Z dřívějších šetření ACCA vyplynulo, že se finanční profesionálové ve své praxi setkávají se zásadním rozporem mezi veřejným zájmem, zájmem zaměstnavatele a osobním zájmem. Finanční manažeři jsou nejčastěji žádáni o zastavení stejných pohledávek více bankám, o odpisy majetku v rozporu s jeho životností nebo o redukci informací v účetní uzávěrce pod úroveň požadovanou zákonem. Takovou situaci pak mnohdy řeší podáním výpovědi. Jsou to přitom organizace, a ne jednotlivci, kdo je zodpovědný za to, že oznamovatelé neboli whistlebloweři mají důvěru, že mohou bezpečně nahlásit nekalé jednání, které nebude zameteno pod koberec.

„Výsledky průzkumů ACCA jasně dokládají, jak obrovský vliv mají finanční profesionálové na etické fungování firmy. Tendence vedení firem v oblasti financí k efektivnímu zavádění protikorupčních mechanismů rok od roku narůstá, přesto však finanční profesionálové nepociťují plnou důvěru v jejich dopad na konečné řešení situace. Doufáme proto, že se výsledky našeho průzkumu stanou motivací a inspirací pro možné zefektivnění procesu protikorupčních mechanismů a přístupu k tzv. whistleblowingu, tedy oznamování neetického jednání ve společnosti,“ dodala Kateřina Benešová, ředitelka ACCA pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko.

Celých 86 % respondentů průzkumu ACCA pro Českou republiku uvedlo, že se ve firmách setkali s protikorupčními mechanismy, nebo se přímo podíleli na jejich vytvoření. Od roku 2014 došlo ke snížení případů neetického chování ve vedení firmy v oblasti financí přibližně o 7 %, nevymizelo však bohužel úplně.