Desetinásobné překročení maximálních legálních limitů zbytků pesticidů (Maximum Residue Levels – MRL) u papriky z Maďarska, nebo dokonce čtyřicetinásobné u pekingského zelí z Polska – to jsou jen nejkřiklavější případy, které v posledních letech odhalily kontroly Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI). Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR), která v rámci projektu „Fandíme řemeslu“ sdružuje mimo jiné i Zelinářskou unii Čech a Moravy upozorňuje na tyto alarmující čísla.
Ročně zkonzumujeme zhruba 900 tisíc tun zeleniny, kontroly SZPI zmapují méně než jedno procento. Za rok jich bývá kolem 400. Všechna alarmující zjištění se ale týkají zeleniny z dovozu. Ta, kterou na trh dodávají tuzemští producenti, v posledních letech obstála bez problémů. Jenže dovoz kryje většinu tuzemské spotřeby.
„My jsme schopni naplnit většinu poptávky českých spotřebitelů v letních měsících a během sezony. Pak přijde skladová sezona a tam už jsme zcela závislí na dovozu,“ říká předseda Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) Petr Hanka.
Víc zeleniny by zachránilo miliony životů
Spotřeba zeleniny v ČR navíc stále výrazně zaostává za doporučeními Světové zdravotnické organizace (WHO). Podle ní by jí měl každý z nás denně zkonzumovat 400 gramů, ve skutečnosti je to jen 240 gramů na osobu a den. WHO své doporučení doprovází statistikou, podle níž je nízká spotřeba zeleniny a ovoce jedním z 10 nejrizikovějších faktorů globální úmrtnosti. Podle ní by se dodržováním výživových doporučení dalo ročně na celém světě zachránit 2,7 milionu životů.
Podle Hanky je Česká republika v pěstování zeleniny soběstačná jen zhruba ze třetiny. Hůře je na tom už jen Lucembursko. Naopak polští zelináři vypěstují v až dvojnásobek vlastní spotřeby. „Veškeré ty horentní sumy, které museli spotřebitelé platit za zeleninu v letošním roce, jsou peníze, které odešly do zahraničí, navíc bez skutečné garance kvality a nezávadnosti,“ dodává.
Zelenina s rodokmenem
Jediným způsobem skutečně efektivní kontroly je podle předsedy ZUČM kontrola celého pěstebního systému, který je dán pravidly integrované produkce zeleniny. „Mluvíme o ‚zelenině s rodokmenem‘, která je čerstvá, chutná a bezpečná pro spotřebitele,“ vysvětluje Hanka. ZUČM chce tento přístup prosadit u celé domácí produkce.
„Osobně fandím všemu, co je české a kvalitní, a jako spotřebitel dávám takovým produktům přednost,“ dodává Josef Jaroš, většinový vlastník české poradenské skupiny Apogeo a garant projektu Fandíme řemeslu. Tento projekt organizovaný ze strany AMSP ČR usiluje o zvýšení prestiže řemesel v celé společnosti. „Připojilo se k němu přes 20 cechů a řemeslných společenstev z nejrůznějších oborů, včetně ZUČM,“ připomíná členka představenstva a generální ředitelka AMSP ČR Eva Svobodová.
Čeští strávníci podle údajů ZUCM mají na vrcholu žebříčku oblíbenosti papriku, cuketu, špenát, mrkev a brokolici, tedy všechno druhy zeleniny, která se u nás pěstuje.
AMSP ČR sdružuje od roku 2001 na otevřené, nepolitické platformě malé a střední podniky, živnostníky i spolky. Je hlavním reprezentantem nejširšího podnikatelského segmentu v ČR, vedle legislativy, exportu, inovací, vzdělávání a financování MSP se zaměřuje na rodinné firmy, řemeslníky, začínající podnikatele, lokální producenty a pěstitele, malé obchodní a gastro provozovny, podnikatele 55+, ženy v podnikání a podnikatele na venkově. Více ZDE.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
