AOPK ČR: Koordinované mapování přineslo přes 25 tisíc záznamů o invazních druzích

06.08.2025 7:33 | Tisková zpráva

Loňským rokem odstartoval projekt, jehož cílem je systematicky mapovat výskyt nepůvodních a invazních druhů rostlin a živočichů v České republice. To umožní získat podklady pro omezení jejich šíření či likvidaci. V roce 2024 se podařilo získat více než 25 tisíc údajů. Koordinátorem projektu je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

AOPK ČR: Koordinované mapování přineslo přes 25 tisíc záznamů o invazních druzích
Foto: red
Popisek: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

Sledujeme rozšíření 134 rostlinných a 22 živočišných nepůvodních nebo přímo invazních druhů. Řada z nich představuje riziko pro tuzemské rostliny a živočichy. Data potřebujeme k tomu, aby se mohlo jejich šíření omezit,“ vysvětluje koordinátor projektu Zdeněk Račanský z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.  

Z živočichů patřil mezi nejčastěji hlášené invazní druhy za rok 2024 likvidátor břehů a pobřežní vegetace nutrie říční, silný potravní konkurent našich ryb střevlička východní nebo lupič ptačích vajec a mláďat v hnízdech na zemi psík mývalovitý. Nalezeno bylo i několik lokalit severoamerických druhů raků, kteří přenášejí račí mor. Toto onemocnění je pro tuzemské druhy raků fatální. Včasné zachycení výskytu amerických druhů raků pomůže ochránit populace našich domácích druhů,“ popisuje zooložka Eva Vojtěchovská z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. 

Nejvíce záznamů z invazních druhů rostlin evidujeme u trnovníku akátu, netýkavky žláznaté, která zarůstá břehy vodních toků a na ruderálních stanovištích u všudypřítomného zlatobýlu kanadského. Z raritnějších nálezů si pozornost zaslouží stolístek vodní, který roste v přírodní památce Skalka u Velimi, která je doposud jeho jedinou známou lokalitou u nás. Jeho zplanění a výskyt i na jiných místech ovšem nejsou vyloučeny. Je totiž schopen se šířit vegetativně, tvoří husté neprostupné porosty, kterými vytlačuje ostatní rostliny,“ vysvětluje botanička Alice Haveldová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Mgr. Zuzana Mrázová byl položen dotaz

Stavby na černo

Proč by se měli podle vás jakkoliv legalizovat nebo usnadnit legalizace černých staveb? Je to snad proto, že je sama máte na svém pozemku? Já nevím, ale proč obecně usnadňovat něco někomu, kdo nerespektuje zákony? K čemu pak jsou? A co uděláte s těmi vašimi černými stavbami?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

BESIP: Rada vlády podpořila další opatření

7:27 BESIP: Rada vlády podpořila další opatření

Rada vlády pro bezpečnost silničního provozu se seznámila s průběžným plněním cílů vládní Strategie …