Odborníci nejen z Fyziologického ústavu AV ČR, kde se chronobiologii, tedy biologickým rytmům živých organismů, věnují už řadu let, však dlouhodobě upozorňují, že přechody jsou nepřirozené a že v lidském organismu mohou způsobit větší paseku než užitek. Evropská komise jejich hlasům dopřála sluchu a vypadalo to, že v blízké budoucnosti dojde k zrušení této dichotomie. Do věci nicméně zasáhla celosvětová koronavirová krize.

Hlavní důvody pro zavedení letního času byly ekonomické. S myšlenkou si představitelé států pohrávali už od 18. století – vedli je k tomu úvahy nad tím, jak uspořit energii a více využít denního světla k práci a dalším aktivitám.

Na našem území si lidé poprvé posunuli hodinové ručičky během první světové války, pak opět během té druhé, pravidelný režim střídání letního a zimního času se ustálil až na konci sedmdesátých let – od té doby ke změně docházelo vždy po půl roce: v březnu a září. V souladu s dalšími evropskými zeměmi se letní čas s platností od roku 1996 protáhl o měsíc.