Zúčastnila se ho i předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová či členka Akademické rady pověřená organizací programu Regionální spolupráce Taťána Petrasová.
„Jsem ráda, že spolupráce má tak zajímavé výsledky,“ uvedla Eva Zažímalová s tím, že velký potenciál je zejména v oblasti archeologie. Konkrétně zmínila například průzkum a dokumentaci areálu Havírna u Štěpánova nad Svratkou, kde se ve 13. století těžilo stříbro. Na průzkumu se podílí brněnský Archeologický ústav AV ČR a Kraj Vysočina.
Podařilo se také otevřít a zpřístupnit průzkumnou štolu ve vulkánu Komorní Hůrka, kterou na popud slavného německého spisovatele Johanna Wolfganga Goetha nechal vyhloubit hrabě Kašpar Maria Šternberk, aby dokázal vulkanický původ hornin. V rámci projektu vznikla také 3D animace Komorní hůrky, která je volně přístupná zde. Zde spojili síly vědci z Geofyzikálního ústavu se zástupci města Františkovy Lázně, Karlovarského kraje a dalších organizací.
Podmínky v pozdní době kamenné
Z dalších projektů je to například společná laboratoř observační spektroskopie, kde spolupracuje Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského s Hvězdárnou ve Valašském Meziříčí, nebo monitorování, jak velcí býložravci ovlivňují vybrané skupiny organismů na chráněném území v Milovicích (Biologické centrum a Česká krajina).
V neposlední řadě je to i rekonstrukce fyzické podoby a životních podmínek obyvatelky opevněné osady z pozdní doby kamenné u Hlinska, která se narodila se srůstem dvou prvních krčních obratlů, musela mít tedy hlavu nakloněnou mírně doleva, a přesto tvrdě pracovala. Podle typu stravy zřejmě patřila k elitě. Brněnští archeologové využili moderní přírodovědné metody. Do rekonstrukce se zapojilo i Muzeum Komenského v Přerově, jehož ředitel Radim Himmler spolupráci na setkání osobně bilancoval.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
