Vláda ve středu 14. června aktualizovala svou surovinovou strategii. Do budoucna v ní počítá se strategickým významem lithia s masovým využitím pro stále výkonnější baterie rozmáhajících se elektromobilů. Koncepce pravděpodobně souvisí s masivními nalezišti tohoto cenného kovu na Cínovci i v dalších lokalitách Krušných hor.
Lithium je surovina, jejíž cena závratně roste, je důležitá mimo jiné pro výrobu baterií a může znamenat mnohamiliardový byznys. V Krušných horách by mohlo být podle odhadů pět až šest procent světových zásob lithia.
Lépe, když bude těžit stát a mít z toho zisk
Velká část politiků se domnívá, že by stát měl mít nad těžbou kontrolu a měl by mít výrazný podíl na zisku, aby vše nedopadlo podobně jako v případě OKD. Těžbu prostřednictvím státní firmy prosazuje především KSČM, je i možnost společné firmy s majoritním podílem státu. Poslanec KSČM Václav Snopek upozorňuje, že stát a jeho podnik Diamo dávno zaspal a o těžbu se derou soukromí investoři.
Místopředseda KSČM Josef Skála upozorňuje, že těžební náklady na tunu lithia nepřekročí dva tisíce dolarů a tržní cena produktu však atakuje 20 tisíc amerických dolarů.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš na dotaz nereagoval. Taktéž neodpověděl nikdo z TOP 09.
„Minulý týden jsem k tomuto tématu uspořádal v Poslanecké sněmovně seminář a navrhl jsem, aby stát podle Ústavy ČR a podle Listiny zákonem toto vyhradil pouze pro stát,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz místopředseda Poslanecké sněmovny a předseda KSČM Vojtěch Filip.
_profil_top.jpg)
„Podle mého názoru by bylo nejlepší, aby nerostné bohatství těžil státní podnik, například Diamo, pokud má k tomu potřebné technologické vybavení. V případě těžby za pomoci privátní firmy by bylo třeba zjednat solidní obchodní podmínky pro stát. Stát by měl zajistit i kontrolu těžby a vytěžené suroviny,“ míní místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa.
Ing. Antonín Seďa
„Zcela jednoznačně by případná těžba této suroviny měla být pod kontrolou státu a výnosy z ní by měly skončit ve státní pokladně. A dodávám, že je třeba celou diskusi velmi pečlivě monitorovat a veřejně vyhodnocovat. To je role budoucí vlády, která vzejde z voleb, nikoli z různých nátlakových skupin,“ domnívá se předseda SPO a senátor Jan Veleba.
„Těžba lithia na Cínovci je dnes pod správou státního podniku Diamo a já říkám jasně a na rovinu – není jediný důvod, aby státní podnik svoji těžební lokalitu pronajímal cizí či jiné společnosti. Pokud je těžba zisková, tak by tento zisk měl realizovat stát. Strategické suroviny, ale také další strategická odvětví, jako jsou distribuce energie, voda, vodovody a kanalizace či telekomunikační síť, musejí být pod kontrolou a v majetku státu. Stát jednak musí tyto přirozené monopoly chránit, protože v případě bezpečnostní krize jsou voda, energie nebo telekomunikace přímo rozhodující o přežití, a také výtěžek z těchto přirozených státních monopolů nepatří do rukou cizím firmám, ale měly by z něj mít užitek čeští občané. V první řadě by měl být zdrojem pro financování solidárních důchodů a zdravotnictví pro všechny občany. O tom, jakou cestou se budeme ubírat, rozhodnou občané v říjnových parlamentních volbách,“ uvedl předseda SPD a poslanec Tomio Okamura.
Tomio Okamura
Tunel ve stylu OKD či „církevních restitucí“ se už nesmí opakovat
„Stát se na těžbě podílet nechce, a pokud pověří soukromou firmu, pak za podmínek, aby nepřišel o zisk. Nerostné bohatství patří státu a ten musí nastavit podmínky tak, aby to pro stát bylo výhodné. Podobné debaty se vedly v souvislosti s louhováním zlata ve Středočeském kraji, kde by drtivá většina zisků odešla do zahraničí a ještě by byla zdevastována příroda. S tím nesouhlasím,“ říká předseda poslaneckého klubu Úsvitu Marek Černoch.
„Těžbu povolit, jen když se to státu vyplatí. Jednou možností je společný podnik, kde by stát získal za povolení těžby 50procentní podíl. Druhou možností je zvýšení poplatků z těžby, které jdou státu a dotčeným obcím,“ navrhuje předseda Svobodných a europoslanec Petr Mach.
_profil_top.jpg)
„Pro KSČM je to naprosto zásadní téma. A proto i jedna z klíčových otázek před říjnovými volbami. Debatu pomohl rozvinout i nedávný seminář v Poslanecké sněmovně pod osobní záštitou Vojtěcha Filipa. Kromě činitelů několika ministerstev a vědátorů z branže do něj aktivně vstoupili i tři další naši poslanci. Tunel ve stylu OKD či ‚církevních restitucí‘ se už nesmí opakovat. Nerostné bohatství země patří jí, tedy nám všem – a nesmí se stát kořistí žádných vykuků. Signály, že to hrozí, se zlověstně množí. Na lobbistickou objednávku mlží i některá média. To, že těžební náklady na tunu nerostu nepřekročí dva tisíce dolarů, se sice ututlat nepodařilo. Tržní cena produktu však atakuje 20 tisíc amerických dolarů a roste dál – a ne snad jen šest tisíc dolarů, jak se nám bulíkuje. Státu má přitom z tuny připadnout necelých 11 tisíc korun. Takhle to nechodí ani v rovníkové Africe. Jen podnik či podniky, jejichž výnosy plní státní, a ne privátní kasu, by to ‚rodinné stříbro‘ měly jak těžit, tak také co možná zhodnotit dalším zpracováním. I to přitom musí být kontrolou strukturovanou tak, aby se nedala zmanipulovat, natož podplatit,“ uvedl místopředseda KSČM Josef Skála.
PhDr. Josef Skála, CSc.
„Stát by lithium těžit neměl, protože to neumí. Měl by ale pohlídat, aby mu z toho šly odpovídající zisky,“ míní europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.
Tomáš Zdechovský
Poslanec ANO Bohuslav Chalupa stručně uvedl, že by podle něj měla těžit soukromá společnost s významnou účastí státu.
_profil_top.jpg)
Ing. Bohuslav Chalupa
„Nevadil by mi stát. Je to strategická surovina. Stejně následné likvidace ekologických zátěží zůstávají na České republice,“ reagoval senátor ODS Jaroslav Zeman.
Stát zaspal. Bacha, nebo utřeme nos
„Těžba lithia je těžbou českého bohatství, takže by ho měl těžit český stát. Každá jiná možnost by byla po církevních zlodějnách další loupeží národního majetku! Mohla by to těžit například dceřiná společnost státního podniku Diamo. Vždyť má stále na výplatní pásce i řadu odborníků z těžařství, a k tomuto úkolu by měla profesně blízko. Zisk musí zůstávat v ČR. Stejně tak zpracování až do finálního výrobku. Ochoten bych byl připustit možnou technickou spolupráci s nějakou zahraniční firmou, bylo-li by to nutné a výhodné. Samozřejmě by zde byla nutnost pohlídání si státem, aby se například přes Nejvyšší kontrolní úřad podařilo zabránit tunelu, kterému jsme zvyklí od vlády velkého privatizátora prezidenta Klause. Naším severem tato záležitost řádně ‚cvičí‘! Jak by ne, vždyť jde o zásoby velmi žádané suroviny v hodnotě bilionů korun. Jen doufám, že zprávy o tom, že vláda tyto obrovské hodnoty už komusi věnovala! Nepotřebujeme dalšího Bakalu,“ uvedl senátor Jaroslav Doubrava.
Podle poslance KSČM Václava Snopka stát a společnost Diamo zaspaly aspoň pět let, protože o těžbu se hlásí Australané a Karel Janeček. Pokud by měl stát na poplatcích deset procent, je to podle něj nevýhodné. Je podle něho přípustná možnost, že by se do těžby pustil stát společně se soukromou firmou, která by dodala know-how. Je podle něj též podstatné, aby se z ČR nevyvážela nezpracovaná surovina, ale aby zde byla přidaná hodnota a produkovaly se zde finální výrobky. „Nesmíme být kolonií, odkud se drancují suroviny. Musíme si na to dát pozor, jinak zase utřeme nos. Rodinné zlato musí být ve prospěch státu,“ řekl Snopek.
Podle Snopka bude komplikace, jak legislativně zajistit kontrolu státu, může proti tomu být EU a tlačit, aby těžily soukromé firmy. Podle něho má lithium velký potenciál, to by enormně nevzrostla hodnota australské společnosti, která prohlásila, že bude těžit lithium v ČR. Podle něj by také bylo možné zdaňovat vyvážené suroviny. To by ale mohlo narazit na odpor EU. Uvedl, že povolení pro průzkum byla vydána již devíti společnostem.
Mgr. Václav Snopek, CSc.
„Pokud jsme se rozhodli jít cestou většího podílu čisté elektriky, pak jediná možnost, jak ji naznačuje Elon Musk, je jít cestou tzv. megatováren, z nichž jedna je plánována právě v ČR. Na samotné těžbě není nic špatného, pokud bude prováděna čistě a ekologicky, a je jen a jen na státu, jaké podmínky nastaví. Horní zákon jasně říká, že cenu, za kterou surovinu prodává těžiteli, určuje vláda. A ta může rozhodnout normálně a výhodně pro stát, anebo tak, že si to nechá ukradnout pod rukama jako v případě OKD. Těžba problém není, jen je třeba nastavit správně podmínky. Elon Musk je rozhodně génius a vizionář a neměli bychom se kvůli naší zaprděnosti nechat odsunout na vedlejší kolej,“ upozorňuje poslanec Petr Adam.
Podle poslance ČSSD Adama Rykaly by měl stát těžit lithium a další nerostné suroviny prostřednictvím státního podniku či korporace, v níž by měl rozhodující majetkovou účast. „V případě lithia o to víc, že jde o surovinu, kterou jako stát disponujeme v celosvětovém měřítku poměrně významnou měrou. Nerad bych, abychom pak po letech zjistili, o kolik financí jsme umožněním těžby soukromým podnikům tratili. Chyby z minulosti bychom neměli opakovat, nerostné bohatství by se privatizovat nemělo,“ dodal poslanec.
„Lithium může být strategickou surovinou 21. století. Jakékoli nerostné bohatství, tedy nejen nově lihium, ale i uhlí, ropa, plyn a další včetně životně důležité vody patří všem občanům naše země. Po zpackaných privatizacích, respektive rozdaných a následně rozkradených, je bezpodmínečně nutné, aby tuto surovinu těžil stát, čímž si, doufám, ohlídáme, aby zisky z této suroviny nemizely někam do zahraničí. Obávám se však, že tato zaprodaná vláda udělá ještě před koncem svého funkčního období takové nevratné rozhodnutí, kterým poškodí zájmy občanů ČR na mnoho let do budoucna. Obdobných případů z minulosti známe více než dost,“ obává se poslanec KSČM Zdeněk Ondráček.
„Nerostné bohatství u nás (a obzvláště lithium po kauze OKD) by měl těžit stát, respektive státem vlastněná firma. Anebo alespoň taková těžba by měla být velmi výrazně zdaněna, tak jako to udělali Norové s těžbou jejich ropy. Mají tak nyní velmi bohatý státem vlastněný fond Norge oil fund. My máme místo toho velmi bohatého Bakalu a jiné bohaté uhlobarony a evidentně nám to dosud nestačilo (tato špatná zkušenost). Když může velmi dobře prosperovat státem vlastněný n.p. Budvar a v Norsku státem vlastněný investiční fond Norge oil fund, nechápu, proč by nemohla dobře fungovat státem vlastněná společnost na těžbu lithia? Proč se stát vzdává výnosů z případné další těžby? To budeme žít pořád z dluhů a dále si půjčovat, a přitom dále vyrábět další těžební magnáty?!“ uvedl poslanec Karel Fiedler.
Psali jsme:
Stát by měl výrazně zvýšit platbu za tunu vytěžené hmoty u všech typů hornin
„Hornické řemeslo má u nás velkou a dlouhou tradici, takže zájmem státu by mělo být, aby nad procesem těžby lithia měl stálý přímý vliv. Spolupráci se soukromými firmami se nevyhne, ale smlouvy s nimi musejí být zcela transparentní a pod veřejnou kontrolou. Zatím se mi zdá, že je opomíjena municipalita i úloha kraje. Přitom právě tam by se měly hledat a třeba i školit předem potenciální zaměstnanci,“ uvedl senátor KSČM Václav Homolka.
„Stát by měl výrazně zvýšit platbu za tunu vytěžené hmoty u všech typů hornin,“ míní poslanec ČSSD Stanislav Huml.
„Dobrý nápad. Bohuslav Sobotka a Andrej Babiš do lithiových dolů!“ reagoval na dotaz senátor ODS Tomáš Jirsa.
„Bohužel v ČR máme špatné zkušenosti s těžbou soukromými firmami. Zvláště u nás na severní Moravě a Slezsku bychom mohli vyprávět! A už vůbec nehovořím o odlivu obrovských sum do zahraničí od jiných vyžírků například s vodou. Proto jedině zachování maximálního vlivu státu na těžbě surovin národního bohatství a jeho následného zpracování pomůže naší ekonomice, a ne té v cizině!“ uvedl poslanec KSČM Leo Luzar.
„Nejsem odborník, ale snad nejen jako ‚socan‘ ve výslužbě si myslím, že zvláště vzácně nerostné bohatství by si měl chránit a eventuálně s ohledem na budoucnost, naše potomky i životní prostředí těžit stát. Chránit minimálně se stejnou vehemencí jako budějovický pivovar,“ říká poslanec ČSSD Jiří Koskuba.
Nerostné zdroje patří státu a ten by je měl prostřednictvím svých firem také těžit
„Pokud se rozhodne o těžbě lithia, pak by to podle mého názoru měla být záležitost státu. Příkladů, kdy soukromé firmy stát ekonomicky poškodily, je více. Obecně by mělo platit, že strategické suroviny i průmysl se strategickým významem pro stát by měly být jednoznačně v jeho rukou,“ říká poslanec KSČM Vojtěch Adam.
„Osobně bych ponechal těžbu lithia čistě na našem státu. Přeprodávání těžby soukromníkům se již ukázalo, například v souvislosti s uhlím, jako velice ztrátové nejen z finančního hlediska, ale i pro negativní sociální dopady. Nerostné zdroje patří státu a ten by je měl prostřednictvím svých firem také těžit a obchodovat s nimi ve prospěch svých občanů. Byla by to jedna z příležitostí, nejen jak by náš stát mohl ekonomicky profitovat, ale také se aktivně vložit do politiky zaměstnanosti a rovněž si například i lépe ohlídat dopady na životní prostředí,“ myslí si poslanec KSČM Jiří Valenta.
„Jedině stát!“ reagoval jednoznačně poslanec KSČM Josef Vondrášek.
Těžbě v oblasti je aktuálně nejblíže miliardář Karel Janeček se svou Cínoveckou deponií. Firma již svolení k těžbě má a podle báňského úřadu je nyní ve stavebním řízení ohledně vybudování potřebného zázemí. Těžit na Krušnohorsku chce kromě Janečka i australská korporace European Metals. Ta na internetu zve investory do projektu nejlevnějšího lithia na světě a slibuje přitom 20procentní výnosnost operace. Firma do svého holdingu nedávno pohltila původně brněnský Geomet.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
