Vedle oficiálních statistik vychází především z dat a zkušeností řemeslných cechů, odborných škol a zaměstnavatelů z praxe. Zatímco státní statistiky ukazují spíše pozvolné změny, informace přímo z terénu odhalují mnohem dramatičtější vývoj. Některé učební obory se dnes vyučují už jen na několika málo školách v celé republice a počty žáků se v řadě případů pohybují na hraně dlouhodobé udržitelnosti.
Zástupci řemeslných cechů varují, že to, co ještě existuje na papíře, už v praxi často nefunguje. Úbytek škol a žáků se podle nich neprojevuje hned, ale s odstupem několika let – ve chvíli, kdy v regionech začnou chybět základní řemeslné služby. „Když má obor v ročníku pět nebo šest žáků, dlouhodobě ho neudržíte. Přitom firmy v regionu tyto profese zoufale potřebují,“ říká Drahoslav Matonoha, ředitel Akademie řemesel Praha.
Kdo je vinen současnou situací?Anketa
Zaměstnavatelé zároveň potvrzují, že problémem není jen nedostatek absolventů, ale i jejich nepřipravenost na reálnou práci. Mladým lidem často chybí praktické dovednosti, pracovní návyky i zkušenosti, což zvyšuje náklady na jejich zapracování a snižuje ochotu firem je zaměstnávat.
Analýza proto doporučuje zásadní změnu přístupu k řemeslnému vzdělávání. „Klíčové je silnější propojení škol s praxí, rozvoj duálního vzdělávání a zapojení zaměstnavatelů a cechů do výuky. Mistrovská zkouška není návrat do minulosti. Je to moderní nástroj, jak dát řemeslu prestiž, jasná pravidla kvality a motivaci pro mladé lidi,“ uvádí předseda představenstva AMSP ČR Josef Jaroš.
Autoři analýzy upozorňují, že bez koordinovaného postupu státu, krajů, škol a podnikatelů hrozí další tichý úbytek řemesel, a to i v oborech, kde je dlouhodobě vysoká poptávka. Výsledkem by nebyl jen problém trhu práce, ale i zhoršení dostupnosti služeb a oslabení regionální ekonomiky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
