AV ČR: Počet hrabošů brzy klesne. Plošné hubení je nyní neopodstatněné

03.09.2019 8:27

Na základě pozorovaných početností hraboše polního na podzim 2018 a na jaře 2019 lze s vysokou pravděpodobností předpokládat, že momentálně nastává pokles v jeho populacích a v příštím roce budou počty hrabošů opět velmi nízké.

AV ČR: Počet hrabošů brzy klesne. Plošné hubení je nyní neopodstatněné
Foto: AV ČR
Popisek: Logo Akademie věd ČR

Plošná aplikace rodenticidů, přípravků hubících tyto hlodavce, je proto v současnosti na většině lokalit neopodstatněná. Na plochách, které již byly sklizeny, lze navíc úbytek hraboše podpořit agrotechnickými opatřeními.

Populační křivka hraboše polního (Microtus arvalis) se vyznačuje pravidelným kolísáním vždy v intervalu zhruba tří let. Ve vrcholové fázi cyklu může hustota hraboše dosáhnout dvou až tří tisíc jedinců na hektar. Naopak ve fázi nízké početnosti bývá jarní populační hustota mnohdy nižší než jeden jedinec na hektar. Maximální počty dosahují populace hrabošů zpravidla na podzim, kdy jsou hlavní zemědělské plodiny již sklizeny. Pokud jedinci z minulého roku dobře přezimují, populační hustoty mohou být vysoké už na jaře. Tak se to stalo i v letošním roce a zejména v moravských regionech hraboši způsobili velké ekonomické ztráty.

Povrchová aplikace rodenticidního přípravku Stutox II, vyráběného družstvem Agrochema Studenec, je však pouze krajní řešení. Na důležitá fakta týkající se tohoto rodenticidu upozorňují odborní pracovníci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Právě na tomto pracovišti byl přípravek hubící hraboše – pod označením Stutox – v 70. letech minulého století vyvinut.

Pro sovy a jejich potomstvo je silná populace hrabošů klíčová

Na rozdíl od problematických celozrnných nástrah atraktivních pro ptáky je přípravek Stutox vyráběn suchou granulací. Účinnou látkou je fosfid zinečnatý (Zn3P2) v 5% koncentraci. Jde o anorganickou sloučeninu, která se v kyselém prostředí žaludku rozkládá a uvolňuje jedovatý fosforovodík PH3.

V současnosti používaný Stutox II obsahuje poloviční koncentraci této účinné látky, tj. 2,5 %. Po aplikaci do porostu na povrch půdy se po styku s vlhkým substrátem granule rozpadají v průběhu dvou až tří dnů (stačí ranní rosy). „Tím je omezena doba expozice a riziko primárních otrav necílových druhů, neboť mizí jeho atraktivita pro potenciální konzumenty. Stutox nekontaminuje prostředí žádnými jedovatými produkty,“ zdůrazňuje Jan Zukal, ředitel Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO). Fosfid zinečnatý se totiž rozkládá na fosforovodík, který okamžitě reaguje s ostatními látkami a mění se na fosforečnany (hnojivo) nebo může oxidovat na slabou kyselinu H3PO2. Zinek vytváří soli, které se normálně v půdním prostředí vyskytují. Fosfid zinečnatý je prakticky nerozpustný ve vodě.

Hraboši hynou po příjmu jediné granule. Při velikosti granule 150 mg, která obsahuje 2,5 % fosfidu zinečnatého, tj. 3,75 mg, je k uhynutí dospělého zajíce polního nutné pozření asi 30 granulí přípravku Stutox II. U srnce je to kolem 200 granulí. „Při rovnoměrné plošné distribuci granulí na povrch půdy do porostu je tato konzumace málo pravděpodobná, neboť daleko dříve dojde k zástavě příjmu potravy v důsledku akutně vyvolané nevolnosti,“ vysvětluje Jan Zukal. Proto jsou podle něj tyto otravy vzácné a vznikají nejpravděpodobněji porušením technologické kázně, například vytvářením hromádek s nástrahou.

Problematické jsou sekundární otravy, kdy se mohou otrávit predátoři, kteří konzumují hraboše celé včetně žaludku, v němž zůstává část nerozložené nástrahy. Zbytky v tkáních fosfid zinečnatý ani fosforovodík nezanechává a nedochází ani k jeho bioakumulaci. Otravy dravců jsou vzácné, protože ti zpravidla žaludky nekonzumují, stejně jako lasice. Sekundární otravy ovšem mohou být nebezpečné pro psy, lišky, kočky, prasata, čápy, volavky nebo sovy. Šelmy a prasata mají dávivý reflex, mohou se tak zbavit části otrávených hrabošů okamžitě, jak se dostaví nevolnost. Otrava čápů jedem na hraboše byla nedávno potvrzena na Ostravsku, kde byl Českým svazem ochránců přírody nahlášen úhyn dvou jedinců. U volavek a sov je situace nejasná, ale i zde je nutná velká opatrnost a zhodnocení veškerých rizik.

„Pro některé druhy sov, které mají velmi nízkou populační hustotu (cca 100 hnízdních párů, viz např. sýček obecný či sova pálená), by aplikace Stutoxu II mohla mít negativní vliv na jejich zbytkové populace. Sýčci, ale i sovy pálené, jakož i ostatní dravci a sovy, jsou potravní oportunisté a zaměřují na kořist, která je v prostředí dominantní. Fotopasti umístěné u budek sýčků nám ukázaly, že hraboši tvoří dominantní složku potravy, u sov pálených se uvádí až pět či šest zkonzumovaných hrabošů za noc,“ upozorňuje Martin Šálek z ÚBO.

Pokles populace hraboše lze účinně umocnit preventivními opatřeními

Výzkumníci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR proto považují plošnou aplikaci rodenticidů za extrémní řešení. Na místech, kde momentálně nastává pokles v populacích hraboše polního, přímo za neopodstatněné. Na plochách, které již byly sklizeny, lze podle vědců tento pokles podpořit agrotechnickými opatřeními. Po střední orbě do 20 cm a vláčení by měla být plocha zbavena veškeré zelené vegetace. Tím by mělo dojít k masivnímu poklesu populace.

Nicméně je třeba zajistit důsledné dodržování technologické kázně při práci s přípravkem Stutox II. „Případná aplikace Stutoxu by měla být povolena pouze mimo známá hnízdiště ohrožených sov, ale i místa výskytu dalších zvláště chráněných živočichů, kteří mohou být aplikací tohoto jedu negativně ovlivněni,“ dodává Jan Zukal.

Do budoucna je pak vhodné zaměřit se na preventivní opatření, která udrží hustoty hrabošů ve vrcholové fázi jejich populačního cyklu na akceptovatelné úrovni. Mezi tato opatření patří zejména zvýšení pestrosti zemědělské krajiny (tzn. zmenšení polních celků, zakládání remízků a biopásů). „Pestřejší krajina je zdravější krajina. Mozaikovitá krajina s drobnými poli a vyšším zastoupením nezemědělských stanovišť poskytuje více biotopů pro celou řadu živočichů, včetně různých predátorů, kteří mohou ovlivňovat intenzitu populačních cyklů hraboše polního,“ podotýká Martin Šálek.

Zvýšení pestrosti zemědělské krajiny může být cenným nástrojem při boji proti škůdcům, ale i suchu a zlepšení kvality půdy a pro zachování biodiverzity. Společná zemědělská politika, do které směřuje skoro 40 % rozpočtu EU, ale ve stávající podobě vede jen k další intenzifikaci hospodaření a ve svém důsledku zhoršuje stav životního prostředí, který se pak mimo jiné může projevit i kalamitním přemnožením hraboše polního. Zachování biologické rozmanitosti v zemědělské krajině by mělo být prioritou ochrany přírody na regionální i kontinentální úrovni.

„Věříme, že Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí najdou společnou cestu, jak pomoci zemědělským výrobcům a současně zabránit negativním dopadům na přírodu,“ ujišťuje Jan Zukal.

Populační cyklus hraboše polního nelze jednoduše předvídat

Hraboš polní patří k nejznámějším a nejhojnějším hlodavcům na českém území a je hojným obyvatelem zemědělské krajiny. Živí se rostlinnou potravou a vyznačuje se rychlým reprodukčním cyklem. Samice jsou schopny rozmnožování již ve věku 14 dnů a mohou produkovat nové vrhy v rychlém sledu zhruba každých 20 dnů. K nárůstu populace proto může dojít velmi rychle.

V přemnožených populacích trpí hraboši nedostatkem zdrojů, zvýšenou predací a infekčními nemocemi. Důsledkem je předčasné ukončení rozmnožování a pokles početnosti. Kritickým obdobím pro hraboše je zima, v níž se pokles dále prohlubuje a nabývá až charakteru zhroucení.

„Populační cyklus se může vyvíjet různě na různých lokalitách, často od sebe vzdálených jen několik kilometrů. Predikce početnosti populace proto bývá náročná,“ říká Josef Bryja, vedoucí detašovaného pracoviště ÚBO ve Studenci. „Do hry totiž vstupuje spousta faktorů. Vedle povětrnostních vlivů, kvality a kvantity potravy a početnosti predátorů k nim patří také způsoby zemědělského obhospodařování na daném území, tj. osevní postupy, předcházející sled plodin na daném území a používané agrotechnické postupy,“ upřesňuje Josef Bryja.

Na pravidelné cykly hrabošů reagují ostatní organismy, především pak různé druhy predátorů, u kterých hraboš polní představuje výraznou složku jejich potravy – např. sovy, dravci a drobné šelmy. Pro některé druhy – zejména sovy – je bohatá hostina v gradačních letech zcela zásadní pro úspěšné vyvedení potomstva.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Tisková zpráva

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ředitelství silnic a dálnic: Starosta Litoměřic ocenil kvalitní spolupráci se silničáři

10:02 Ředitelství silnic a dálnic: Starosta Litoměřic ocenil kvalitní spolupráci se silničáři

Vedení chomutovské Správy ŘSD navštívilo v rámci série koordinačních schůzek také litoměřickou radni…