Akademie věd ČR: V Geologickém ústavu používají zejména destruktivní metody

08.07.2018 22:26 | Zprávy

Zkoumají nestabilní skalní masivy, detekují těžké kovy v horninách i složení meteoritů a studují vymizelou přírodu. Pražská pracoviště Geologického ústavu AV ČR navštívila předsedkyně Eva Zažímalová.

Foto: cas.cz
Popisek: Akademie věd ČR - logo

„Pokrýváme nejširší spektrum geologických disciplín mezi ústavy věd o Zemi, a to od geologických procesů, paleodisciplín, environmentální geologie a analytických metod,“ představil hlavní pracoviště Geologického ústavu AV ČR v Lysolajích ředitel Tomáš Přikryl. „Spolupracujeme také se státní správou i soukromými firmami. Správa úložišť radioaktivních odpadů se nás obrátila kvůli limitům jaderného úložiště, řešili jsme projekt pro Dukovany i přehradu Orlík“. Tomáš Přikryl pak neopomenul zmínit ani úspěch z letošního května.

432 milionů stará a zelená

Vědci z Národního muzea, Geologického ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakulty UK se podíleli na výzkumu a popisu nejstarší suchozemské cévnaté rostlinné fosilie na světě. Fosilie stará přes 400 milionů let byla nelezena mezi historicky uloženým a doposud nezpracovaným materiálem. „K celosvětovému překvapení jsme zjistili, že rostlina z ordoviku byla pravděpodobně zelená a mohla produkovat kyslík,“ zopakoval Tomáš Přikryl závěry z článku publikovaného v prestižním časopise Nature Plants.

Nomen omen

Nomen omen, latinské rčení, které se používá v případě, kdy jméno osoby vyjadřuje charakteristickou vlastnost svého nositele, zde v Geologickém ústavu AV ČR má skutečně své opodstatnění.