohou hrozit sociální nepokoje, a to i s ohledem na složení regionu a další faktory. Hrozí opět nepokoje a demonstrace typu, které bývaly třeba před lety v Janově, v Duchcově? 

V tuto chvíli nemáme žádné konkrétní informace o tom, že by takové demonstrace měly bezprostředně hrozit. Z hlediska bezpečnostní situace však nelze podceňovat ani události menšího rozsahu, které by mohly být zneužity jako záminka k jejich uspořádání.

Jako příklad lze uvést třeba opakované vzájemné slovní nebo dokonce fyzické napadání mezi příslušníky rodin, které jsou původními obyvateli domu ve vyloučené lokalitě, a mezi nově příchozími rodinami. A to zejména pokud k napadání dochází na veřejnosti.

Co by mělo být preventivně odvráceno? Až se situace vyhrotí, je už pozdě. Takže i když to teď pro ostatní navenek může vypadat, že je klid a ticho, čím by se měli politici – nebo kdo – preventivně zabývat?

Jedná se o protiprávní jednání – trestný čin nebo přestupek – které s ohledem na okolnosti spáchání (čímž myslíme místo, osobu pachatele a poškozeného, motiv a podobně) může vyvolat vlnu dalších, stejně závažných či ještě závažnějších deliktů, které hrubě narušují bezpečnost a veřejný pořádek. Jako příklad můžeme uvést slovní útok motivovaný sousedskými vztahy ve vyloučené lokalitě, který může vyústit v opakované fyzické útoky mezi příznivci znesvářených stran konfliktu.

Policie proto musí již od prvopočátku takovéto události řádně prověřovat, zjistit viníka a činit opatření k jeho spravedlivému potrestání tak, aby „zchladila horké hlavy“ a nedala záminku k tomu, aby se kdokoli rozhodl brát spravedlnost do vlastních rukou.

Před členy mostecké tripartity jste uvedl mimo jiné, že „chybí politická vůle“ toto ve vyloučených lokalitách účinně řešit. Radil byste politikům „rozptýlit“ ghetta mezi ostatní obyvatele? I když ti si to zřejmě příliš nepřejí?

Pojem ghetta je trochu zavádějící. Pokud jde o sociálně vyloučené lokality, je třeba nalézt účinné nástroje k tomu, aby k jejich vzniku vůbec nedocházelo. Typickým příkladem je regulace systematického skupování levných bytových jednotek, které jsou zneužívány svými vlastníky při kořistění na sociálním systému tím, že zde cíleně ubytovávají sociálně slabé občany.

Ombudsmanka Anna Šabatová před časem upozornila bytové družstvo Krušnohor, aby nedávalo na webu a ve zpravodaji prostor lidem, kteří píší o svých špatných zkušenostech s Romy a „nepřizpůsobivými“ – ani ten druhý výraz neakceptuje jako důstojný. Jak to vidí policie, mají lidé mlčet, aby se nevyhrotila nenávist, nebo je naopak kvůli prevenci dobré vědět, co se kde přesně děje? 

Skrývání či zamlčování faktů žádný problém nevyřeší. Informovanost i veřejná diskuse jsou potřebné, ale je nutno je vést korektně, tak aby formou či obsahem nepřekročily určitou hranici. A právě o to se zřejmě chtěla zasadit paní ombudsmanka.

Zarážející jsou čísla o nárůstu kriminality u nezletilých osob, tedy dětí. O jaký typ kriminality jde a co za tím stojí?

Objektivně analyzovat příčiny velkého počtu „stíhaných“ z řad osob mladších 15 let by vyžadovalo hlubší kriminologickou studii, která by zahrnovala mimo jiné srovnání s ostatními regiony.

Ze statistických údajů je ale zřejmé, že tyto osoby se na Mostecku dopouštěly zejména drobných deliktů majetkového charakteru, kde převažovaly krádeže vloupáním, páchané jednotlivci i ve skupině.

Na druhém místě stála kriminalita násilná, kde se jednalo převážně o loupeže a úmyslná ublížení na zdraví.

... dá se říci, že si na Mostecku musí lidé dát pozor přímo na „dětské gangy“?

Na vysokém počtu stíhaných nezletilých se zde výrazně projevily dva případy loupeží spáchaných skupinou čtyř, respektive šesti nezletilých loni v červnu v Mostě, a to rovněž na nezletilých poškozených.

O těchto případech média informovala veřejnost jako o řádění „dětských gangů“ na Mostecku. Jednalo se o typický příklad neschopnosti rozpoznat protiprávnost vlastního jednání, umocněnou příslušností k partě. Po zjištění pachatelů policisty také tato jejich činnost ustala.

Mají na dětskou kriminalitu vliv třeba i dysfunkční vztahy v rodinách nebo to, že v tomto regionu je řada rodin v exekucích, ve finanční tísni a podobně?

Na základě  praktických poznatků lze zřejmě příčinu nárůstu kriminality u nezletilých hledat v jejich nedostatečné socializaci (nedostatečném začlenění do společnosti tak, aby si dítě osvojilo základní hodnoty, chování, normy a podobně; pozn. red.), dále v nedostatku přiměřeného právního vědomí a také v neinformovanosti rodičů o tom, jak jejich potomek tráví svůj volný čas.

Jak se mají oběti ochránit – respektive jak mají rodiče ochránit před ostatními vrstevníky své dítě – a co vůbec může pro vymýcení dětské kriminality v tomto sociálně neuspokojivém prostředí dělat policie? 

Policie se snaží těmto jednáním předcházet zejména tím, že hlídkuje ve vytipovaných problémových lokalitách a upozorňuje orgány sociálně-právní ochrany dětí na problémové jedince či nevhodné prostředí, v kterém vyrůstají. To samo o sobě k vymýcení tohoto jevu postačit nemůže.

Rozhodujícím je v tomto případě efektivní zapojení rodiny, školy a případně i dalších subjektů.

Vzrostl počet prvopachatelů – napadá mě, že čím dál více lidí má tu drzost dopouštět se trestných činů například i proto, že vymahatelnost práva je špatná. Může to tak být? Vidíte nějaké řešení, východisko?

Je zajímavé, že prvopachatelé zřejmě o úrovni vymahatelnosti práva příliš neuvažují. S tou mají zkušenosti spíše recidivisté (lidé, kteří se dopouštějí opakovaně stejných trestných činů; pozn. red.), když zjistí, že jejich první delikt nebyl vůbec objasněn nebo jim připadal uložený trest velmi mírný, a tak je od dalšího protiprávního jednání neodradil.

Příčin, proč se trestné činnosti dopouštějí osoby, které dosud se zákonem do konfliktu nepřišly, může být několik. Může jít o důsledek ekonomického tlaku u kriminality majetkové či hospodářské, nebo exces u kriminality násilné.

U jiných osob jde o důsledek jejich předchozího způsobu života, například u patologického hráčství či abúzu OPL (nadměrného užívání omamných a psychotropních látek).

Někdy ale také prostě jen příležitost udělá zloděje...

Přestože se na Mostecku úspěšně daří odkrývat varny a pěstírny drog, tak o čtvrtinu vzrostly činy pod vlivem návykových látek...

Nárůst počtu trestných činů spáchaných pod vlivem návykových látek se projevil zejména u řízení motorového vozidla. Příčinu je třeba hledat především v intenzitě, jakou se potírání tohoto nebezpečného jevu policisté věnovali a zřejmě také v nárůstu konzumace omamných a psychotropních látek samotnými řidiči. Nápad (tedy „výskyt“) případů výroby, držení a distribuce drog zhruba odpovídal roku 2016.


Podobné policejní zprávy nejsou výjimkou, tyto jsou z 24. a 25. dubna.

O více než 50 procent vzrostl počet „nebezpečného vyhrožování“. Je to „jen“ ve vyloučených lokalitách, jak jste uváděl na začátku? 

Je pravdou, že ze všech prověřovaných případů nebezpečného vyhrožování jich bylo v sociálně vyloučených lokalitách spácháno více než polovina. Z uvedeného čísla je ale současně zřejmé, že nápad/výskyt tohoto trestného činu se neomezuje jen na tato místa.

Jak si to vysvětlujete a jak vypadá modelový příklad – jak, proč a s jakým výsledkem je někomu vyhrožováno?

Důvody vyhrožování jsou různé, nejčastěji jde o dysfunkční (nějak narušený, nefunkční) vztah mezi pachatelem a obětí, žárlivost či nepřiměřenou reakci na vzniklou situaci. Spáchání skutku spočívá v tom, že někdo jinému vyhrožuje usmrcením, těžkou újmou na zdraví nebo jinou těžkou újmou takovým způsobem, že to může vzbudit důvodnou obavu. Modelovým případem je situace, kdy partner po předchozích dlouhodobých sporech, které vyústí v hádku, nezvládne situaci, vezme do ruky nůž, namíří ho na oběť a opakovaně jí vyhrožuje probodnutím.

(Smrtí skončil kdysi takový případ i v rodině hejtmana Ústeckého kraje, jehož dcera po bodnutí nožem ze strany partnera svému zranění podlehla.)

Pokud by ale někdo obdobně vyhrožoval s cílem přimět jiného něco konat či strpět, jednalo by se již o vydírání.

Nedostatečný počet policistů v regionu, kdy jich za loňský rok více odešlo, než přišlo, tomu moc neprospívá... Proč se zde nedaří mít uspokojivý stav mužů zákona? Je za tím i finanční stránka, když v Lidlu i u městské policie je zřejmě nástupní plat vyšší než u této profese?

Problém neobsazených tabulkových míst se netýká jen Mostecka, ale převážné části republiky a relativně nízký nástupní plat je jen jednou z příčin tohoto jevu. Policista totiž navíc musí na počátku splnit náročná výběrová kritéria a před plnohodnotným zapojením do praktického výkonu služby absolvovat poměrně dlouhé studium s řadou zkoušek, výcvik a také získat příslušné praktické zkušenosti.

Služební příjem pak ale dále pravidelně roste s odslouženými lety či v rámci kariérního postupu.

Je důležité, aby policejní nováčci byli z Ústeckého kraje a znali zdejší specifické prostředí?

Je vždy výhodné, když nově nastupující policista zná prostředí, ve kterém bude vykonávat svoji činnost. Jestliže si však osvojí teoretické i praktické znalosti a návyky, obvykle si dokáže místní a osobní znalost za pomoci svých kolegů velmi rychle vybudovat.

Chybí mužům základní vojenská služba?

Je pravdou, že základní vojenská služba v minulosti do jisté míry pomohla řadě mladých mužů vyzrát, na druhou stranu u policie slouží velký počet žen, které by ji stejně neabsolvovaly. Není to tedy záležitost, která by mohla něco zásadně změnit.

Může se snížený počet policistů projevit třeba v omezení nočních hlídek či v podobných věcech, které ohrožují bezpečnost lidí?

V rámci okresu Most je dlouhodobě nastaven standard výkonu hlídkové služby tak, aby odpovídal konkrétní bezpečnostní situaci, a tento stav hodláme zachovat i do budoucna.

Na setkání mostecké „tripartity“ jste zmínil, že by v květnu měli na Mostecko na 3 měsíce přijít nějací specialisté... O jaké specialisty půjde a s čím pomohou?

Jedná se o výkonné policisty-specialisty zabývající se intenzivně problematikou etnických menšin a vyloučených lokalit v jiných částech republiky. Účelem proto bude zejména vzájemné předávání praktických poznatků a sdílení dobré praxe v rámci praktického výkonu služby právě v sociálně vyloučených lokalitách.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lucie Bartoš

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Vojska USA u nás? Zpevňování mostů, zájem o letiště, říká Kohlíček z KSČM. Brojil proti Američanům v Německu

9:24 Vojska USA u nás? Zpevňování mostů, zájem o letiště, říká Kohlíček z KSČM. Brojil proti Američanům v Německu

REPORTÁŽ Odpovědí na mírové aktivity tisíců obyčejných obyvatel bavorského Ansbachu je ze strany ame…