Zemane, Velebo, poslanci. Šíříte bludy o ČT, vše je jinak, znělo na bojovném jednání TV rady. Ale jeden radní vybočil: Zpravodajství o Ukrajině není vyvážené

26.03.2015 7:43

Generální ředitel České televize Petr Dvořák se rozhodl vystoupit proti dezinformacím a nepravdám, které se o veřejnoprávním médiu objevují. Na jednání Rady ČT je nejprve vyvracel a pak přešel jmenovitě k těm politikům, kteří je šíří. V návaznosti na to se radní Luboš Beniak pozastavil nad názorovým veletočem předsedy volebního výboru Martina Komárka, jenž před pěti měsíci hlasoval pro přijetí Zprávy o hospodaření České televize a nyní o něm mluví jako o neprůhledném.

Zemane, Velebo, poslanci. Šíříte bludy o ČT, vše je jinak, znělo na bojovném jednání TV rady. Ale jeden radní vybočil:  Zpravodajství o Ukrajině není vyvážené
Foto: Hans Štembera
Popisek: Generální ředitel ČT Petr Dvořák a radní ČT Richard Hindls

Přestože šesté letošní zasedání Rady České televize mělo na programu projednávání dvou klíčových zpráv – o činnosti České televize v roce 2014 a o plnění rozpočtu za rok 2014 – obsadil se do hlavní role generální ředitel veřejnoprávní televize Petr Dvořák. Přitom to dlouho vypadalo, že jeho bod – informace generálního ředitele – bude mít standardní podobu a ničím mimořádným nepřekvapí. „A sedmá informace, kterou já považuji za důležitou, a proto ji tady zvedám, je, že o České televizi se v některých médiích a na veřejných fórech objevují zásadní dezinformace a nepravdy. Rozhodl jsem se proto, že bych chtěl na ně upozorňovat a předkládat fakta, která tyto dezinformace vyvrátí,“ prohlásil rázně Petr Dvořák.

Radní upozornil, že nebude číst celý materiál, který dostali k dispozici, ale zmíní jen ty opravdu zásadní problematické informace, které se v poslední době v médiích objevují. „Česká televize byla v minulých dnech obviněna z toho, že její hospodaření je nekontrolované a netransparentní. Není to pravda. Kontrola hospodaření v České televizi je v kontextu kontrolování ostatních organizací financovaných z veřejných zdrojů nadprůměrné. Opírá se o tři pilíře. Za prvé o Radu České televize a její dozorčí komisi, přičemž Rada České televize projednává a schvaluje všechny základní dokumenty, schvaluje také jakékoli nakládání s majetkem České televize včetně veškerého prodeje nebo pronájmu,“ upozornil šéf ČT.

Veřejnoprávní televize má tři pilíře kontroly svého hospodaření

Připomněl, že Rada ČT průběžně kontroluje hospodaření České televize, dvakrát ročně požaduje porovnání rozpočtových plánů a skutečností i nově doplněným cash flow České televize. A členové dozorčí komise jakožto poradního orgánu České televize mají možnost nahlížet do všech účetních dokumentů a písemností České televize. „Druhým pilířem je nezávislý audit. V roce 2012 Česká televize jako jedna z mála veřejných institucí zavedla také audit celého hospodaření, jehož cílem je prověřování velkého množství procesů a transakcí z hlediska hospodárnosti, správnosti a účelnosti vynakládání prostředků. Třetím pilířem je veřejnost, protože všechny materiály projednané Radou České televize jsou veřejně dostupné,“ vyvracel Petr Dvořák slova o neprůhlednosti hospodaření ČT.

Druhou zásadní dezinformací, která zazněla v médiích, je, že Česká televize byla veřejně obviněna z toho, že rozpustila, utratila, nebo zlikvidovala rezervu v hodnotě tří miliard korun. „Není to pravda. Česká televize má letos stejně jako loni či předloni přes tři miliardy disponibilních prostředků. O tom, jak s nimi bude naloženo, rozhodne Rada České televize. Tři měsíce po tom, co jsem nastoupil do České televize, měla Česká televize na účtu 3,67 miliardy korun, jeho stav se každý den měnil. Tato suma nikdy nemohla být označena jako rezerva a až do nástupu mého managementu nebylo nijak určeno, jak s těmito peněžními prostředky bude Česká televize nakládat,“ konstatoval generální ředitel ČT.

Generální ředitel ČT se kritikům vysmál kvůli Lucembursku

Nové vedení České televize už s ním v čele předložilo v dubnu 2012 Radě ČT dlouhodobý plán ekonomického, technického a personálního rozvoje, který deklaroval, že disponibilní prostředky budou v hodnotě kolem dvou miliard považovány za rezervu v tom smyslu, že nebudou využívány pro provozní výdaje během roku, ale výhradně na mimořádné projekty. „To bylo schváleno Radou České televize a podle schválených plánů bude část disponibilních prostředků využita na výstavbu nového televizního studia v Brně, kde hodnota hrubé stavby je kalkulována na 300 milionů korun, a novou digitální odbavovací technologii pro výrobu zpravodajství a sportu, který bude mít hodnotu 200 milionů,“ připomněl Petr Dvořák.

Třetí dezinformace, která se objevila v médiích, je, že Česká televize je na rozdíl od jiných televizí financovaná z koncesionářských poplatků, zatímco v jiných zemích tomu tak není. „Naprostá většina západoevropských televizí je primárně financována formou poplatku, či daňového odvodu. Jako příklady, že televize v těchto zemích není financovaná formou poplatků, byly zmíněny Polsko, Slovensko, Maďarsko, Španělsko nebo Lucembursko. Tak bych chtěl podotknout, že v Lucembursku žádná veřejnoprávní televize neexistuje, takže poplatky se tam opravdu neplatí,“ vysmál se generální ředitel ČT těm, kteří zmiňovali půlmiliónové velkovévodství jako jeden z příkladů.

Obvinění z neobjektivnosti a špatného hospodaření jsou falešná

V Polsku se koncesionářské poplatky platí, i když tvoří jen 21 procent z celkových příjmů televize, protože chyběl účinný mechanismus, jak je vymáhat. „Aby veřejná služba přežila, musela jí být povolena reklama a programová rozhodnutí jsou přijímána převážně na základě kritéria sledovanosti, což má vliv na skladbu vysílání. Na Slovensku se poplatek samozřejmě vybírá a tvoří přibližně tři čtvrtě všech příjmů RTV. V Maďarsku byla všechna veřejnoprávní média včetně tiskové agentury sloučena do jednotného fondu, který je de facto vládní organizací řízenou mediální radou Maďarska. To omezuje nezávislost, jak kritizovaly nevládní organizace, ale i evropské nezávislé instituce. Ve Španělsku je na základě těžkého zadlužení španělská veřejnoprávní televize státní společností zřízenou zákonem. Jako taková je pak logicky plně financovaná státem,“ rozmetal Petr Dvořák argumenty kritiků.

Na přednesené informace generálního ředitele České televize zareagoval místopředseda Rady ČT Jan Bednář, jenž sice uvítal, že senátor Jan Veleba stáhnul z jednání horní komory svůj návrh, který by připravil veřejnoprávní média o část jejich příjmů, ale i tak zaregistroval vůči České televizi v uplynulých čtrnácti dnech celou řadu útoků a kritických poznámek z nejrůznějších stran. „Víceméně souhlasím s tím, co řekl pan ředitel, že v naprosté většině se kritické poznámky buď nezakládají na skutečnosti, nebo jsou nějak motivované a nezakládají se podle mého názoru na pravdě. Ta obvinění z neobjektivnosti České televize a útoky, že tu byly utráceny nějaké peníze, které Rada ČT údajně nemá pod kontrolou a že dostatečně neplní kontrolní funkci, považuji za falešné obvinění,“ přidal se Jan Bednář.

Šéf ČT jmenoval Komárka, Velebu a Zemana, že škodí jeho televizi

Radní Jan Brandejs poznamenal, že by ho zajímalo, kdo, kdy a vůči komu tyto informace šíří. „Nevím, kdo to řekl, ani co pořádně řekl. Bylo by dobré, kdybychom dostali alespoň tuto základní informaci,“ uvedl. Generální ředitel ČT Petr Dvořák se nedal ke konkretizaci dvakrát pobízet. „První člověk, který téma o kontrole financování České televize opakovaně zvedá, je předseda sněmovního volebního výboru Martin Komárek, poslanec za hnutí ANO. Ale není sám. O tom, že Česká televize utratila všechny rezervy, mluvil jako jeden z prvních senátor Jan Veleba. A třetí prohlášení, že Česká televize je financovaná z koncesionářských poplatků, což není běžný systém v Evropě, zvedl prezident republiky Miloš Zeman,“ vyjmenoval Petr Dvořák ty, kteří jeho ČT škodí.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Následně Luboš Beniak poukázal na to, že si nelze nevšimnout v posledních týdnech a měsících zvýšené frekvence vystoupení politiků na téma Česká televize a také zvýšené míry kritičnosti, ať už se to týká objektivity zpravodajství nebo hospodaření. „V říjnu loňského roku tak jako každý rok volební výbor na svém zasedání projednal a doporučil Poslanecké sněmovně k přijetí Zprávu o hospodaření České televize, která vychází z auditovaných výsledků hospodaření. Ta zpráva má přes sto stran a je opravdu velice detailní. Neříkám, že by nemohla mít tisíc stran a být ještě detailnější, ale tohle je naprosto v pravomoci Poslanecké sněmovny, aby nám určila, jakou úroveň podkladů chtějí mít,“ upozornil člen Rady ČT.

Pokus o ovlivňování tónu zpravodajství ve veřejnoprávním médiu

Je to na rozhodnutí poslanců, kteří pak Českou televizi a Radu ČT kritizují za neprůhlednost hospodaření. „Chci ještě připomenout, že o přijetí Zprávy o hospodaření hlasovali všichni členové volebního výboru kromě jednoho, který se zdržel hlasování, což byl poslanec Daniel Korte. Všichni ostatní hlasovali pro její přijetí. Když si potom přečtu, že předseda tohoto volebního výboru, který – opakuji – hlasoval pro přijetí Zprávy o hospodaření, nikdo ho nenutil, má na to dokonce imunitu, tak o několik měsíců později řekne, že hospodaření České televize, za něž mu ´ručí´ Rada, která tu zprávu předkládá, není průhledné, tak si připadám trochu jako blázen. Proč proto tedy hlasoval?“ podivoval se Luboš Beniak.

Vždyť mezi tím říjnem a dneškem se nestalo vůbec nic ve smyslu kontroly hospodaření, ani v hospodaření samotném, co by podle jeho názoru mohlo vysvětlit tak radikální změnu poslancova názoru. „Strašně by mě zajímalo, co by nezávislý, sarkastický, vtipný a bystrý komentátor Martin Komárek napsal o takovéto změně postoje předsedy volebního výboru Parlamentu, která se odehraje ve chvíli – asi tak tři dny poté – co se v novinách objeví, že Agrofert šéfa hnutí, jehož je předseda volebního výboru členem, se ohrazuje proti pořadu České televize. Jestli toto není pokus o ovlivňování přinejmenším tónu zpravodajství ve veřejnoprávním sdělovacím prostředku, tak už nevím, co by to víc bylo,“ upozornil Luboš Beniak.

Zastání má ČT u lidovců, premiéra Sobotky a opozičních TOP 09 a ODS

Pocit, že jsou všichni politici proti České televizi, však mezi radními rozhodně nepřevládl. Vratislav Dostál poukázal na to, že kdyby Andrej Babiš a Martin Komárek chtěli prosadit zrušení, nebo výrazné omezení koncesionářských prostředků, tak tomu zabrání KDU-ČSL. Lidovci jsou připraveni použít v koalici i právo veta, aby bránili přijetí jakýchkoli restrikcí vůči svobodě médií. V Radě ČT přišla následně řeč i na to, že je tu poměrně silný souhlas v řadách politiků, zejména v čele s premiérem a ČSSD, ale i v opozičních stranách, které zásadně chtějí chránit nezávislost a veřejnoprávnost České televize. Lze tedy prý doufat, že politická převaha zastánců veřejnoprávních médií zcela převálcuje ten zbytek.

Došlo i na projednávání Výroční zprávy o činnosti ČT v roce 2014, která byla předřazena několika bodům, aby se hlasování o ní mohl zúčastnit zdravotně indisponovaný předseda Jaroslav Dědič. Ten zvedl ruku pro její přijetí stejně jako všichni členové Rady ČT s jednou jedinou výjimkou. Tou byl Michael Hauser, který se zdržel hlasování. „Výroční zpráva se opírá o statistiky, které Rada nakonec musí přijmout, protože nemá možnost, jak si je ověřit. Například údaj, že osmdesát procent diváků je spokojeno s Českou televizí, považuji za problematický, ale nemohu si ho ověřit,“ zpochybnil radní výsledky průzkumů, které jeho kolegy nechávají v klidu.

Zpravodajství o Ukrajině není vyvážené, úplné ani neutrální

Za problematické považuje i analýzy zpravodajství, které pro Českou televizi zpracovává Jaroslav Formánek a kolektiv autorů včetně té, podle níž 75 procent levicových a zároveň 75 procent pravicových diváků je spokojeno se zastoupením levicových a pravicových názorů ve vysílání. „Několikrát jsem upozorňoval na to, že zpravodajství o aktuálních otázkách dnešní doby, jako je Ukrajina, Palestina nebo Řecko, nepovažuji za vyvážené, úplné a neutrální. Neříkám to proto, abych oslabil Českou televizi, ale naopak abych ji posílil. Pokud bude Česká televize nadále rozvíjet své úkoly, tak jenom tehdy bude schopná čelit útokům a nespokojenosti jak mezi politiky, tak mezi veřejností. To mě vede k tomu, abych se zdržel hlasování,“ zdůvodnil Michael Hauser odlišný postoj od všech dalších členů Rady ČT.


 


 

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Sekyra jak prase? Tyhle peníze chce ČT. Z jednání se chodilo „na slovíčko“ ven, tak ostré to bylo

4:38 Sekyra jak prase? Tyhle peníze chce ČT. Z jednání se chodilo „na slovíčko“ ven, tak ostré to bylo

Rada ČT by měla příští středu schvalovat rozpočet veřejnoprávní televize na rok 2020. ParlamentnímLi…