Ačkoliv může kokotice žlutavá působit křehce a nevinně, skrývá tato nenápadná rostlinka jednu pozoruhodnou vlastnost. Jde totiž o parazita. Svými niťovitými lodyhami ovíjí hostitelské rostliny a pomocí takzvaných haustorií čerpá z jejich buněk vodu, cukry a další výživné látky pro vlastní růst. Díky stabilnímu přísunu živin ze svého hostitele se kokotice nemusí obtěžovat s tvorbou listů nebo kořenů a může veškerou získanou energii soustředit na tvorbu květů. Ty jsou sice velmi drobné, uspořádané do klubíčkovitých květenství však tvoří dostatečně nápadný objekt pro opylovače, jimiž bývají nejrůznější zástupci hmyzu, včetně mravenců a menších druhů brouků.

Těžký život parazita

I když je parazitismus velmi výhodnou evoluční strategií, je to sázka na nejistotu. Pokud se kokotici záhy po vyklíčení nepodaří napojit na vhodného hostitele, klíčící rostlinka spotřebuje všechny živiny uložené v semeni a zahyne. Vzhledem k tomu, že jde o jednoletku, musí stihnout během sezóny vyprodukovat dostatek semen, aby si zajistila, že alespoň mizivé procento z nich úspěšně zvládne celý proces vyklíčení a obsazení hostitele.