„Známe se z kurzu přežití, který jsme museli absolvovat před nástupem na misi. To jsme dokonce byli v jedné skupince,“ říká nadporučík T. V. „V misi ale oba děláme úplně odlišnou práci čistě mezi profesionály,“ dodává. Desátnice K. D. je zařazena jako řidička Tatry T-810 u jednotky, která chrání baterii palebných systémů RBS-70. T. V. Působí ve funkci známé pod zkratkou PAO – Public Affairs Officer, neboli důstojník pro veřejné vztahy a působí v mezinárodním informačním týmu eFP.

Oba slouží v Aktivní záloze Ozbrojených sil České republiky zhruba čtyři roky, jejich příběhy a motivace jsou ale úplně odlišné. Dnes čtyřiadvacetiletá K. D. si službu v armádě poprvé vyzkoušela na dobrovolném vojenském cvičení. Měla za sebou rok vysoké školy v Praze, studium učitelství matematiky a fyziky ji ale příliš nebavilo a chtěla jinam. Přestávky před nástupem na stavební fakultu ČVUT proto využila k výcviku ve Vyškově.

Z posluchárny do mise

„Moc se mi tam líbilo a když výcvik skončil, byla jsem si jistá, že chci v jednotce Aktivní zálohy pokračovat dál. Zavolala jsem na krajské vojenské velitelství a jediné místo, kde jsem mohla začít opět okamžitě cvičit, bylo u strážní jednotky 25. protiletadlového raketového pluku ve Strakonicích,“ popisuje K. D. Do Vyškova se vrátila na kulometný a řidičský kurz, za vlastní peníze si udělala civilní řidičák, aby mohla řídit nákladní Tatru. Když pak před rokem přišel vrchní praporčík a nabídl záložníkům místo v misi, přihlásila se. Z několika dobrovolníků vybrali právě ji.