Akademie věd: Potřebujeme ucelenou strategii pro boj se suchem

23.03.2019 18:10

Míst, která jsou v naší zemi každoročně zasažena suchem, stále přibývá. Na vině není ani tak pokles srážek (jejich roční úhrn zůstává zhruba stejný), jako spíš střídání prudkých dešťů s obdobími, kdy nespadne ani kapka, a především oteplování klimatu. Kvůli tomu se voda z krajiny odpařuje rychleji než dřív. Dá se s touto situací něco dělat? Nebo nám nezbývá než se jí přizpůsobit? Odpověď na tuto otázku hledala konference, která proběhla v sídle Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, a doprovodná výstava, instalovaná tamtéž do 29. března.

Akademie věd: Potřebujeme ucelenou strategii pro boj se suchem
Foto: AV ČR
Popisek: Logo Akademie věd ČR

Na konferenci pořádané  Ústavem výzkumu globální změny AV ČR a konané pod záštitou zemědělského výboru Poslanecké sněmovny, vystoupili zástupci řady vědeckých, výzkumných a univerzitních ústavů a dalších organizací, které se vodou a její kvalitou dlouhodobě zabývají. Jedním z hlavních témat byla nutnost vynasnažit se lépe zadržovat vodu v krajině, zabránit jejímu vypařování či odtoku. K tomu má přispět mimo jiné výstavba dalších rybníků, vytváření tůní a mokřadů, ale také remízků a dalších krajinných prvků, které by „rozbily“ jednolitou, často přetěžovanou zemědělskou krajinu, vyčerpávanou nesprávnými osevními postupy.

Sucho ohrožuje 8 % republiky

„Oteplování se posledních několik let pořádně rozjíždí a nic nenasvědčuje tomu, že by se to mělo zlomit,“ uvedl ve svém příspěvku Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a upozornil, že tradičně zemědělská, nízko položená území vstupují do letošního roku v zoufalé situaci. „Už teď na nich panuje sucho, a kdy jindy měla být půda nasycená vodou než po zimě?“ varoval s tím, že ohrožené oblasti nyní zahrnují již zhruba 8 % území České republiky. Jedná se zejména o střední Moravu, Královéhradecko či Pardubicko.

Přehledné srovnání současné situace v ČR s předchozími desetiletími i s predikcí do budoucna poskytuje projekt Klimatickazmena.cz (ZDE), připravený právě Ústavem výzkumu globální změny. Zájemci si na tomto webu mohou zobrazit mapy s vyobrazením průměrných a maximálních teplot, úhrnů srážek či počtu dní se sněhem.

Chybí komplexní systém adaptace

„Za období 2014 až 2018 bylo ve prospěch zadržení vody v krajině alokováno z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) necelých šest miliard korun, z Programu péče o krajinu (PPK) a Programu obnovy přirozených funkcí krajiny (POPFK) pak 67 milionů,“ zrekapituloval František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, nedávné finanční prostředky vyčleněné na boj se suchem.

Investice v této výši ovšem do budoucna nemohou stačit. „Stávající prostředky, které jdou do realizace krajinných opatření a které by měly odpovědět na adaptaci na klimatickou změnu, by bylo třeba řádově navýšit, ročně alespoň o 20 až 30 miliard,“ konstatoval rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička.

Řada přednášejících včetně Skleničky upozornila na to, že nám dosud chybí ucelená koncepce, která by adaptaci na klimatickou změnu řešila systémově. „Postavit jeden rybník v krajině a o pár kilometrů dál další je fajn, ale chybí v tom synergický efekt všech prvků, za méně peněz bychom mohli dostat více muziky,“ poznamenal Sklenička s poukazem na nezbytnost intenzivního aplikovaného výzkumu. Právě proto jeho univerzita nedávno založila interdisciplinární Centrum pro vodu, půdu a krajinu s pilotním projektem „Chytrá krajina proti suchu a povodni“, zkoumajícím zemědělskou, lesní i urbanizovanou krajinu.

„Cílem musí být spolupráce na adaptačních opatřeních a jejich komplexní systém,“ souhlasil Zdeněk Žalud.

Mít vodu v úctě

Příspěvky na konferenci ovšem nahlížely vodu v krajině i z dalších úhlů. Ředitel Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity Tomáš Randák připomněl, že důležité je nejenom mít vodu, ale především vodu kvalitní. „Zásadní změny jsou potřeba v zemědělství – snažit se omezit použití pesticidů, diverzifikovat zemědělskou výrobu i krajinu jako takovou, snažit se o lepší management ochrany vodních zdrojů, snažit se omezovat zbytečné používání léků a lépe informovat veřejnost, aby je nesplachovala do záchodů,“ uvedl Randák v souvislosti s mikropolutanty.

Jan Daňhelka z Českého hydrometeorologického ústavu podotkl, že inspiraci pro současnou situaci lze hledat v historii. Jak problémy se suchem řešili staří Slované? „Pokoušeli se vodu posílit, proto zabíjeli zvířata a pouštěli do vody jejich krev. Nemyslím si, že by toto konkrétní opatření v naší situaci pomohlo, můžeme se od nich ovšem přiučit tomu, že bychom měli mít vodu v úctě a vážit si jí,“ uzavřel Daňhelka.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Tisková zpráva

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Armáda ČR: Hodnotitelé z NATO sledovali v Boleticích boj se vzdušným protivníkem

22:02 Armáda ČR: Hodnotitelé z NATO sledovali v Boleticích boj se vzdušným protivníkem

Úkolové uskupení pozemní protivzdušné obrany absolvovalo další důležitou fázi hodnocení podle metodi…