„Víme, že prašivina se u některých vlků v sousedním Sasku objevila, podezření jsme měli i u dvou jedinců v Lužických horách. Zdrojem nákazy mohou být zejména lišky či kopytníci, kteří tímto onemocněním běžně trpí. Vlci, u kterých se tato nemoc projevila, nevykazovali změny v chování vůči lidem. Toto onemocnění nemusí nutně znamenat smrt nakažených zvířat, mnohdy se se z něj sama dostanou,“ konstatuje Aleš Vorel z České zemědělské univerzity, Fakulty životního prostředí, který se výzkumu vlků v regionu věnuje v rámci projektu OWAD [1] a který byl i u včerejšího nálezu.

„Jsme zvědaví na výsledky genetické analýzy. O vlcích z celé oblasti už je k dispozici řada údajů, mělo by se dát zjistit, odkud přesně k nám vlčice přišla. To, že jsme v kontaktu s německými partnery projektu, nám umožňuje rychlou výměnu informací a zkušeností. Právě od nich třeba víme, že případné onemocnění prašivinou neznamená změny v chování vůči lidem,“ dodává Tomáš Jůnek z České zemědělské univerzity, Fakulty životního prostředí, který projekt OWAD koordinuje. Samice byla přejetá na rozhraní dvou stálých výskytů vlků mezi národním parkem České Švýcarsko a chráněnou krajinnou oblastí Lužické hory.