Smlouvu o vyhlášení obou bezzásahových území dnes podepsali generální ředitel státního podniku Lesy ČR Josef Vojáček a ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR František Pelc.
„Obzvlášť nyní, kdy se ukazuje, že klimatická změna skutečně přichází, je ponechání alespoň části lesů bez lidských zásahů zásadní, a to nejen pro ochranu zdejší přírody. Můžeme v nich totiž sledovat, jak si příroda bez lidské péče poradí, a najít inspiraci, jak v lesích hospodařit přírodě blízkým způsobem. Aby byly lesy vůči nejrůznějším výkyvům počasí odolnější, měly by v nich být stromy různého stáří a pestrého druhového složení,“ vysvětluje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Podle dohody státního podniku Lesy České republiky a Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky budou vědci sledovat již ve dvanácti českých a moravských lokalitách samovolný vývoj lesa bez úmyslných lidských zásahů. „Náš společný projekt se týká už 848,3 hektarů, na kterých nehospodaříme. Ve vybraných oblastech Českého lesa zavádíme tento režim poprvé,“ řekl generální ředitel státního podniku Lesy ČR Josef Vojáček. V obou bezzásahových lokalitách v Českém lese patří část porostů do databanky přirozených lesů v zemi.
Bezzásahové území Pleš je součástí stejnojmenné přírodní rezervace [1] v katastru Bělé nad Radbuzou. Samovolnému vývoji je ponecháno 26,38 hektarů. Historicky se ochrana tohoto území nazývaného Plattenberg datuje listopadem 1931. Jedná se o východní svahy vrchu Velký Zvon (862 metrů nad mořem) se svahových bučinami obvyklými pro Český les. Staré stromy zůstávají na místě a v jejich dutinách hnízdí holub doupňák či puštík obecný. Bylo tu nalezeno na 190 druhů hub vázaných převážně na tlející dřevo. Pestré je i složení lišejníků a bezobratlých. Bezprostřední okolí tak zvaných Kotzových nebo také Kocových kamenů do bezzásahové zóny nepatří.
Bezzásahové území Starý Hirštejn o rozloze 26,26 hektarů je součástí stejnojmenné přírodní rezervace [2] v katastru obce Mnichov. Nachází se ve vrcholové části a jižních svazích vrchu Starý Hirštejn, někdy také zvaného Starý Herštejn (878 metrů nad mořem). Chráněno je od září 1968. V podrostu bukového lesa roste měsíčnice vytrvalá, dymnivka dutá, oměj vlčí, kapradina laločnatá či řeřišník Hallerův. Vrcholem prochází evropské labsko-dunajské rozvodí. Jeden úsek hranice bezzásahového území lemuje turisticky značená Baarova cesta, která vede ke zřícenině hradu Starý Hirštejn. Bezlesí se zříceninou do bezzásahového území nepatří.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
