Mezi vystupujícími na téma kulturní dědictví a práce s publikem se zúčastnili také dva zástupci Národního památkového ústavu. Petr Hudec z kroměřížského Metodického centra zahradní kultury hovořil o interpretaci památek zahradního umění ve vztahu k různým typům návštěvníků, Lucie Budirská ze Státního zámku Vimperk pak přinesla zamyšlení nad možností prezentace památek před jejich obnovou.

Akce se uskutečnila za přítomnosti významných zahraničních hostů, mezi nimiž vystoupil například prof. Pier Luigi Sacco se svou srovnávací přednáškou vývoje kulturního dědictví a úlohy kreativních průmyslů s důrazem na sociálně-ekonomický dopad kultury na společnost, nebo mladý antropolog Tristan Horx z rakouského Zukunftsinstitutu hovořící o nejmodernějších trendech v oblasti kultury, o vlivu médií a sociálních sítích na jednotlivce a globální společnost.

Následující panely přinesly diskuzi na téma, pro koho pečujeme o kulturní dědictví a co mohou paměťové instituce nabídnout společnosti. Příklad vztahu památek a narůstajícího turistického ruchu a způsobu, jak jej efektivně formovat, představili zástupci Městského divadla Český Krumlov Kateřina Slavíková a Ivo Janoušek. Vystoupil také Lodovico Solima z Archeologického muzea v Neapoli, jenž se zabývá marketingovými strategiemi paměťových institucí a zapojení nových komunikačních nástrojů v kontaktu s publikem. Jako příklad uvedl úspěšnou videohru Otec a syn, prostřednictvím které se návštěvník seznámí se sbírkami muzea.