Akademie věd: Svět získá lepší odrůdy pšenice

01.10.2017 21:37 | Zprávy

Výzkum dědičné informace planých předchůdců pšenice, na kterém se podílejí olomoucké pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR a maďarský vědec István Molnár, usnadní šlechtění odolnějších odrůd. Pobyt maďarského vědce v České republice podpořil evropský grant Marie Skłodowska-Curie Actions (MSCA). Aktuálně byl vybrán mezi 30 nejzajímavějších, které se 27. září 2017 představují v Bruselu.

Akademie věd: Svět získá lepší odrůdy pšenice
Foto: cas.cz
Popisek: Akademie věd ČR - logo

stván Molnár z Agricultural Institute v Martonvásáru působí v České republice od letošního září s podporou grantu MSCA. Na olomouckém pracovišti Ústavu experimentální botaniky AV ČR, které je součástí Centra regionu Haná pro zemědělský a biotechnologický výzkum, bude bádat dva roky. V konkurenci tisíců projektů z celé Evropy získal vynikající hodnocení a obsadil jedno z prvních míst.


István Molnár působí na olomouckém pracovišti Ústavu experimentální botaniky AV ČR s podporou grantu Evropské unie.

István Molnár představí svůj projekt na slavnostním večeru v Bruselu, na němž se připomenou dvě výročí – 20 let od založení MSCA a 100 tisíc projektů podporujících individuální pracovní pobyty vědců v zahraničí.: „Vážím si, že hodnocení našeho projektu je tak dobré a že mě pozvali a umožnili představit naši práci. Jde o mimořádnou zkušenost podělit se o naše téma nejen s jinými vědci, ale také s dalšími hosty a politiky.“

Stejný názor má i vedoucí olomoucké laboratoře a koordinátor programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost prof. Jaroslav Doležel, podle kterého výzkum nabízející řešení pomocí nejnovějších metod genomiky patří k evropské špičce: „Přišlo to jako blesk z čistého nebe, chvilku trvalo, než jsme si uvědomili, že je to pravda. Je to výjimečné ocenění výzkumu, který se na jedné straně zakládá na nejnovějších technikách molekulární biologie a na druhé je v něm poměrně důležitý komponent aplikovaného výzkumu – tedy přípravy šlechtitelských materiálů. Všichni víme, jak je přenos výsledků vědeckého bádání do praxe důležitý.“

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Práce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.

Ing. Jana Bačíková, MBA byl položen dotaz

Neziskovky

Proč je tolik povyku kvůli tomu, že by se neziskovky musely registrovat, transparentně zveřejňovat své příjmy a výdaje nebo blíže informovat o své činnosti? Co je na transparentnosti špatného? Hodně čtu, že by to bylo riziko pro jejich fungování, což bych nerada. Mnohdy opravdu pomáhají, bohužel mno...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Úřad vlády se připravuje na Den české vlajky

10:17 Úřad vlády se připravuje na Den české vlajky

Nový významný den – Den české vlajky připadá podle vládního návrhu na 30. března.