Děti žmoulající suchý chleba. Na začátku byl obyčejný průzkum stravování dětí a toto vše odhalil

05.01.2015 19:22

Máme se dobře, nikdo u nás nehladoví, všichni máme boty – zaznívá občas z úst politiků. Ovšem na druhé straně lidé, kteří pracují v terénu v sociální oblasti, bubnují na poplach a na takováto prohlášení ostře reagují. „Jak kdo se má dobře." Varují pak i před tím, že chudoba, v níž vyrůstají v současné době některé děti, bude přenosná i na další generace, protože tyto děti nemají šanci se z ní vymanit.

Děti žmoulající suchý chleba. Na začátku byl obyčejný průzkum stravování dětí a toto vše odhalil
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jídlo, ilustrační foto

Tajemstvím není ani to, že některé děti mají celkem pravidelně hlad, poněvadž jejich denním jídlem je suchý rohlík nebo starý chleba…

Když před časem ParlamentníListy.cz upozornily na to, že v České republice existují děti, které jsou v některých případech až podvyživené, poněvadž jejich rodiny nemají na to, aby jim platily školní obědy, zdálo se to mnohým lidem přitažené „za vlasy“ anebo argumentovali, že to je způsobeno pouze tím, že ty rodiny mají jiné priority a neumějí hospodařit. Časem se ukazuje, že vůbec nejde o vzácné výjimky a že takových dětí je v naší zemi, uprostřed Evropy, poměrně dost. A je nutné dodat, že o mnoha takových dětech se zcela jistě zatím stále ještě z mnoha důvodů neví.

I proto se problematikou začala u nás jako první zabývat společnost Women for Women (manželů Tykačových), která tehdy jako první začala na základě tipů ze škol dětem z chudých poměrů obědy hradit. „Zaskočilo nás však to, že se ukazuje, kolik takových dětí u nás žije. V tuto chvíli (projekt funguje zhruba rok, pozn. red.) víme a platíme obědy již 1006 dětem z celé republiky. A bohužel je zřejmé, že nejde jistě o konečné číslo,“ uvedla pro ParlamentníListy.cz Jana Skopová, mluvčí Women for Women a konkrétního projektu s názvem Obědy pro děti, který se dočkal i poměrně významné publicity díky reklamní kampani, která byla spuštěna na podzim s počátkem tohoto školního roku.

Hladové děti jsou i na Praze 5 

Jak se ukazuje, společnost Women for Women byla v tomto směru první vlaštovkou, následníci na sebe nenechali dlouho čekat. Pravidelné obědy tak získají například v tomto roce též sociálně znevýhodněné děti z Prahy 5. Již nyní je prý zřejmé, že půjde o desítky dětí, kterým pro změnu projekt Nadačního fondu Prahy 5 Pragae Quinta Regione, která se spojila se společností Tesco, umožní, aby se mohly najíst. I proto v těchto dnech již mohou rodiče žádat o pomoc, pokud jsou v nouzi.

Podmínkou je, že musí jít o rodiče dětí do patnácti let, které mají v Praze 5 své trvalé bydliště a navštěvují tam školu nebo školku. „Přestože to vypadá, že částka za jídlo v jídelnách pro naše děti není vysoká, je zde až 10 procent rodin, které si nemohou dovolit dětem obědy zaplatit. A z toho důvodu jsme se rozhodli podpořit tyto rodiny a pomoci získat prostředky právě na dotaci obědů pro školáky a děti z mateřských škol,” upřesnila předsedkyně nadace Olga Menzelová. Jak dodala, důležité je, aby děti nebyly vyloučeny z kolektivu jen proto, že nejdou s ostatními na oběd, což se bohužel děje a na což od samého počátku upozorňují nejen neziskové organizace, spolky, ale i pedagogové. I proto na uvedeném projektu spolupracují také samotné školy a školky i sociální odbor Prahy 5.

Nenechte dítě hladovět, varuje i dětská lékařka

Nutno dodat, že zatímco u projektu Obědy pro děti musí žádost podávat škola, v tomto případě přijímá zmiňovaný nadační fond žádosti o peníze od zákonného zástupce dítěte nebo žáka (většinou rodiče). Tyto žádosti napsané volnou formou je pak nutné doručit na adresu nadačního fondu (nebo na webové stránky: www.nadacepraha5.cz). I zde se dá očekávat, že nebude moci být vyhověno všem, poněvadž fond bude zjišťovat další podrobnosti situace. V každém případě, pokud některá rodina z nějakého důvodu na obědy pro dítě nemá, určitě by se měla snažit situaci řešit.

„Mohu potvrdit, že v dětském vývoji je pravidelná strava velmi důležitá. Právě pak v době oběda, kdy se začíná soustředění dětí snižovat a děti potřebují získat energii na odpolední výuku či kroužky,” potvrdila v této souvislosti dětská lékařka Jana Bíbová.

I v Brně začali pomáhat dětem, co jinak žmoulaly suché pečivo

Velice podobným projektem jako je ten Obědy pro děti od společnosti Women for Woment je též ten, se kterým přišla brněnská obecně prospěšná společnost Světýlko ve spolupráci s řediteli základních a středních škol. V tomto případě má pomoc název Obědy pro školáky, a jak napovídá, i ten vybraným dětem hradí stravování ve školní jídelně.

„Impulsem pro nás byl televizní pořad o školácích, jejichž rodiče jsou na tom tak špatně, že jim nemohou ani zaplatit obědy. Začali jsme proto zjišťovat, zda je realita skutečně taková a zda by nebylo možné nějak pomoct,“ uvedla ředitelka Světýlka Alena Uhde. Jak se totiž ukázalo, výsledky zjišťování byly smutné. Například odhalily vícečlennou rodinu, kde děti dostávaly na svačinu starý chleba a v jídelně pozorovaly ostatní děti, jak jim chutná, což potvrdily i někteří pedagogové.

I tento projekt je určen dětem ze základních škol v celé republice, i když v první loňské fázi byly osloveny školy v Jihomoravském kraji. Celková částka určená na jedno dítě je 5000 korun, což pokryje stravování na jeden školní rok. Vloni před koncem roku se řešila pomoc již pro více než sedm desítek školáků. I v tomto bodě se projekty shodují s tím původním. Školáky totiž vytipovávají pedagogové. Bohužel, problém má však již další rozměry. Dětem totiž nechybí jen obědy, ale často i peníze na jízdné, kterým by se dopravily do školy, na pomůcky i třeba na různé školní aktivity.

V rozpočtech domácností chybí peníze nejen na obědy ve škole. Jde o dědičnou chudobu?

„Opravdu nejde jen o to, že by rodiny neměly jen na obědy pro své děti. Ve své praxi při práci v terénu se dozvídáme informace o tom, že rodiče nemají v mnohých případech ani na to, aby kupovali dětem školní pomůcky, aby jim platili nějakou mimoškolní činnost či aby jim mohli umožnit návštěvu kina či divadla, pokud se tam jejich školní třída vydá, o výletech ani nemluvě. To vše je pro takové děti velmi frustrující, naprosto je to vyčleňuje z kolektivu. Vždyť kde se nejvíce utužují vztahy? Právě při výletech, návštěvách kulturních zařízení. O to jsou ty děti ochuzeny a tím pádem uvrženy do izolace. Sociální handicap je tak postaví často i trvale do role druhořadých či podřadných. To se odráží na jejich sebevědomí, a tak se ocitají v začarovaném kruhu,“ popsal ParlamentnímListům.cz pracovník Člověka v tísni Martin Kovalčík.

Podle něj je to jev, který úzce souvisí s tím, že společnost chudne a je také značně předlužená.

Chudoba psychologicky odřezává dítě od běžných šancí jeho bohatších vrstevníků

„V každém případě je takovýto stav pro ty děti velmi náročný, poněvadž kvůli tomu, že jsou sociálně slabé, nemohou držet krok se svými vrstevníky. Nemohou si nikam s nimi například vyjít, mají tím pádem i potíže v kolektivech. Jsou odstrčení, neoblíbení, s postupně narůstající determinací. Žijí-li v ghettech, postupně přebírají i pravidla, která jsou tam nutná k přežití. A tím nechci říci, že nutně začnou krást a přijmou kriminální chování. Začnou jen sami sebe pokládat za někoho podřadného, méněcenného. Tento handicap graduje tak, že sotva takové dítě dodělá základní školu, nikam dál už nejde se učit či studovat a stává se celoživotně závislým na systému sociálních dávek. Poněvadž vše, co si nese z dětství, ho psychologicky odřízne od běžných šancí. A tím pádem nejde pouze o problém jedné generace, ale o problém, který zasáhne i následující generace, poněvadž ty kvůli chudobě nebudou mít příliš velkou naději dosáhnout nějakých lepších životních podmínek,“ vysvětlil dále rozsáhlost problému Martin Kovalčík.

Na úplném startu byla sbírka na pomoc chudým dětem – v Praze 7

V rámci objektivity tu však je nutné uvést to, že úplným startem iniciativ na pomoc dětem, které nemohly chodit na obědy, byla sbírka na pomoc chudým dětem, která se konala v roce 2013 v Praze 7. Potvrdila tak, že ani Praze se bída nevyhýbá. Výtěžek z ní šel přímo tamním žákům ze sociálně slabších rodin na uhrazení jejich obědů ve škole. Proč? Místní radnice se k takovému kroku odhodlala poté, co zjistila, že řada dětí je podvyživených. A jak k tomu došla?

Na začátku byla bohulibá myšlenka nechat udělat v Základní škole Tomáše Garrigua Masaryka na pražském Ortenově náměstí běžný průzkum o způsobu stravování mezi dětmi. Co odhalil, nikdo nečekal. Na jeho konci totiž byly katastrofální výsledky: Někteří žáci byli hladoví, poněvadž na obědy nechodí proto, že na to jejich rodiče nemají.

„Já jsem samozřejmě počítal s problémy. Třeba že školáci jedí pozdě, mají špatnou skladbu potravin, ale byl jsem zcela šokován tím, že se ukázalo, že některé děti nejedí vůbec. Nesnídají, nesvačí a pak třeba ani neobědvají. Po rozhovoru s ředitelem ve škole jsem navíc zjistil, že někteří nechodí na oběd proto, že rodiče jim je nemohou zaplatit,“ uvedl k tomu tehdy pro server Týden.cz místostarosta Prahy 7 Daniel Štěpán (ČSSD). A tak se radnice rozhodla, že pro tyto „hladové“ děti uspořádá sbírku. O tom, komu peníze putovaly, rozhodovali ředitelé s třídními učiteli.

Pomoc z mnoha stran, ovšem bez vzájemné propojenosti

Ačkoli je každá pomoc dobrá, logické by zřejmě bylo, pokud by se organizace, které se zabývají stejným druhem pomoci, nějak vzájemně podporovaly. To se ale podle zjištění ParlamentníchListů.cz neděje. „To nás mrzí. Například o tom, co plánuje Praha 5, jsme též informováni nebyli, stejně jako o dalších snahách, i když velice podobných těm našim. Přitom se domnívám, že propojením sil a možností by mohlo být dosaženo daleko lepších výsledků,“ přiznala ParlamentnímListům.cz Jana Skopová ze společnosti Women for Women. Podle ní by prý stálo i za úvahu, pokud by se každá z těchto organizací snažila o určitou část konkrétní pomoci. Chudoba totiž způsobuje potíže nejen v oblasti obědů – ale právě již zmíněného jízdného, nedostatku školních pomůcek a podobně.

Může jít až o pětinu českých dětí

Podle Eurostatu je v Česku chudobou ohrožena pětina dětí. Čtyři procenta nemohou jíst denně maso a dvě procenta ovoce a zeleninu. Nejhorší případy proto řeší sociální péče.

„Mávnutím kouzelného proutku vylepšit tuto situaci určitě nepůjde, to si musíme přiznat,“ reagoval před časem na dotaz redakce ohledně tohoto problému Marcel Chládek (ČSSD – současný ministr školství). Jak tehdy přiznal, v jeho senátním obvodu (Rakovnicko a Lounsko) se se zoufalou situací některých rodin skutečně měl možnost setkat skutečně na vlastní oči.

„Některé děti v těchto místech chodí mezi vesnicemi do školy pěšky. Rodinám totiž nezbývá na jízdné, poněvadž je v těchto regionech opravdu nedostatek pracovních příležitostí. I proto delší čas poukazuji na to, že sociální nůžky mezi chudými a bohatými se natolik rozevřely, že to je velmi nebezpečné. Je třeba si přiznat, že ty chudé rodiny už mají problém zaplatit nájem, dopravu a také tedy i zmiňované obědy – chybí jim prostředky na základní lidské věci,“ připustil Chládek pro ParlamentníListy.cz.  

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Alena Hechtová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Poznají české děti fake news? Zjistili jsme, že na vybrané školy míří inspektoři

14:22 Poznají české děti fake news? Zjistili jsme, že na vybrané školy míří inspektoři

Jak se v českých školách vyučuje mediální gramotnost, bude v letošním roce prakticky hodnotit Česká …