„Chceme vytvořit certifikovanou metodiku a software, které by právě malým a středním podnikům pomohly zlepšit výsledky podnikání. Projekt se zabývá řadou aspektů podnikání na venkově, například zvýšením inovačních aktivit podniků, snižováním nákladů, finančním hodnocením firem a potenciálů obchodních partnerů, zefektivněním personálního řízení či tvorbou podnikové strategie,“ vysvětluje Marek Vochozka, rektor VŠTE a vedoucí řešitelského týmu. Projekt, který trvá od letošního února do ledna 2021, by měl „venkovským“ podnikatelům pomoci zvýšit přidanou hodnotu až o 10,5 procenta a tržby z inovované produkce až o 7 procent a tím jim pomoci uspět na trhu.

Podle analýzy Rok venkova 2017, zpracované Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP), devět z deseti podnikatelů tam 1tvoří osoby samostatně výdělečné činné bez dalších pracovníků. Na mikrofirmy s nejvýše devíti zaměstnanci připadá osm procent a na ty malé s deseti až čtyřiceti devíti lidmi dvě procenta. Firem, které zaměstnávají nad padesát lidí, je zanedbatelná 0,1 procenta. „To ukazuje, jak je tento segment zranitelný a že je třeba mu pomoci,“ říká Eva Svobodová, generální ředitelka AMSP. Její zástupci jsou také do projektu zapojeni, podobně jako Fakulty podnikatelské VÚT Brno či Výzkumného ústavu pro podnikání a inovace.

Pětina venkovských firem podniká v obchodu a drobných službách, 14 procent se zaměřuje na drobné průmyslové aktivity a 10 procent tvoří firmy z profesních oborů, stavebnictví, ubytování a sociálních služeb. Pouze 5 procent pak připadá na farmáře a podnikatele v zemědělství.  Počet těchto firem v posledních pěti letech stagnuje kolem  47 - 48 tisíc, z nichž 91 procent tvoří OSVČ.