Vyznat se v tom, jak na náš imunitní systém útočí virová nákaza a jak fungují které typy vakcín proti nemoci covid-19, není vůbec snadné ani pro vzdělaného člověka, natož pro většinovou populaci. Míra nepřesných a zavádějících informací, nebo přímo dezinformací a hoaxů v této oblasti tedy nepřekvapí. Zrovna v případě pandemie, která ohrožuje zdraví lidí a v důsledku i ekonomické a politické systémy na celém světě, jde o velmi nebezpečný fenomén.

Celoevropské sdružení akademií věd ALLEA uveřejnilo dokument Fact or Fake? Tackling Science Disinformation (Fakta, nebo podvrh? Boj proti dezinformacím ve vědě). Jeho autoři se v něm opírají o analýzu dezinformací a jejich dopadů nejen v oblasti pandemie a vakcinace, ale také v tématu změny klimatu. V závěru předkládá konkrétní doporučení, jak problému čelit. Podle zástupců evropských akademií by se měl klást mnohem větší důraz na vysvětlování toho, jak věda funguje. Pomohlo by také silnější zapojení veřejnosti do výzkumu.

Mysleme kriticky

„Jako zcela zásadní v dlouhodobé perspektivě vnímám výuku zaměřenou na rozvoj kritického myšlení, a to i pokud jde o práci s vědeckými poznatky, a na mediální gramotnost,“ říká Dalibor Dobiáš z Ústavu pro českou literaturu AV ČR, který při jednání sdružení ALLEA zastupoval Akademii věd ČR. Připomíná, že v tuzemsku mají možnost zapojit se do výzkumné práce například studenti středních škol (mimo jiné v rámci projektu Otevřená věda). Nejen mladí lidé, ale vlastně kdokoli se může zúčastnit rovněž projektů takzvané občanské vědy (v angličtině Citizen Science).