Aby z naší krajiny nezmizeli úplně, schválilo pro ně dnes MŽP záchranné programy. Realizovat a koordinovat je bude ve spolupráci s dalšími odbornými institucemi Agentura ochrany přírody a krajiny.
„Záchranných programů pro vzácné druhy rostlin a živočichů máme nyní již deset a připravují se další. Spočívají často v podpoře šetrného hospodaření, aby měly ohrožené druhy alespoň někde vhodné podmínky k životu. Zároveň ale nepomáhají jen těm druhům, pro které se připravují – například pravidelné kosení není důležité jen pro sysly, ale i pro hmyz,“ vysvětluje Richard Brabec, ministr životního prostředí.
Sýček býval naše nejběžnější sova s velikostí populace až desítek tisíc jedinců. „Dnes ale sýček patří k nejohroženějším druhům. Jeho početnost je odhadována na pouhých 100 –130 párů,“ uvádí Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, spoluautor záchranného programu. Ten počítá se zajištěním takového hospodaření na pozemcích v teritoriích sýčků, které jim vytvoří dostatečnou potravní nabídku v průběhu celého roku. Důležité je i zakrývání nebezpečných míst v lidských sídlech, ve kterých tato drobná sova hnízdí. Sýčci se totiž mnohdy utopí například v nezakrytém sudu. Plánuje se i propojení stávajícího ostrůvkovitého výskytu sýčků nabídkou míst k hnízdění, případně vypouštěním těchto sov do připraveného a vhodného prostředí. Cílem je, aby se početnost sýčků u nás zvýšila alespoň na 1000 párů.
Sysla lidé ještě v 50. letech 20. století považovali za polního škůdce, počátkem tisíciletí byl již na pokraji vyhynutí. „Záchranný program pro sysla obecného běží od roku 2008, počet zvířat se od té doby zdvojnásobil - v roce 2019 jich u nás žilo zhruba 7500 na 40 vzájemně izolovaných místech. Ukazuje se, že péče, kterou jsme záchranným programem nastavili, funguje. Právě proto bylo dnes schváleno jeho pokračování,“ konstatuje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Pro záchranu syslů je klíčové zajištění vhodného hospodaření na místech, kde žije. Důležitou roli hrají také umělé odchovy, které byly založeny v Zoo Praha, Zoo Hluboká, Zoo Brno, v Záchranné stanici Vlašim a v Záchranné stanici Rozovy u Temelína. Zvířata z těchto odchovů jsou pravidelně vypouštěna do přírody, aby založila nové kolonie (tzv. repatriace) či posílila ty stávající. „Nově se záchranný program zaměří také na rozšiřování ploch, které syslům vyhovují, na stávajících lokalitách výskytu. Aby se předešlo negativním dopadům příbuzenského křížení, plánuje se i výměna zvířat mezi lokalitami. Počítá se i zakládáním nových populací i mimo oblasti navazující na stávající lokality dle nové komplexní metodiky,“ vysvětluje Jan Matějů, spoluautor záchranného programu z Muzea Karlovy Vary.
Přípravu a koordinaci realizace záchranných programů zajišťuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s odbornými institucemi a dalšími subjekty. Záchranný program sysla obecného byl připraven ve spolupráci zejména s Muzeem Karlovy Vary. Na přípravě Záchranného programu pro sýčka obecného se významnou měrou podílely Česká společnost ornitologická, Ústav biologie obratlovců AV ČR a organizace TYTO, z.s.
Psali jsme:
autor: Tisková zpráva
