Zvýšení průměrné teploty o jediný stupeň Celsia znamená v celosvětovém měřítku pokles výnosu pšenice o celých šest procent. A podobně je to i s ostatními důležitými plodinami. Zajištění dostatku potravin pro budoucí generace se tak vzhledem ke klimatickým změnám stalo jednou z nejdůležitějších výzev současnosti.
„Přibývá obyvatel planety, mění se klima a ubývá přírodních zdrojů. Riziko hladomoru můžeme odvrátit jen tehdy, pokud se produkce do roku 2050 ve srovnání s rokem 2000 zdvojnásobí, což je nesmírně náročný úkol,“ konstatoval Jaroslav Doležel, vedoucí olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR (ZDE), které je součástí Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum.
Klasické šlechtění je však podle něj velmi pracný a zdlouhavý proces a současné tempo růstu výnosů nových odrůd nestačí. „Efektivitu šlechtění ale můžeme výrazně zvýšit využitím metod molekulární biologie a genomiky, které dokáží identifikovat rostliny nesoucí žádaný gen v raném stadiu růstu. To znamená, že se nemusí čekat na výsledky drahých a časově náročných pokusů,“ vysvětlil Jaroslav Doležel.
Právě tyto moderní metody vědci představili českým šlechtitelům v rámci semináře s názvem Šlechtění a charakterizace šlechtitelských materiálů v éře genomiky, který se uskutečnil ve dnech 19. – 20. února 2020 v Olomouci.
Úpravy DNA budoucností šlechtitelství
Řeč ale byla i o genetických modifikacích. Šlechtění budoucnosti se totiž podle vědců vzhledem k rostoucím požadavkům na vlastnosti nových odrůd zemědělských plodin bez úprav dědičné informace neobejde.
„Odrůdy s určitými vlastnostmi bude možné získat jen pomocí přenosu dědičné informace z jednoho organismu do druhého nebo modifikací DNA. Zavedení těchto metod a pěstování takto vyšlechtěných plodin bude jedním z pilířů ekologicky udržitelného zemědělství,“ nastínil jeden z přednášejících, Aleš Pečinka z Ústavu experimentální botaniky AV ČR.
Zatímco v USA, Japonsku a mnoha jiných zemích se už genomové editace používají, evropská legislativa zavedení těchto inovací zatím neumožňuje. „Přitom přelomový objev takzvaných molekulárních nůžek CRIPSR/Cas9 umožňuje provádět změny DNA rychle, přesně a levně,“ poukázal Aleš Pečinka.
Vědci nicméně doufají, že změna evropských předpisů je jen otázkou času. „Chceme proto, aby byli tuzemští šlechtitelé informovaní a připravení,“ dodal Jaroslav Doležel.
Vedle nejnovějších vědeckých metod představil seminář účastníkům i mnoho dalších zajímavostí. Například přednášky o dopadech klimatických změn na české zemědělství nebo o jedinečných vlastnostech netradičních druhů ovoce, jako jsou třeba kdoule nebo mišpule.
Akce se zúčastnilo na sedm desítek šlechtitelů z celého Česka. „Je vidět, že se zajímají o nejnovější vědecké poznatky. Nás vědce zase těší, když vidíme, že náš výzkum má přímý dopad do praxe,“ uzavřel jeden z organizátorů, Miroslav Valárik z Ústavu experimentální botaniky AV ČR.
Seminář se konal v rámci výzkumného programu Potraviny pro budoucnost Strategie AV21 (ZDE). Více se o něm a výzkumu olomouckých odborníků z pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR dočtete v časopise A/ Věda a výzkum 3/2017 (ZDE).
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
