„Před dvěma dny vlk strhl několik ovcí. Přijeli jsme na místo, zaznamenali škody, aby chovatel mohl dostat kompenzaci, a zároveň doporučili, jak pastvinu lépe zabezpečit. Včera večer nám chovatel volal, že vlk obchází tutéž pastvinu. Již několik měsícůn zde jeho hlídač preventivně vystřeluje světlice a dělobuchy. To však působí spíše kontraproduktivně – zvířata si časem zvyknou, stejně jako si zvykneme na průjezd vlaku pod okny. Odpadá moment překvapení. Oplocení pastviny je ve stejném stavu, není tu elektrický ohradník, ani pastevecký pes, chovatel po předešlém útoku neudělal žádné kroky k tomu, aby se vlci do ohrady nedostali. Pro vlky jsou pak ovce v takovéto ohradě snadnou kořistí,“ vysvětluje Hana Heinzelová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Není neobvyklé, že vlk pastvinu obchází, vidí potenciální kořist. Zkušenosti z Německa ukazují, že dobré zabezpečení dokáže odvrátit 80–95 % vlčích útoků. Právě proto také u nás stát poskytuje na zabezpečení stád dotace ve výši 100 %. Oplocení u chovaných ovcí na území CHKO Broumovsko je ve většině případů kvalitnější, než tomu bylo ještě vloni. Přesto se najdou chovatelé, kteří mají stáda zabezpečena nedostatečně. Může se pak stát, že se vlci na ovce tzv. naučí a budou je preferovat oproti volně žijící kořisti.
„Vlk, který včera pastvinu obcházel, se choval standardně. Chovatel nám telefonoval, že vlka vidí, ale nehlásil škodu ani neobvyklé vlčí chování. Na místo jsme proto nevyjížděli, nebyl důvod. Spatření vlka u pastvin není ohrožením zdraví ani lidského života. Víme, že pro chovatele je těžké vidět svá zvířata, potrhaná velkou šelmou. Existuje ale řešení – dobré zabezpečení stád,“ dodává Hana Heinzelová.
„Chování vlků na Broumovsku samozřejmě vyhodnocujeme, spolupracujeme s chovatelskými svazy, připravili jsme standardy pro zabezpečení stád, pomáháme s administrací dotací, prosadili jsme navýšení kompenzací za škody, kolegové na regionálních pracovištích drží pohotovosti, aby chovatelům v případě škod byli rychle nápomocni. Nyní hledáme cestu, jak z národních zdrojů pokrýt vícenáklady, spojené se změnou organizace pastvy, jako je přehánění na noc do košárů, pastva v menších oplůtkách, práce pasteveckých i ovčáských psů. Snažíme se vysvětlit, že klíčové je, aby si vlci nezvykli chodit do ohrad. To se bohužel ne vždy daří, navzdory tomu, že vlci jsou na Broumovsku už od roku 2015. Někteří chovatelé své ovce vlkům kvůli slabému zabezpečení vysloveně nabízejí,“ dodává Jindřiška Jelínková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Chov hospodářských zvířat má neoddiskutovatelný význam pro údržbu krajiny. V krajině jsou ale důležití i vlci jako vrcholoví predátoři. Jejich kořistí je totiž především mnohde přemnožená spárkatá zvěř, která způsobuje citelné škody lesníkům i zemědělcům. Úkolem státu je proto vytvářet podmínky pro koexistenci pastevectví a velkých šelem. Právě proto Agentura ochrany přírody a krajiny ĆR připravila Program péče o vlka, který mimo jiné popisuje opatření, která pomohou minimalizovat konflikt mezi ochranou vlka a socioekonomickými zájmy obyvatel. Program péče byl Ministerstvem životního prostředí schválen v březnu 2020.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
