Spoluautorka atlasu Martina Havelcová, vedoucí Oddělení geochemie Ústavu struktury a mechaniky hornin, se o rizicích rozhovořila podrobněji. „Ukládají se jak organické a anorganické částečky z lokálních zdrojů, tak i prach ze vzdálených požárů, sopečných výbuchů nebo vojenských operací, a všechen tento materiál se ještě před dopadem na zem promísí. Původ a zdroj atmosférického znečištění ale není z velké části ani známý,“ vysvětlila Havelcová.

Věda podle ní stojí před úkolem zpřesnit identifikaci jednotlivých částic o rozměru několika mikrometrů až desítek či stovek mikrometrů a naučit se rozlišovat jejich strukturu, složení a zejména původ. Právě pro jejich snadnější rozpoznávání připravil vědecký tým, který se zabývá otázkami rozpoznávání částic, a tím i původu a zdrojů atmosférického znečištění, webovou aplikaci Atlas of Dust Particles (ZDE).