V případech, kdy nebyl proveden odlov, se ukázalo, že při pojezdech těžkou technikou zahyne průměrně zhruba třetina ryb, v jednom případě to bylo dokonce 60 %. Fatální byly dopady na bezobratlé živočichy, kteří jsou pro zkoumané druhy ryb jedním z hlavních zdrojů potravy, jejich mortalita byla téměř 100%. V tomto roce připravuje AOPK ČR metodiku, která pomůže přírodu před negativními vlivy zásahů do vodních toků lépe chránit. Výsledky výzkumu jsou přenositelné na vodní toky pstruhového pásma v celé České republice.

„Vytipovali jsme šest míst, kde probíhaly práce v korytě potoka. Ta jsme srovnávali s dalšími šesti, která zůstala bez zásahů. Ryby jsme slovili, očipovali, znovu je vypustili a sledovali, co se s nimi dál děje. Nečekali jsme, že vliv pojezdů v korytech na ryby bude tak velký, “ popisuje Miroslav Kubín z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Beskydy.

„Zjistili jsme také, že během plošného zásahu v toku kromě jiného výrazně klesá členitost dna, takže mizí peřeje a tůně, usazuje se kal. Vranky přicházejí o vhodné úkryty, pstruzi zase o trdliště, tedy místa pro rozmnožování. Zajímavostí bylo, že vranka, považovaná za rybu, která téměř neplave, je schopna se v okamžiku nebezpečí přesunout až o několik stovek metrů proti proudu, stejně jako pstruh,“ pokračuje Miroslav Kubín.