Parkinsonovu chorobu jako první v roce 1817 popsal britský lékař a chirurg James Parkinson. Doposud je nevyléčitelným onemocněním centrální nervové soustavy, které přímo souvisí s úbytkem nervových buněk produkujících dopamin. Důvodem je degenerace neuronů v jádrech mozkového kmene vedoucí k nedostatku dopaminu v bazálních gangliích, tedy v motorických okruzích mozku. „Jeho nedostatek způsobuje, že pacient postupně přestává kontrolovat svoje pohyby, což se navenek projevuje zpomalením a zmenšením rozsahu pohybů, svalovou ztuhlostí, ohnutým držením těla a případně třesem nebo jinými mimovolnými pohyby,“ vysvětluje MUDr. Petr Dušek z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK.
K rizikovým faktorům vzniku nemoci patří dědičné predispozice
Principy a mechanismy neurodegenerace, která stojí také za vznikem Parkinsonovy choroby, se vědci snaží teprve pochopit. Jisté ale je, že k rizikovým faktorům patří dědičné predispozice. V současnosti je identifikováno přibližně 15 genů, jejichž mutace způsobí rozvoj Parkinsonovy choroby nebo výrazně zvyšuje riziko jejího vzniku. Předpokládá se, že asi u 10 % nemocných je dědičná predispozice jedním z hlavních důvodů rozvoje nemoci. „Je známo, že genetická predispozice může být přítomna u pacientů s rozvojem Parkinsonovy choroby v mladším věku,“ říká MUDr. Dušek a upřesňuje: „U více než 20 % pacientů, u nichž choroba propukne před 40. rokem věku, nacházíme mutaci v jednom z genů, o nichž se ví, že jsou asociovány s Parkinsonovou chorobou. Naopak u nemocných s rozvojem klinických příznaků po padesátce většinou tyto mutace genů nenacházíme.“ Dalším faktorem urychlujícím neurodegeneraci jsou toxické látky z prostředí, které selektivně ničí buňky produkující dopamin.
Choroba postihuje nejčastěji osoby ve věku 50 až 60 let, ale každoročně tuto diagnózu vyslechne i několik třicátníků. „Diagnostikovat toto zákeřné onemocnění není někdy vůbec snadné, protože jeho počáteční projevy mohou být velmi nespecifické,“ dodává MUDr. Dušek.
Strategie léčby se řídí věkem pacienta, ovlivnit degeneraci mozku se ale zatím nedaří
Léčba nemoci spočívá v potlačení příznaků nemoci pomocí podávání léků nahrazujících dopamin. Strategie léčby se řídí věkem pacienta, klinickými projevy a funkčním postižením. Jiné potřeby mají mladší nemocní, odlišná strategie se volí u starších osob s nejrůznějšími pozdními komplikacemi.
„Základním lékem, který se používá už téměř 50 let a dosud je považován za nejúčinnější, je levodopa, tedy látka, z níž vzniká chemickou přeměnou dopamin v mozkových buňkách. Dále existuje celá řada novějších léků, především agonistů dopaminu, tedy látek stimulujících příslušné receptory. Žádný nový lék, který by zastavil rozvoj Parkinsonovy nemoci, dosud k dispozici není, ale na vývoji takových látek a léčebných postupů se usilovně pracuje“ říká prof. MUDr. Evžen Růžička, DrSc., přednosta Neurologické kliniky VFN v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Pohyb a fyzická zátěž pomáhají zpomalit rozvoj nemoci
Ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze v současné době neurologové a fyzioterapeuti připravují pro pacienty s Parkinsonovou chorobou zavedení nového modelu organizace péče, který vymysleli jejich holandští kolegové.
„U pacientů s Parkinsonovou chorobou je velmi důležité, aby se hýbali. Vhodná fyzická zátěž pomáhá zmírnit příznaky nemoci a dle některých výzkumů dokáže zpomalit její průběh,“ vysvětluje Mgr. Ota Gál, fyzioterapeut z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Rehabilitační postupy se liší podle fáze onemocnění, v níž se pacient nachází. „Ze studií vyplývá, že u lidí s počínající chorobou lze její rozvoj výrazně zpomalit cvičením. To nemusí být nijak speciální. Trénink ale musí mít dost vysokou intenzitu,“ vysvětluje metodu Mgr. Gál. Pacient se musí zapotit a zadýchat, proto se doporučuje šlapání na rotopedu, veslování, nebo posilování. Podle lékařů jakékoli cvičení může zpomalit degeneraci nervových buněk. „Pacientům říkáme: pokud chcete zpomalit rozvoj nemoci, choďte, jezděte na kole, cvičte, tančete,“ doplňuje prof. Růžička.
Rehabilitace se výrazně liší u pacientů s pokročilou fází nemoci. Zde se fyzioterapeuti soustřeďují zejména na to, aby naučili pacienty čelit nepříjemným situacím, do kterých se kvůli nemoci mohou dostat. „Typicky stresová situace pro ně nastane ve chvíli, kdy chtějí vystoupit například z tramvaje a dostanou takzvaný freezing. Zamrznou a nemohou se rozejít,“ udává příklad Mgr. Gál. Většina pacientů pak reaguje na vnější sluchový, nebo zrakový podnět. Například jim jejich partner může nastavit nohu, kterou pak může nemocný překročit. „Tím, že pacient uvidí překážku, mozek automaticky změní motorický program, a tím nastartuje pohyb, který se před tím zasekl,“ popisuje prof. Růžička pochody mozku.
Světový den Parkinsonovy choroby ve VFN
U příležitosti Světového dne Parkinsonovy choroby můžete ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze od 11. 4. do konce týdne navštívit výstavy s názvem „Doživotí 1” a „Doživotí 2”, které seznamují s příznaky, které Parkinsonovu chorobu provází a zároveň boří stigma Parkinsonovy nemoci coby nemoci stáří.
V čekárnách ordinací lékařů můžete vidět krátké videospoty, které ukazují, jak se příznaky Parkinsnovovy choroby projevují v denním životě.
Výstavy – osvětové kampaně i spoty jsou dílem pacientské organizace Parkinson-Help z.s.
Dne 11. 4. 2016 Parkinson-Help oslaví tento den jako „Odpoledne plné her, pohybu a zábavy“ v Domově seniorů Háje, kde je i Parkinson Centrum s edukovaným personálem. Během zahájení se bude křtít i první tištěná verze pacientského časopisu za účasti MZ ČR, lékařů odborníků či Generálního ředitelství ÚP.
Věříme, že se tato akce vydaří a stane se tradicí, aby se i ti, co jejich zdravotní stav nedovolí větší fyzickou zátěž, mohli s námi prožít příjemné odpoledne.
Více informací na: www.parkinson-help.cz, www.dshaje.cz
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: komerční tisková zpráva
